Svítila na Zemi dvě Slunce?
Jak před časem proběhlo médii, před 70 000 lety se k našemu Slunci přiblížila Scholzova hvězda (1) na vzdálenost 0,8 světelného roku, a tak prý naši předkové viděli na obloze dvě Slunce. Opravdu?
Protože tak hvězda prolétla uvnitř vnějších hranic Sluneční soustavy, která je dva světelné roky, došlo k dosud nejtěsnějšímu přiblížení jiné hvězdy k našemu solárnímu systému. To bylo důvodem k tomuto tvrzení. Nejbližší hvězda Alfa (Proxima) Centauri (2) je od nás vzdálená 4,2 světelného roku (ly).
Scholzova hvězda (WISE 0720−0846) je červený trpaslík, který je dnes od Slunce vzdálen 20 světelných let. Jeho neviditelným průvodcem je hnědý trpaslík, tedy chladné těleso, jehož velikost ani teplota nebyly dostatečné k zažehnutí termojaderné reakce, nutné ke změně objektu ve svítící hvězdu.
Jenže tvrzení o druhém slunci je poněkud nadnesené. Vzdálenost 0,8 ly je sice malá, ale červeného trpaslíka spektrální třídy M9 s absolutní hvězdnou velikostí 19 mag by v době nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci bylo vidět jedině středně velkým amatérským dalekohledem. A ten naši předkové rozhodně neměli, a tak tedy žádné „druhé Slunce“ neviděli.
Toto přiblížení jiné hvězdy nebylo ojedinělé. Před 300 000 lety se k Slunci přiblížil bílý trpaslík WD 0310–688 (HIP 14754) (3) a v uplynulých dvou miliónech let se do naší blízkosti dostalo celkem 9 cizích hvězd.
V budoucnu se k nám přiblíží hvězda Gliese 710 (4), která je od Slunce nyní vzdálená 63 světelných let.
Odkazy
(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Scholz%27s_star
(2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Proxima_Centauri
