Kdo byla Maria Orsic

Marija Oršić, také známá jako Maria Orschitsch, byla slavné médium, vůdce spolku Vril (Vril Gesellschaft).
Narodila se ve Vídni v Rakousku. Jejím otcem byl chorvatský přistěhovalec ze Záhřebu, její matka byla z Vídně. Maria však podporovala německé národní hnutí a připojení Rakouska k Německé říši (Anschluss).

V Mnichově se Maria doslala do kontaktu se spolkem Thule Gesellschaft a brzy vytvořila s Traute a s dalšími mnichovskými partnerkami Alldeutsche Gesellschaft für Metaphysik, (Všeněmecký metafyzický spolek), oficiální název byl Vril. Jejími členy byly výhradně mladé ženy – Marie Orsic, Chefin, Sigrum, Traute, Gudrun, Heike a mladá Sira, které v té době bylo jen 18 let. Byla to jejich okultní jména. Třeba Franzeska byla považována za obzvlášť nadané médium pro kontakty s mimozemšťany z Aldebaránu, protože byla považována za obzvlášť „čistou árijskou královnu“, bez ohledu na to, že ve skutečnosti měla české a maďarské kořeny.

Základem učení spolku Vril je víra v existenci tajemné síly, pomocí které se z člověka může stát nadčlověk (Übermensch), vybavený nadpřirozenými silami.

Maria a Traute byly obzvláště krásné ženy a nosily velmi dlouhé vlasy, které sahaly až na zem, což byl v té době velmi neobvyklý účes. Ten se stal charakteristickým znakem všech žen, které do spolku Vril vstoupily. Nicméně, na veřejnosti svazovaly vlasy do copu. Věřily, že jejich dlouhé vlasy jsou přijímači kosmických sil, schopné jimi „přijímat“ zprávy a vlny z jiných světů.

Při schůzce ve starém statku, vlastněném Dr. Shumanem, specialisty na tzv. alternativní zdroje energie, Marie Orsic ukázala texty, které prý obdržela prostřednictvím kontaktu od mimozemských bytostí žijících na Aldebaranu. V nich bylo vysvětleno, jak vybudovat kosmické lodi poháněné motorem imploze, jež je schopen překonat gravitaci a dosáhnout údajně neuvěřitelné rychlosti.

Takzvané „esoterické dámy Třetí říše“, také známé jako „Sestry světla“, byly od počátku úzce spjaty s NSDAP, a to už od konce 20. let.

Spolek Vril existoval až do května 1945.

Zmínku o Marii Orsic lze mj. nalézt v knize: Jacques Bergier a Pauwels: Jitro kouzelníků (1966).