Moc kazí (1)

Absolutní moc kazí absolutně.

Vatikánské paláce viděly po dvě tisíciletí takové hříchy svatých otců, o kterých se veřejnosti ani nesnilo.

ŠTĚPÁN VI. (VII) (896–897)

113. papež, jehož původní, civilní jméno neznáme (? – 897), patřil do šlechtické francké rodiny Guidonidů, a aktivně hájil jejich zájmy. Příbuzní papeže byli imperátoři Guido a Lambert, s nimiž se Štěpánovi předchůdci ostře střetli. Jeden z nich, papež Formosa, za to zaplatil i po smrti.

Papež Formosa, který zemřel v roce 896, vystřídal Bonifáce VI., který také zemřel o dva týdny později. Když vstoupil na trůn Štěpán VI. (VII.) nařídil exhumaci Formosy. Jeho mrtvola byla oblečena do papežských šatů a přivedena k církevnímu soudu. Polorozpadlá mrtvola byla obviněna z porušování církevních pravidel a přísah, jakož i z korunovace nelegitimního údajného představitele karolínské dynastie franckým císařem.

Zvolení Formosy za papeže, všechna jeho rozhodnutí a činy byly zrušeny. Štěpán pronesl kletbu těla, a odřízl mu tři prsty, které prováděly znamení kříže. Formosovo nahé tělo bylo protaženo římskými ulicemi a pohřbeno v hromadném hrobu.

SERGIUS III. (904–911)

První papež období pornokracie, vlády, ve které měly významný podíl prostitutky. Měl původně bezvýznamnou církevní funkci, a za soud s mrtvým papežem Formozou byl poslán do vyhnanství, ale po řadách intrik se zmocnil papežského trůnu.

Novopečený papež nařídil ihned po slavnostním vstupu do úřadu uškrtit své předchůdce ve vyhnanství: Kryštofa a Lva V. Sergius trávil veškerý svůj volný čas s patnáctiletou Marosií, dcerou římského konzula Theophylacta. Ta v podstatě vládla celému křesťanstvu. A její matka Theodora byla oficiální opatrovnicí papežských pokladů. I ona byla zřejmě jeho milenka.

„Vliv těchto dvou děvek, Marosie a Theodory, byl založen na jejich kráse a bohatství, a byl také výsledkem jejich intrik. Svým milenkám daroval papežské tiáry. Svatý trůn byl později obsazen nelegitimním synem, vnukem a pravnukem Marosie. Vzácný rodokmen pro zástupce svatého Petra na Zemi,“ napsal v 18. století anglický historik Eduard Gibbon ve svém díle „Dějiny úpadku a zničení římské říše.“

Ze spojení mezi papežem a Marosií se narodil chlapec. 20 let po smrti Sergie vstoupil na papežský trůn pod jménem Jan XI. A stal se jediným nelegitimním synem papeže v historii, který se sám stal papežem.

JAN XII. (955–963)

Posledním papežem období pornokracie byl syn římského patricije Albericha a vnuka Marosie, milenky Sergie III. Byl dosazen na papežský stolec ve věku 18 let. A za 8 let se mu podařilo získat titul nejnemorálnějšího papeže v dějinách katolické církve.

O tom svědčí fakt, že lateránskou baziliku sv. Petra proměnil v bordel, ve kterém znásilňoval ženské poutnice. Z pobožností, které vedl, udělal parodii, při kterých vzýval Satana i pohanské bohy. Mnoho Římanů ho považovalo za ztělesnění ďábla.

Podle některých zdrojů zemřel na mrtvici při sexu. Podle jiných byl zabit uraženým manželem jedné z jeho milenek.

BENEDIKT IX. (1032-1044, 1045, 1047-1048)

Papež Benedikt IX. byl synem hraběte Tuscola, synovec papežů Benedikta VIII. a Jana XIX. Obsadil třikrát Svatou stolici a jednou ji prodal…

Byl to také jeden z nejmladších papežů v historii. Podle různých zdrojů měl v době první volby 12, 18, 20 nebo 25 let.

Na rozdíl od mnoha předchůdců Benedikt se zabýval i církevními záležitostmi – založil několik katedrál, bojoval proti herezi, a vyřešil konflikty mezi biskupy.

V roce 1044 opustil Řím: rodina Crescentů porazila Tuscola v ozbrojeném boji o moc nad Římem. Na dva měsíce se Giovanni dei Crescentius stal papežem Sylvesterem III.

Brzy se politická situace změnila a Benedikt se vrátil na trůn. O měsíc později prodal titul svému kmotrovi, presbyterovi Giovanni Grazianovi. Věří se, že důvodem byl záměr Benedikta oženit se se svou sestřenicí.

O dva roky později, po náhlé smrti Klementa II., se Benedikt pokusil znovu uplatnit práva na papežství, ale narazil na odpor vlivných kardinálů a císaře Svaté říše římské. Jediný trojnásobný papež v historii byl exkomunikován za prodej církevních hodností. Byl také obviněn ze znásilnění, homosexuality, a účasti v orgiích…

ALEXANDER VI. (1492-1503)

Cestu ke Svatému stolci, doposud okupovanému italskými kněžími, si Španěl Rodrigo Borgia vydláždil intrikami a úplatky. Během jeho intronizace v roce 1492 bankéř Cosimo Medici řekl: „Nyní jsme všichni v sevření vlka, možná nejdravějšího ze všech zástupců tohoto druhu, kteří kdy žili na Zemi. A pokud se nám nepodaří uniknout, nevyhnutelně nás všechny pohltí.“

Když se stal papežem jako Alexandr VI., prokázal se jako kvalifikovaný diplomat a správce. Zároveň byl ale otcem nejméně sedmi nelegitimních dětí, které podporoval penězi z církevních darů.

Je také možné, že měl incestní vztah se svou dcerou Lukrécií. První, kdo vyslovil toto obvinění, byl její manžel u rozvodového soudu. Velvyslanec vévodství z Ferrary napsal svému pánovi v diplomatické zprávě: „Papežovo prohlášení o neschopnosti jeho [manžela Lukrécie] vykonávat manželské povinnosti, a že jeho manželství s Lukrécií bylo v zásadě fiktivní, kategoricky odmítal. Naopak, měl časté vztahy s manželkou. Papež si však od něho vzal Lukrécii, aby ji použil sám. Na závěr vyjádřil vše, co si myslí o Jeho Svatosti.“

Rozhazovačnost často postavila Alexandra do obtížných situací. Když pokladnice Svatého stolce byla prázdná, papež se uchýlil k nestandardním obchodním rozhodnutím: vyslovil podivná obvinění z korupce místním boháčům nebo kardinálům, a ti pak vrátili svůj majetek církvi.

Pokračování