Atlantida v Azovském moři?

Kde už se jen hledala Atlantida

– na Sicílii, na La Manche, v Grónsku, na Azorech a Kanárských ostrovech, v Latinské Americe, na Krétě, dokonce v Antarktidě…

Ovšem ukazuje se, že jakási záhadná pevnina se mohla nacházet na severu Černého moře, částečně na Kubáni a na severním Kavkaze.

Od Hyperborejců k Amazonkám

I když Platón jako první popsal Atlantidu ve svých dialozích „Timaos“ a „Kritias“, nebyl jediný, kdo se zmiňoval o tajemné pevnině. Tak např. Claudius Aelianus (1), spisovatel v II. století n.l., autor díla „Historia varia“, se odvolává na řeckého geografa jménem Theopompus, který žil ve IV. století před naším letopočtem, který nepřímo hovořil o původu Hyperborejců a Atlanťanů. Podle legend, tito lidé žili „na zadní straně severního větru“ a „za horami“, kde slunce svítí stále. Takový popis by odpovídal dnešnímu severnímu Rusku (Ural), a Skandinávii. To potvrzuje historik Hérodotos (2), který psal, že Hyperborejci žili severně od Skytů (3) a Arimaspů (4) a Kimmerijců (5), obývajících pobřeží Černého moře.

Zmínky v Atlantech je i v „Bibliotheca historica“ Diodora Sicilského (6), který žil v 1. století před naším letopočtem. Popsal útok Amazonek proti Atlantům a následnou válku mezi nimi… Ale Amazonky, podle řecké mytologie, byl kmen ženských bojovnic, pocházející z Ares a Harmonie, sídlící hned vedle podhůří Kavkazu a Meotidy (Azovského moře).

V dávných dobách se války obvykle vedly mezi sousedícími národy. A pokud budeme předpokládat, že Atlantis byl umístěn někde v Atlantském oceánu, vyvstává otázka: proč by měl bojovat s Hyperborejci nebo Amazonkami, kteří žili tisíce kilometrů daleko od této metropole, na druhém konci obydleného světa? Takže, s největší pravděpodobností Atlantis hraničil s těmito národy, byl někde v blízkosti antického Řecka, když Platón vypráví o bitvě mezi Řeky a Atlanťany.

Platón také nepřímo naznačuje, že klima bylo v Atlantidě mírné, a uvádí, že „Zvláště pak na něm bylo velmi mnoho slonů; rostlo tam totiž hojně potravy jak pro všechna ostatní zvířata, která žijí v bažinách, močálech a řekách, tak pro toto zvíře, které je největší a potřebuje nejvíce potravy.“ (7)

Zde většina badatelů považuje popis „velmi mnoho slonů,“ za nadměrnou fantazii antického autora. Ale když si uvědomíme, že před 12-13.000 lety – tedy na konci doby ledové, může jít spíše o mamuty, kteří se ještě v těch dobách pásali na jihu Ruska a Ukrajiny.

V duchovním životě Atlanťanů prý zaujímal značné místo kult býka. Posvátná zvířata se pásla na loukách k tomu určených, pod dohledem stráží. Význam tohoto kultu zdůrazňovala skutečnost, že kněží mohli být i králové Atlantidy. Přinášeli zvíře jako oběť, a zkoumali jeho vnitřnosti. A právě Krym a okolní region severního pobřeží Černého moře se od starověku nazýval Tauris, což znamená „země Býka.“

Řecký filozof také zdůraznil několikrát, že Atlantis je bohatý na kovy. Podle jeho popisu Atlanťané znali stříbro, zlato, cín, měď, mosaz a železo … Je možné, že barevné a drahé kovy byly těženy na Uralu. Vzpomeňme si na válku s Hyperborejci: pravděpodobně nerostné zdroje byly hlavní příčinou konfliktu.

Atlantis v deltě Donu?

Podle vědeckých údajů, asi před 11 tisíci lety skončila doba ledová. Hladina oceánů začala prudce stoupat. Ale před 11500 lety byla hladina Středozemního moře, tehdy ještě jezera, včetně Černého a Azovského moře, byla nižší než dnes o 30 – 60 metrů (podle některých zdrojů až o 80 metrů). Z toho lze předpokládat, že velká část současného Azovského moře představovala delta řeky Don s četnými ostrovy. A zde mohla existovat legendární Atlantida.

Vzhledem k tání ledovců hladina vody v oblasti Černého moře začala prudce stoupat. Výsledkem bylo, že část delty Donu, spolu s ostrovy zmizela pod vlnami Azovského moře…

Platón to podává takto: „Ale v pozdějším čase nastala jednou neobyčejná zemětřesení a povodně; přišel jeden krutý den a noc, kdy se u vás propadlo do země všechno mužstvo schopné zbraně a právě tak se ostrov Atlantis propadl do moře a zmizel. Proto je i nyní moře tím směrem nevhodné k plavbě a neprostupné, neboť tomu brání bahno nakupené vysoko k hladině, které zanechal klesající ostrov.“ (8)

Jako by popsal právě Azovské moře, které mimochodem staří Řekové nazvali Meotijskou bažinou. Je zjištěno, že dno tohoto moře pokrývají mnohometrové vrstvy bahna, jílu a písku.

Možná, že v bahně Azovského moře je skryta největší záhada dějin…

Odkazy

(1) Claudius Aelianus – https://en.wikipedia.org/wiki/Claudius_Aelianus
(2) Hérodotos – https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9rodotos
(3) Skytové – https://cs.wikipedia.org/wiki/Skytov%C3%A9
(4) Arimaspy – https://ru.wikipedia.org
(5) Kimmerijci – https://ru.wikipedia.org
(6) Diodor Sicilský – https://cs.wikipedia.org/
(7) Platón : Kritiás. http://www.fysis.cz/hnauky/Atlantis/KritiasCZ.html
(8) Platón : Timaios. http://www.fysis.cz/hnauky/Atlantis/TimaiosCZ.html