Moc kazí (2)

Absolutní moc kazí absolutně.

JAN XXIII. (1410 – 1415)

V oficiálním seznamu papežů se jméno Jan XXIII. nachází až ve dvacátém století. O tom, že stejné jméno se stejným číslem nesl i papež, který žil na počátku 15. století, katolická církev mlčí. Je to tak – hlava krvežíznivého piráta, vraha a prostopášníka byla korunována papežskou tiárou. Kromě toho, jeho panování se dotklo neblaze i české historie, a tak se na jeho působení podíváme podrobněji.

Balthazar Cossa (1360 – 1370 ? – 1419) se pokusil všemi možnými způsoby skrýt hanebné stránky svého mládí. Pocházel z pirátské rodiny – dva starší bratři byli pověšeni neapolským králem za pirátství a bratr Gaspard se stal admirálem mořských lupičů. Pod jeho velením se třináctiletý Balthazar stal také pirátem. Na žádost své matky, aby aspoň jeden syn se stal knězem, naloupené prostředky věnoval na studium. Vstoupil na teologickou fakultu University v Boloni. Díky své životní zkušenosti se rychle stal neformálním vůdcem studentské komunity, a vytvořil gang, známý ve městě pod názvem „10 ďáblů“. Ve svém volném čase tito budoucí kněží, filozofové a lékaři, okrádali a znásilňovali ženy.

Jednou se ale seznámil s krásnou Yandrou, která byla obviněna inkvizicí z čarodějnictví. Balthazar zabil stráž, ale oba byli uvězněni a čekala je hranice. Budoucímu papeži nebylo souzeno, aby byl popraven. Zabil strážného, který mu přinesl večeři, a v přestrojení uprchl. Svou milenku nenechal inkvizici napospas. Spolu se svým bratrem a jeho piráty, ve spolupráci se svou studentskou bandou zaútočil na Bolognu, dobyl vězení a Balthazar vynesl krásnou Yandru v náručí. Společně uprchli do Pisy, kde na ně čekala bratrova loď.

O rok později už měl Balthazar Cossa pod svým velením celou pirátskou flotilu, která děsila severoafrické pobřeží a pobřežní oblasti Španělska, Francie a Itálie. Piráti pod vedením Cossa nemilosrdně plenili města a vesnice, ale našli nejbohatší kořist v kostelech a v mešitách. Pirátský admirál Cossa budoval vztahy s týmy pirátů naprosto systematicky. Vypracoval smlouvu, ve které byly jasně stanoveny podíly na kořisti pro všechny, od sebe po posledního plavčíka. Také v této smlouvě byly stanoveny platby pojistného, které pirát může obdržet v případě ztráty očí, rukou nebo jiného zranění. Piráti si oblíbili tento spravedlivý dokument natolik, že se stal po desetiletí vzorem pro další piráty a loupežníky.

Štěstí se obrátilo zády ke Cossovi poté, když po čtyřech letech pirátství v roce 1385 pronikl do katedrály, a odnesl všechny dary, které poutníci darovali Panně Marii. Poté prudká bouře zničila celou flotilu. Na malé bárce se zachránili jen čtyři lidé: Balthazar, Yandra a jeho nejbližší druhové. Podle pověsti se bouře uklidnila až poté, co se muži zavázali přestat s loupením a stát se kněžími. Dostali se na břeh poblíž pevnosti Nocher. V té době tam žil papež Urban VI., jeden ze dvou papežů, který zoufale soutěžil s Klementem VII, jenž sídlil v Avignonu. Papež Urban, který si rád užíval pohled na mučení a popravy, naléhavě potřeboval asistenta. Často zatýkal kardinály, kteří byli proti němu, a aby od nich dostal přiznání, potřeboval krutého vyšetřovatele a kata. Není známo, jak Urban našel požadované vlastnosti u zatčeného piráta, ale po několika měsících se Cossa stal jeho důvěryhodným pomocníkem. Znalosti, získané na teologické fakultě, Balthazarovi umožnily rychlou kariéru. Urban ocenil jeho slohové a diplomatické schopnosti.

V roce 1389 Urban VI. zemřel. Jeho nástupce, Bonifác IX., se znal s rodinou Balthazara a jeho schopnosti také ocenil – v roce 1402 povýšil svého asistenta na kardinála, a vyslal ho do Bologne, jako papežského legáta.

Vatikánský sekretář Dietrich von Niem vypověděl: „Cossa během svého pobytu v Římě prováděl neslýchané „věci“. Bylo tam všechno: incest, zrada, násilí, a další odporné formy hříchu, proti nimž se kdysi obrátil Boží hněv. Pouze v Boloni se Cosse podařilo svést více než 200 žen. Za papeže šel řešit různé otázky, týkající se církve a politiky, ale zároveň nezapomínal na své milostné záležitosti. Jeho milenky byly vdané ženy, vdovy, dívky i jeptišky, které žily v klášterech. Některé z nich ho milovaly a dobrovolně se staly jeho milenkami, ale některé byly v klášterech hrubě znásilněny.“

Kardinál Cossa ze svých bývalých pirátských kumpánů udělal biskupy a věnoval jim bohaté farnosti. Jen svou milenku Yandru nechal zabít, protože se pokusila otrávit jinou jeho milenku.

V březnu 1409 byl v Pise svolán koncil, který měl ukončit katolické rozkoly. Vzdoropapežové Benedikt XIII. z Avignonu, ani Gregor XII. z Říma však nepřijeli. Poté kardinálové a biskupové, shromážděni v Pise, oznámili sesazení obou papežů, a začali volit nového. Cossa byl horkým kandidátem. Na jeho doporučení zvolili nového papeže Alexandra V. Druzí papežové rozhodnutí neuznali, a tak měl svět papeže tři.

Alexander V. vládl však jen 10 měsíců. Zemřel náhle 3. května 1410, což vyvolalo drby o účasti kardinála Cossy na této smrti. Bývalý pirát se rozhodl, že je pro tuto funkci plně zralý, a souhlasil s tím, že ho nové shromáždění sedmnácti kardinálů prohlásilo za papeže pod jménem Jan XXIII. Později poděkoval všem voličům bohatými dary, půdou i penězi.

Jan XXIII. začal připravovat nový koncil, který měl sjednotit katolický svět pod jeho vládou. Koncil začal 16. listopadu 1414 v německém městě Kostnici. Poprvé se dostavili všichni tři papežové, kteří byli v té době k dispozici.

Nejprve ze všeho nařídil Jan XXIII., aby český kazatel Jan Hus byl uvězněn, čímž pošlapal všechny záruky jeho nedotknutelnosti. Jenže pak se Cossa nečekaně dostal do stejného vězení. Avignonský a římský papež při přípravě koncilu neztráceli čas. Připravili obžalobu 74 odstavců, popisujících hříchy jejich kolegy z Pisy. Zločiny to byly tak hrozné, že dvě desítky raději vůbec nezveřejnili, aby věřící nepoděsili. Ale i zveřejněný seznam byl však působivý. Jan XXIII. byl obviněn z vražd, prodeje církevních úřadů, někdy několikrát, znásilnění tří set jeptišek, pokusu prodat relikvie sv. Jana za 50 tisíc florinů, soužití s jeho matkou, dcerou, vnučkou, stejně jako manželkou jeho bratra, sodomie, a popření všech ctností obecně. Třešinkou na tomto dortu bylo obvinění z popření posmrtného života, nedůvěry ve vzkříšení mrtvých a také toho, že Jan XXIII. podporoval bezbožníky. Cossa byl ve vězení nucen se vzdát papežské tiáry.

Sice se mu podařilo utéct z vězení, a pokusil se znovu stát papežem, ale koncil už měl vlád několika papežů dost. Po abdikaci Gregora XII. sesadila Benedikta XIII., a zvolila jediného papeže, Martina V.

Bývalý pirát byl pod tlakem okolností schopen i pokorné pýchy. Na kolenou prosil odpuštění od nového papeže a Martin V. mu vrátil kardinálský klobouk.

Jeho finanční situace byla však katastrofální. Před cestou do Kostnice předal do úschovy rodině Medici všechny poklady, získané pirátstvím a papežstvím, celkem 30 tisíc zlatých florinů. Když po třech letech Cossa žádal o vrácení, mazaný Giovanni Medici odpověděl: „Vzal jsem peníze od papeže Jana XXIII., a ochotně mu ho vrátím, ale takový papež už neexistuje.“

Bývalý pirát Balthazar Cossa a bývalý papež Jan XXIII. zemřel v roce 1419 ve Florencii. Nad jeho hrobem byl postaven velkolepý pomník, vytvořený slavným Donatellem. Práci sochaře zaplatil Cosimo Medici. Možná to byla nějaká úlitba z úroků z dávného vkladu…

***

Zkaženost papežů a duchovních se obecně stala jedním z důvodů reformace, vzniku a šíření protestantismu. V 16. století byl Svatý stolec nucen se změnit, aby vůbec přežil. V roce 1555 byl zvolen papežem Pavel IV. dosud předseda Svaté inkvizice. Ten začal tvrdě bojovat o morální charakter církve. Od této doby se papežové snaží vést životní styl, který hlásají.