Války fyziků Třetí říše

26. 11. 202427. 10. 2024 zahadyazajimavosti osobnosti, válka

V 30. letech minulého století probíhala mezi vědci Třetí říše opravdová válka.

Někteří fyzici vytvořili koncepci „árijské“ vědy, podle které bylo možné rozpoznat skutečnou podstatu bádání německých vědců. Do seznamu „pseudovědeckých“ oblastí spadla Einsteinova teorie relativity i kvantová mechanika.

Tyto procesy zůstávají při studiu německého nacismu neprávem opomíjeny. Spíše se připomíná podobný proces, tzv. „lysenkovština“ v SSSR (1) – pronásledování vědců a vědy pod praporem třídního boje.

Trofim Děnisovič Lysenko a jeho podporovatelé zaútočili i proti genetice a molekulární biologii. Výzkum v těchto oblastech se dlouho nemohl zotavit z jeho zásahů.

Ve skutečnosti však tzv. bitvy o „čistotu“ vědy, ve kterých jsou vyzdvihovány zcela nevědecké metody, jsou charakteristické pro řadu autoritářských režimů v minulosti i současnosti (připomeňme nadřazování Koránu nad vědeckými poznatky). „Lysenkovština“ byla jen extrémním projevem tohoto trendu (a snad i notoricky nejznámější).

Nicméně, ne vždy jsou takové snahy o politizaci vědy úspěšné. Překvapivě, ale právě v hitlerovském Německu takové metody selhaly. A to i přesto, že většina vědců byla povinně členy Národně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP), a jejich oponenti byli v nejlepším případě sympatizanti. Je smutné si to přiznat, ale vedení Třetí říše bylo prozíravější a vnímavější než partajní elita SSSR – německým „Lysenkům“ se nepodařilo porazit své soupeře.

Ale i tak zde podobnost končí. Boj v Německu neprobíhal mezi biology, ale mezi fyziky. Do historie se tento střet zapsal jako bitva mezi „árijskou“ a „židovskou“ fyzikou. Je také zajímavé, že v Německu se tohoto střetu účastnili dobře známí vědci, z nichž mnozí byli laureáti Nobelovy ceny. To nebyli pologramotní a nevzdělaní lidé (např. Lysenko se po celý život nebyl schopen naučit cizí jazyk a neuměl dělit dvoumístným číslem bez chyb).

Kdo patřil do těchto nepřátelských táborů? Je zajímavé, že mezi těmi, kteří obhajovali „židovskou“ fyziku, nebyl jediný Žid. Všichni to byli zcela čistokrevní Němci.

Třeba Max Planck (2), Werner Heisenberg (3), Carl von Weizsäcker (4) a další velmi dobře známí vědci – zkrátka, velikost, čest a svědomí německé vědy. Mimochodem, označení „židovská“ fyzika na ně nalepili jejich odpůrci. Oni sami byli toho názoru, že pravdivá, opravdová věda nemá státní příslušnost (což bylo v podmínkách „rasových“ teorií velmi odvážné).

„Židovskou“ fyzikou ji nazývali proto, že tito vědci zastávali funkčnost teorie relativity Alberta Einsteina, který byl, jak známo, Žid.

Nicméně, stoupenci Lysenka také prohlásili genetiku za neplatnou a buržoazní vědu a darwinismus byla prý zase „socialistická“ věda. Přitom Gregor Mendel (5) pocházel z rolnické rodiny a Charles Darwin (6) měl šlechtické kořeny. Pro ty, kteří dávali takovéto nálepky, byla logika vždy až na posledním místě.

„Árijskou“ vědu zase prosazoval Philipp Eduard Anton von Lenard – vědec, který byl v roce 1905 oceněn Nobelovou cenou. (7) Byl to velmi zajímavý člověk – nadaný fyzik, který však neměl nijak zvlášť štěstí. Stále ho někdo předbíhal. Například, v roce 1897, málem dokázal existenci elektronu, ale anglický fyzik W. Thomson (lord Kelvin) (8), to stihl o pár měsíců dříve.

Nebo jiný příklad – v roce 1892 jako první Lenard zkonstruoval výbojku, o čemž později informoval svého kolegu Wilhelma Röntgena (9). Ten s ní začal experimentovat a díky ní objevil paprsky X (později nazvané rentgenové). Je pozoruhodné, že Lenard také odhalil jejich tajemství, ale rentgenové paprsky byly připsány Röntgenovi, který nijak ve svých pracích Lenarda nezmínil. To ho samozřejmě velmi trápilo.

V roce 1903 se historie opakuje – Lenard rozpracoval teoretický model atomu. Ale opět došlo k neštěstí – anglický fyzik Rutherford (10) představil velmi podobný model, jehož platnost navíc prokázal experimentálně. Zdá se, že právě tehdy se u Lenarda zrodila averze ke kvantové mechanice, která vznikla z pokusů vysvětlit nedostatky Rutherfordova modelu.

A velký Albert Einstein „smrtelně urazil“ Lenarda tím, že mohl, za pomoci hypotézy světelných kvant vysvětlit paradox, vznikající při fotoefektu: jak víme, se zvyšující se intenzitou světla množství elektronů roste, ale jejich rychlost je konstantní a závisí pouze na frekvenci dopadajícího světla, což nelze vysvětlit z hlediska klasické fyziky. Lenard také zjistil tento jev, ale vysvětlit jeho podstatu nedovedl.

Lenard zatrpkl a dostal averzi na všechny, kteří popírali pozici klasické newtonovské fyziky. Začal hledat stejně smýšlející lidi, kteří také neměli rádi všechny tyto nové teorie, považujíce je za příliš abstraktní. A byli mezi nimi další nositelé Nobelovy ceny – Johannes Stark (11) a Wilhelm Müller (12), Ludwig Wesch a další známí vědci.

Ti všichni se snažili vysvětlit paradoxy spojené s šířením světla s pomocí dávno zapomenuté éterové teorie, předpokládající přítomnost nějakého hypotetického prostředí, jehož kmitání se projevuje jako elektromagnetické vlny. Absurdita tohoto konceptu byla prokázána mnoha fyziky už v závěru XIX. století, ale nespokojení němečtí vědci byli schopni vzkřísit každý nesmysl, prostě cokoli, jen nepřipustit prosazení nenáviděné teorie relativity a kvantové mechaniky.

Zpočátku, první vystoupení „staronových“ fyzikálních teorií nikdo nebral vážně. Nicméně, vše se změnilo s příchodem nacionálních socialistů. Ještě předtím, než se NSDAP stala vládnoucí stranou, Lenard a Stark vydali dokument, v němž vyjádřili plnou podporu programu nacistů. Lenard se opakovaně setkal s Hitlerem, kterého v podstatě zbožňoval. A po vítězství národních socialistů ve volbách vědci navrhli koncept „árijské“ fyziky (jejím hlavním strůjcem byl Lenard).

Podle tohoto konceptu, poznání přírody závisí na tom, k jaké rase vědec patří, a právě árijská rasa má k tomu ty nejlepší předpoklady. V knize „Německá fyzika ve čtyřech svazcích,“ vydané roku 1936, Lenard napsal: „Ve skutečnosti věda, stejně jako všechno, co je vytvořeno lidmi, závisí na rase, na krvi.“ Podle něj pouze „árijská“ fyzika, je „fyzika nordického člověka, fyzika výzkumníků reality, hledačů pravdy, fyzikou těch, kteří stvořili skutečnost…“, a jedině ta může být považována za opravdovou vědu. A všechno, co je s ní v rozporu – je falešné a chybné.

Představitelé tohoto směru odmítli pozici moderní teoretické fyziky pod záminkou, že byla „dogmaticko-dialektická“. (Podobně znělo obvinění genetiků od Lysenka – že šlo o zbytečné „teoretizování“ a „odtržení od reality života“!). V centru všeho má stát experiment, a teoretické konstrukce mají spočívat „na pevných základech klasické fyziky.“ Je zajímavé, že právě teorie éteru měla být jedna z takových „klasických konstrukcí.“

A tak se vášně rozhořely. Nicméně, vedení Třetí říše se nechystalo bezpodmínečně podporovat „árijskou“ fyziku – zaujalo vyčkávací pozici. Klíčovým se proto stalo „odstřelení“ Wernera Heisenberga – protože jeho pád by poskytl důvod prohlásit kvantovou mechaniku za pavědu.

Touto špinavou hrou se zabýval Johannes Stark, který nesl k zakladateli principu neurčitosti hlubokou nenávist. Publikoval několik článků, ve kterém obvinil Heisenberga v prosazování falešných teorií, vytvořených nepřáteli Třetí říše, stejně jako z pokusu o diskreditaci „pravé“ vědy. Právě v těchto článcích byl zmíněn poprvé termín „židovská fyzika“.

Heisenberg byl velmi slušný člověk. Nejprve se pokusil bránit ve vědě obvyklými způsoby – vědeckými protiargumenty. Nicméně to nijak nefungovalo. Došlo k tomu, že vědec byl povolán k výslechu na gestapo a začal být sledován. Vše směřovalo k tomu, že Heisenberg skončí v koncentračním táboře.

Tehdy si Heisenberg uvědomil, že konflikt už přesáhl rámec obvyklé vědecké debaty a udělal odvetný krok: napsal dva úřední dopisy – jeden adresovaný říšskému ministerstvu školství a druhý říšskému vůdci SS Heinrichu Himmlerovi.

V těchto dopisech vědec požadoval od vlády, aby posoudila činnost Lenarda, Starka a jejich příznivců. Napsal, že pokud je útok oficiálně schválen vládními orgány, odejde z funkce; pokud nikoli, potřebuje vládní ochranu.

Díky známosti matky vědce s matkou Himmlera dopis dospěl ke svému adresátovi. A kupodivu, všemocný Reichsführer potvrdil, že Heisenberg v žádném případě není nijak vinen. Teprve pak Starkovi, Lenardovi a dalším „árijským“ fyzikům nezbylo nic jiného, než zkrotit svou horlivost.

Navíc si uvědomili, že pokud vláda podporuje Heisenberga a jeho kolegy, pak jít proti nim by mohla být osudová chyba a „árijští“ fyzikové by sami mohli skončit v koncentračních táborech.

Proto došlo v roce 1940 k oficiálnímu usmíření mezi oběma válčícími stranami. Zástupci „árijské“ fyziky sestavili dokument, ve kterém se zavázali uznat platnost teorie relativity a kvantové mechaniky a zastavit politické útoky na své protivníky. Na druhé straně zástupci „židovské“ fyziky slíbili, že se nedávným soupeřům nebudou mstít.

Je zajímavé, že ideolog „árijského“ směru, Eduard von Lenard se tohoto usmíření nezúčastnil. Navíc, považoval tuto dohodu za zradu „opravdové“ vědy. Nicméně, ho nikdo neposlouchal, a i on musel zastavit veřejnou debatu. Nicméně, nikdo Lenarda nepronásledoval, nebyl nucen vzdát se svého přesvědčení, ani ho nikdo nevyhodil z práce – vědec až do konce druhé světové války působil v Radiologickém institutu, který i kdysi sám založil. Nicméně z aktivního společenského života odešel.

Pokud jde o ostatní zastánce „árijské“ fyziky, brzy mnozí z nich začali se svými nedávnými oponenty spolupracovat na jaderném projektu Třetí říše, který, naštěstí, nebyli schopni zrealizovat.

To znamená, že německá verze „lysenkovštiny“ byla pro německou vědu mnohem méně škodlivá. Ale proč Heinrich Himmler, sám příznivec všemožných pavěd, nepodporoval Starka a Lenarda, tedy vědce „ideologicky blízké“ k nacistickému režimu, namísto „nespolehlivého“ volnomyšlenkáře Heisenberga? S největší pravděpodobností proto, že věděl, kdo má pro Třetí říši větší cenu. A nebylo vůbec důležité, že teorii relativity přinesl Žid – protože bez něj, stejně jako bez kvantové mechaniky, by nebylo možné vyvinout jaderné zbraně. Tak německá praktičnost a racionalita porazila rasové teorie…

Odkazy

Listopad 2024
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
				1	2	3
4	5	6	7	8	9	10
11	12	13	14	15	16	17
18	19	20	21	22	23	24
25	26	27	28	29	30

Mohlo by se vám také líbit

Tutanchamon pocházel z Kavkazu?

Monolit na Pražském hradě

Kdo byl Charles Berlitz