Pyramidy stavěli výtahem

Nejstarší egyptská pyramida skrývala tajemství stavby egyptských pyramid

Nejstarší egyptská pyramida – Džoserova – byla postavena pomocí hydraulického výtahu

Džoserova stupňovitá pyramida – první, a tudíž i nejstarší pyramida – byla postavena na náhorní plošině Sakkára asi před 4 700 lety. Celkový objem jejích kamenných bloků činí 330 400 metrů krychlových. Horní z nich jsou naskládány ve výšce 62 metrů. Není nejvyšší a nejmajestátnější – Cheopsova pyramida je mnohem větší. Zdá se však, že právě na Džoserově pyramidě – rovněž velmi pracné – staroegyptští inženýři zkoušeli vynálezy a vypracovávali metody, které pak používali při stavbě velkolepějších staveb.

Francouzští badatelé měli štěstí. Pod vedením Xaviera Landreaua – prezidenta archeologického ústavu Paleotechnic, našli uvnitř stupňovité pyramidy, a v okolí kamenné struktury, které, jak dokazují, byly původně součástmi zvedacího zařízení – ve skutečnosti obřího hydraulického zvedáku.

Vědci svou hypotézu podrobně zdůvodňují v časopise PLOS ONE, přičemž ji lze nalézt na portálu ResearchGate.

Francouzi považují za hlavní část „zvedáku“ vertikální studnu uvnitř pyramidy, o jejímž účelu nepanuje ve vědeckém světě shoda. Někteří egyptologové již dříve pochybovali, že se jedná o pohřební komoru. Není jasné, k čemu bylo nutné ji vytvořit tak hlubokou – jako by šlo o šachtu výtahu v několikapatrové budově.

Obr. Schéma starověkého hydraulického výtahu.

Nedojde k nedorozumění, pokud budeme předpokládat, že šachta byla skutečně šachtou výtahu – hydraulického. Na ní se zvedal obrovský plovák s dřevěnou plošinou.

Ta byla vodou tlačena vzhůru. Podle výpočtů vědců dosahovala hmotnost takto přemísťovaných závaží 100 tun.

Voda přitékala z Nilu do speciálních nádrží vytvořených pomocí přehrady. Francouzi za ni považují Gisr-el-Mudir – záhadnou stavbu, dlouhou 2 kilometry a silnou 15 metrů, která se táhne západně od pyramidy. Příkop dlouhý 400 metrů a hluboký 27 metrů, vysekaný ve skále, nazývají vodovodem, který zároveň sloužil jako čisticí nádrž.

Existují důvody se domnívat, že staří Egypťané aktivně využívali podobné vodní inženýrské stavby a pravděpodobně i hydraulické výtahy a postavili s jejich pomocí téměř všechny své pyramidy – 31 staveb. Důkazy poskytli kolegové současných badatelů – početná skupina vědců, k níž kromě Francouzů (ti se o egyptské záhady zajímají více) patřili i Číňané a samotní Egypťané. V časopise Communications Earth & Environment dokázali, že všechny tyto pyramidy se nacházejí na břehu poměrně hlubokého koryta Nilu, které se kdysi táhlo až 64 kilometrů. Stopy, které po sobě tato dnes již zaniklá vodní tepna zanechala, jsou patrné na snímcích z vesmíru. Ukazují na ni i geologické údaje.

Obr. Hydraulická výtahová šachta uvnitř Džoserovy pyramidy.

S největší pravděpodobností voda dodávala mnohatunové bloky na všechna staveniště. Právě o tom se píše v jednom z papyrů, nalezených v roce 2013 v jeskyni, nacházející se poblíž ruin přístavu Wádí al-Džaraf u Rudého moře – jednoho z nejstarších na světě.

Papyrus byl deníkem, který si vedl jistý Maret, „předák“, který dohlížel na část prací na stavbě Cheopsovy pyramidy. Uváděl, že kvádry byly převáženy po vodě na člunech.

Vápenné kvádry – každý o hmotnosti 2,5 tuny – byly ukládány jeden po druhém, přeprava trvala 2-3 dny. Pro žulové bloky bylo svázáno několik člunů dohromady – byl uspořádán jakýsi vor.

Četné chodby nejasného účelu, podzemní chodby, dutiny a komory, které tu a tam vědci nacházejí uvnitř pyramid a v jejich blízkosti, docela dobře mohly sloužit jako vodovody a bazény pomocných hydraulických systémů.

V květnu 2024 japonští geofyzici oznámili, že „skenovali“ radarem okolí Cheopsovy pyramidy a našli v malé hloubce skryté tunely, zasypané pískem. K čemu byly určeny, Japonci nechápali, ale předpokládali, že tunely byly nejprve nějak využity a pak zasypány pro nepotřebné. Co když byly součástí hydraulického systému?

Obr. Všechny egyptské pyramidy byly postaveny v blízkosti vody – stojí podél kdysi existujícího koryta Nilu.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že ne všichni egyptologové s Francouzi souhlasí – ve smyslu jejich hypotézy o hydraulice. Většina z nich upřednostňuje jednodušší metodu a domnívá se, že faraonovi inženýři používali nakloněné roviny – z písku vysypávali rampy, na které pomocí kladek a lan zvedali bloky ze břehu.

Mimochodem, trosky jedné z ramp byly opět nalezeny Francouzi – archeology z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře (French Institute for Oriental Archaeology in Cairo). Rampa byla postavena asi před 4 500 lety. Právě v době, kdy Egypťané stavěli pyramidy.

Podle výpočtů umožňovala objevená rampa vytahovat do výšek těžká závaží, která překonávala sklon 20 %.

Existují samozřejmě i další originální hypotézy. Někteří se například domnívají, že kvádry byly zvedány pomocí draků. Jiní ujišťují, že byly kutáleny, vypodloženy prkny, takže se kvádr proměnil v kolo.

A francouzský chemik Joseph Davidovitz vymyslel způsoby zvedání závaží. Podle něj se nahoru netahaly bloky, ale betonová malta – ve vědrech. To znamená, že bloky se odlévaly na místě do dřevěného bednění. Starověký beton se skládal z palmového popela, mletého pískovce a speciální sody získávané z nilské vody. Vědec ujistil, že po vykopání jednoho z bloků našel lidský vlas.