Existoval Marco Polo?

Není snad žádný člověk na světě, který by neslyšel o slavném cestovateli Marco Polo.

Samozřejmě že existuje kniha, napsaná podle jeho vyprávění. Ale existence tohoto cestovatele je stále více zpochybňována. Je jednodušší věřit na barona Prášila, než na Marco Polo!

Benátský kupec a cestovatel Marco Polo prý zemřel 8.1.1324 ve svém rodném městě. Se svými vzpomínkami se benátský kupec v roce 1298 svěřil spoluvězňům v janovském zajetí, kde pobýval, jak se tvrdí, asi rok. Rukopis spisovatele Rustichello da Pisa (1) se zachoval pouze v kopiích, a byl publikován v roce 1824. Rustichello byl mimo jiné slavný autor několika románů o době legendárního krále Artuše, a byl tedy odborníkem na to, jak vydat bestseller. Vědci proto stále neví, kde končí „Marco Polo“ a kde začíná Rustichello.

Obr. Rustichello

Dva rodní Italové tedy napsali knihu … ve francouzštině! Ten, kdo se nazývá Marco, francouzsky vůbec neuměl. Rustico – jedna ze spisovatelových přezdívek – znal tento cizí jazyk na nejprimitivnější úrovni. Starou francouzštinou, patřící spolu s italštinou do jazykové skupiny tzv. románských jazyků, se mluvilo v Lombardii, Janově a Benátkách.

Kupec Marco Polo, jak říkají obhájci jeho existence, uměl persky – jazykem tehdejších obchodníků. Ale proč jako Benátčan neuměl francouzsky, řečí, kterou v jeho rodném městě mluvili nejen vzdělaní, ale i prostí lidé, je záhadou. Odpověď zní: Marco Polo se nenarodil v Benátkách. Ale o tom více později.

První tištěné vydání knihy o Marco Polo se objevilo v Norimberku v roce 1477 v německém jazyce. Kniha malého formátu byla publikována v roce 1481 v Augsburgu. V letech 1484-1490 došlo k prvnímu latinskému vydání. Zde jsou dvě neznámé: přesný rok vydání (období šesti let) a město tištěných kopií (Řím nebo Benátky). První vydání v italském jazyce, vytištěné v Benátkách, se objevilo až v roce 1496. První francouzské vydání vzniklo v roce 1556 jako překlad latinské verze.

Také s názvy nejslavnějšího cestopisu je problém. Zpočátku byl nazýván „Le Livre de Marco Polo“ („Kniha Marka Polo“). Proč – jeho? A také není jasné, která verze a v jakém jazyce je považována za originál. Kniha se od prvního vydání rozrostla téměř dvaceti násobně a některé fráze, podle výzkumníků, ve výsledku často změnily svůj původní význam.

Prvním životopiscem Marco Polo byl jeho krajan Giovanni Battista Ramusio (2). Tento italský humanista, geograf a diplomat z Benátek Marco Polo povýšil nad Kryštofa Kolumba.

Na první stránce prvního vydání v roce 1477 je Marco Polo nazván „ušlechtilým rytířem“: „Das ist der Edle Ritter. Marcho polo von Venedig.“ Co to znamená?

Evropský vyslanec, jak muselo být jasné nejen vědcům, ale i každému vzdělanému člověku, pochopitelně patřil k šlechtické třídě. A co druhá věta, kde je údajné příjmení „pólo“, psané malým písmenem? V němčině jsou všechna podstatná jména psána s velkými písmeny a tak tomu bylo i ve středověku. Ale když si přečteme, co je tam psáno, znamená to: „Marko – Polák (bez příjmení), z Venedig.“

Což nejsou Benátky, ale Venedia – slovanský západoevropský region. Takže, Marko byl Polák z Lužickeho Srbska!

Podle jiné verze se Marco Polo jmenoval Marko Pilic a narodil se v roce 1254 na ostrově Korčula v Dalmácii, v dnešním Chorvatsku. (3) Italové s tím však samozřejmě nemohou souhlasit. (4)

Ruský vědec N.A.Morozov během let, strávených v Petropavlovské pevnosti jako carský vězeň, měl spoustu volného času na napsání svého hlavního díla s názvem „Kristus. Dějiny lidstva ve světle současné vědy.“ (5)

V osmé knize svého mnohodílného opusu Morozov ne bez ironie píše: „Hrob velkého cestovatele není. Prý byl zničen na konci XVI. století. Stejně tak i vzpomínka na tak velkého člověka ve chvíli, kdy se o něj začali zajímat krajané?“

Co to znamená?

Je opravdu faktem, že nezůstali žádní zástupci tak slavného rodu, který zmizel na počátku 15. století. V 16. století, kdy se poprvé začali vědci zajímat o jeho biografii, nelze už žádné stopy po Marco Polo v Benátkách nalézt.

Jsou i další zajímavosti. Transkripce jmen je velmi různorodá: V německém vydání z XV. století je uvedeno Marcho Polo, v latině – Marcus Polus, francouzštině XVI. století – Marc Paul. Existuje i zajímavý přepis Martpol. To je zřejmě aberace, ale mohlo to znamenat jen jednu věc: Martinus Polonus.

Nakonec Nikolaj Morozov dospěl k závěru, že místo Marco Polo napsal knihu o jeho cestách obchodník se suknem a zeměpisec z Norimberka, Martin Behaim, jako literární ilustraci k jím vyrobenému glóbusu z roku 1492.To je ovšem jen další verze.

Nikolaj Morozov si především všiml, že v knize o cestě do Číny chybí charakteristické rysy a artefakty této země: Velká čínská zeď (6), čajový obřad, hieroglyfické písmo, jídelní hůlky, knihtisk a speciálně deformované ženské nohy. Toho všeho si cestovatel nevšiml.

V Evropě a ve Spojených státech jsou práce N.A. Morozova neznámé. Nicméně, v roce 1995, absolventka Cambridge a ředitelka čínského oddělení Britské národní knihovny Frances Wood (7) publikovala knihu „Did Marco Polo Go To China?“ („Byl Marco Polo v Číně?“), která na Západě vyvolala opravdovou senzaci. Dospěla v podstatě stejnému závěru – Marco Polo pravděpodobně nikdy nebyl východně od Černého moře. A není to dáno jen omyly nebo zapomnětlivostí cestovatele. Konec konců, zmatky a omyly mohli do knihy vnést jen pozdější opisovači.

K potvrzení svých slov Woodová připomněla přesně ty Marcovy nedostatky, kterých si už dříve všiml Morozov. Navíc, autorka poukázala na skutečnost, že v čínských análech nejsou k dispozici žádné údaje o přítomnosti Marco Polo na dvoře Kublaj chána. To je nejzávažnější argument, neboť čínské historické prameny jsou přesné, pedantsky vedené čínskými úředníky, a vzhledem k významu pozice Marco Polo na chánově dvoře by nemohl uniknout jejich pozornosti.

Dietmar Henze, autor „Encyklopedie objevitelů a průzkumníků Země“ (Enzyklopädie der Entdecker und der Erde Erforscher) (8) nazval příběh Marco Polo, „nejkrásnějším podvodem v dějinách geografických objevů.“ Shrnuje racionální kritiku a dospívá k závěru, že „Marco Polo“ nebyl reálně žijící Benátčan, ale literární postava, nebo maximálně cestovatel, který nejdále dosáhl břehů Volhy, a všechny další informace získal z úst svých kolegů.

Ať už to bylo jakkoli, kniha přinesla vzrušení tisícům čtenářů a miliónům diváků filmů i seriálů. (9)

Odkazy

(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Rustichello_da_Pisa
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Ramusio
(3) http://hr.wikipedia.org/wiki/Marko_Polo
(4) http://www.telegraph.co.uk/
(5) http://royallib.ru/book/morozov_nikolay/hristos.html
(6) Velká čínská zeď se však začala stavět až 200 let po údajné návštěvě Marco Polo v Číně: http://cs.wikipedia.org/
(7) http://en.wikipedia.org/wiki/Frances_Wood
(8) http://www.amazon.de/
(9) http://www.csfd.cz/film/72118-marco-polo/ , http://www.csfd.cz/film/234247-marco-polo/