Lidstvo je odsouzeno k zániku

…a my s tím nemůžeme nic udělat.

Co zabilo všechny vesmírné civilizace?

Všechny civilizace vesmíru zanikly kvůli změně klimatu, recept na přežití neexistuje, tvrdí nová studie.

Při pohledu na noční oblohu posetou hvězdami si chtě nechtě po vzoru fyzika Enrica Fermi (1901-1954) zopakujeme: „Kde jsou všichni ti mimozemšťané?“

Mimozemšťané se možná schovávají, možná jsou velmi daleko. Přesto je zvláštní, že jsme doposud nezachytili ani krátký radiogram, ačkoli my sami jsme jich za sto a více let vyprodukovali spoustu. Musí existovat důvod, který zabíjí světy, jakmile se dostanou na cestu technologického rozvoje!

Tým vědců pod vedením amerického astrobiologa indického původu Manasviho Lingama na to má odpověď: příčinou jsou klimatické změny. Možná by se mohlo zdát, že jeho závěr plyne z dobové dnešní módy, svádět vše na globální oteplování. Ale zřejmě tomu tak není.

Fermiho paradox (1) – ve vesmíru je možná život široce rozšířen, ale nemáme po inteligentním životě žádné stopy) se obvykle řeší dvěma způsoby:

Prvním způsobem je tvrzení, že civilizace existují, ale skrývají se. Jedná se buď o hypotézu zoologické zahrady, kterou poprvé navrhl Konstantin Ciolkovskij (1857-1935) – ONI čekají, až dozrajeme.
Nebo v kosmu probíhá válka všech proti všem (a tak je prostě nebezpečné na sebe upozorňovat rádiovými signály). Jako variantu si představte, že by mimozemšťané nepoužívali rádio, ale něco jiného, třeba kvantovou komunikaci. Ale to není moc chytré, protože rádio – je přirozená věc, a něco jiného je moc složité. Vzhledem k tomu, že vesmír je plný hvězd mnohem starších než Slunce, měli bychom vidět mimozemskou techniku v hojném počtu, ale nevidíme je, což znamená, že je to všechno velmi pochybné.

Druhou cestou k řešení tohoto rozporu je zjištění, že civilizace jsou velmi početné, ale brzy zanikají. Stačí jen zjistit, co ničí inteligentní civilizace – a co tedy může zničit i nás! A zde je opět škála názorů obrovská – od dopadů meteoritů, až po genetickou degeneraci. Nedávno se objevil názor, že všechny zničí vývoj umělé inteligence. A tak kdekdo vymýšlí kdejaký způsob naší vlastní záhuby…

A tak je tady i nová katastrofická hypotéza: klimatická.

Všimněte si: jakmile lidstvo přijde s něčím novým, začneme předpokládat: mají to i mimozemšťané? Ano, a je to dobře. A nebo – mají to, ale není to dobře, je to nebezpečné. Vynalezli jsme umělou inteligenci – samozřejmě, že ji mimozemšťané určitě také mají. A když nás znepokojuje globální oteplování – pak musí ohrožovat i mimozemšťany.

Zdá se však, že tentokrát jsou argumenty přesvědčivé.

ZELENÁ ENERGIE SITUACI NEZACHRÁNÍ

Průmyslová revoluce na Zemi začala v 80. letech 19. století a od té doby spotřeba energie exponenciálně roste. V roce 2023 lidstvo vyrobilo a spálilo tolik energie (180 000 terawatthodin), kolik Země za sekundu získá ze Slunce. A to je teprve začátek, od začátku průmyslové revoluce nejsou ani dvě století.

Možná jde o obecný přírodní zákon, rozhodl tým vědců pod vedením astrobiologa Manasviho Lingama. A sestavili počítačový model toho, co se stane, když budeme spotřebovávat energii tímto tempem dostatečně dlouho.

Ukázalo se, že globální oteplování zaručeně usmaží jakoukoli planetu za tisíc let nebo méně.

Astrobiologové aplikovali na Zemi druhý princip termodynamiky, který říká, že nelze zcela efektivně plýtvat energií. Něco se propadne do písku. A tak žárovka ohřívá místnost, přestože jejím úkolem je svítit, a židle, na které sedíte a čtete tato slova, je teplá, přestože jsme neměli v úmyslu ji ohřívat.

Úsporná žárovka mimochodem plýtvá energií tím, že zahřívá dráty. Všude je teplo, a teplo je podle termodynamiky chaos a entropie.

Ukazuje se, že právě v tom spočívá nebezpečí (a nikoli ve skleníkovém plynu jako takovém, což je však zřejmé i těm nejzarytějším zastáncům skleníkového plynu). Energie uniká ven a ohřívá Zemi. „Připomíná to kapající kohoutek,“ říká Lingam. Energie by mohla být stokrát čistší. Ze solárních panelů. Z větrných turbín. Z čehokoli. Ale i při jakékoli snaze trochu zahřejeme Zemi.

Člověk, když poprvé zapálil oheň, už ovlivnil matku přírodu. Ale kolik takových požárů bylo před milionem let? Zkazily málo účinné lampy starých Řeků hodně ovzduší? Apokalypsa nastane, až civilizace začne plýtvat opravdu velkým množstvím energie. Nulové emise a ekologická spotřeba to nezachrání. Děsivé jsou úniky energie, které tu budou vždycky, a čím více se plýtvá, tím jsou nápadnější.

TISÍC SVĚTELNÝCH LET

Výpočty ukazují, že na planetě, která projde průmyslovou revolucí, se za tisíc let, nebo i méně, klima rozpálí natolik, že život na ní nebude možný. Astrobiolog Lingam tedy tvrdí, že vyspělé civilizace nevidíme jen proto, že jsou velmi vzácné. Země je na cestě od vzniku života již stovky milionů let. Tisíce let jsme zdokonalovali oštěpy a keramiku, abychom mohli vytvořit kvantový počítač. A před námi je pravděpodobně ještě dvě nebo tři století, a to je vše. Pravděpodobnost, že i na obrovském černém nebi je právě teď někdo jako my, je neuvěřitelně nízká.

Dá se vůbec přežít? Jistě, říká Lingam. Musí se zastavit spotřeba energie. Zastavit technologický rozvoj. Žít v jednoduchých domech bez vybavení, jíst to, co si sami vypěstujeme. Žádné mobilní telefony, žádný internet, žádná letadla. Něco jako v raném středověku nebo v antice.

Lingam se domnívá, že mnohé civilizace si tuto cestu zvolily, ale my si jich nevšimneme, protože – takové civilizace nevydávají žádné signály, neohřívají své planety, nelétají do vesmíru, a vůbec – jako by neexistovaly.

VELKÉ PŘEVRATY

Aplikace zákonů termodynamiky a vůbec samotný přístup – to vše činí studium nesmírně závažným. Dá se proti tomu něco namítat?

Jistě.

První skupina námitek zní: Je vesmír skutečně prázdný a bez rozumných bytostí? Možná jsou civilizace vyspělejší, než je ta naše. Třeba vytváří objekty, připomínající astroinženýrské struktury kolem celých planet a hvězd – tzv. Dysonova sféra (2) obr. 1 – ale – zatím není prokázáno, že existují (3) – a průlety v blízkosti Země cizích průzkumníků (třeba v podobě asteroidu Oumuamua (4), (obr.2) atd.), i když jistota samozřejmě neexistuje.

Pozemšťané možná budou schopni za dvě nebo tři století vypustit mezihvězdnou sondu, jako je Oumuamua. Můžeme si dokonce představovat, že takové sondy se už stavějí, protože nás narůstající horko děsí, a je třeba hledat nová místa k životu. Nicméně, pohled na Oumuamuyu, zjevně opuštěnou kosmickou sondu (baterie vybité, posádka mrtvá) naznačuje, že ji pravděpodobně nenajdeme.

Možná tedy tyto příklady jen potvrzují zjištění astrobiologů.

Druhá skupina námitek se týká spíše vyhlídek na přežití v souladu s přírodou. Je reálné, aby se několik miliard (a do té doby i více) lidí snadno a bezbolestně vzdalo všeho? A kde vzít zdroje, které by tyto lidi uživily bez zásahů, a násilí na přírodě? Zdá se, že „přechod k jednoduchosti“ bude doprovázen takovým nárůstem násilí a protestů, že civilizace nemusí přežít…

A konečně třetí skupina námitek – opravdu musíme tak zběsile zvyšovat spotřebu energie, abychom se mohli vyvíjet?

A co nové objevy? Červí díry, teleportace, cestování myšlenkami? Jak víme, že tyto věci nikdy nevzniknou? Jak si můžeme být jisti, že všechny tyto nové vynálezy budou vyžadovat nové a nové elektrárny? Možná brzy zapomeneme na elektřinu?

Nicméně na straně vědců je spousta faktů, které stačí ignorovat. Pokud existují vyspělé civilizace, je jich málo, globální oteplování je tady a teleportaci silou myšlenky zatím nikdo ani nezpozoroval.

Nechť se vědecký článek stane hrozivým varováním – někdy jsou taková varování užitečná.

Odkazy

(1) Fermiho paradox. Wikipedie, online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox
(2) Dysonova sféra. Wikipedie, online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysonova_sf%C3%A9ra
(3) Karlík, T.: Máme kandidáty na Dysonovu sféru, oznámili astrofyzici. Koncept ale provázejí pochyby. CT24, 28.5.2024. Online: https://ct24.ceskatelevize.cz/
(4) Oumuamua. Wikipedia, online: https://cs.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BBOumuamua