Proč všechna náboženství čekají na zatmění?

Celé věky lidé přemýšlí o příčinách a dopadu zatmění Slunce a Měsíce na ně, a vše kolem nich. O tom se mluvilo v mnoha starověkých posvátných knihách.

„I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.“ To je řečeno v úplný začátek první knihy Bible, Genesis – kapitola 1, verše 14-15.

Vidíme stejné Slunce a Měsíc

Průměr Slunce je téměř 1,4 milionu kilometrů, Měsíc jen asi 3500 kilometru, ale Slunce je od nás také 400krát dále. Ze Země – 384 400 kilometrů k Měsíci a téměř 145 milionů kilometrů ke Slunci.

Je prostě neuvěřitelná „náhoda“, že ačkoli má Slunce 400krát větší průměr než Měsíc, z naší planety vypadají stejně velké. Jak je to možné?

Mnozí vynikající vědci a myslitelé se domnívali a domnívají, že tak to bylo přesně takto koncipováno a stvořeno – Bohem – a jím navrženo k našemu prospěchu – nejen k obdivu a úžasu, ale také jako znamení.

Pokud popíráte existenci Boha, pak stále budete muset připustit existenci jiných mocných sil (dokonce nějakých mimozemšťanů – hmotných, ale neuvěřitelně vyvinutých), abyste nejen toto, ale i mnoho dalších „náhod“ dokázali. No, je jich moc.

Díky tomu, že Slunce a Měsíc vypadají ze Země stejně, je pro nás možné pozorovat zatmění Slunce a Měsíce. Vysvětlení zatmění podal sám Všemohoucí v první kapitole Genesis několika slovy a pouze jedním hebrejským písmenem.

Zatmění Slunce je pro nás hříšníky jako obrovské mrknutí od Nebeského Otce, které nám dává znovu vidět a vědět, že Vesmír, život a my jsme se neobjevili náhodou, ale podle pečlivě promyšleného a ideálně realizovaného projektu.

Znamení – zázračné jevy

Úplné zatmění Slunce je jedním z nejúžasnějších jevů, které můžete vidět. Měsíc zakrývá Slunce, ale paprsky Slunce vycházejí z jakéhosi černého disku a vytvářejí světelnou korónu. Jsme ponořeni do tmy na několik sekund, než nebeská tělesa pokračují ve svých drahách.

Fanatik zatmění Slunce (umbrafil) David Baron vysvětluje, proč cestuje po světě, aby stihl všechna zatmění.

„Je to nezapomenutelný pocit údivu a úžasu,“ říká David Baron, „jinak probouzí soucit a štědrost, není nic úžasnějšího, než úplné zatmění Slunce.“

I když ve skutečnosti je mnohem úžasnější než úplné zatmění Slunce nebo jakýkoli jiný jev. – Ten, kdo stvořil Svět – obrovský Kosmos a nás na malé planetě – mocí Svého Slova! A On nás pravidelně vyzývá k pozornosti takovým nepředstavitelným a grandiózním způsobem.

Přihlaste se do Genesis

• „Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.“ (Genesis, 1, 16-18)

Bůh vytváří Slunce a Měsíc a vysvětluje, k čemu jsou. V hebrejštině to zní jako „otot ve moadim“ – „אות/ot“ (otot v množném čísle) – znak, znak nebo písmeno. A מועד/moed (moadim v množném čísle) je slovo, které Bůh používá pro svátky – Jeho svaté dny.

Šabat je jedním z Moadimů. Někdy se překládá jako „ustanovené časy“, protože toto slovo také znamená jmenované jmenování nebo osud. Slunce, Měsíc, hvězdy také existují, aby s námi komunikovaly jako znamení (otot), která nás informují o Božím moadim – časech, které určil.

Betlémská hvězda je nebeské znamení. To bylo lidem zaslíbeno již dávno ve Starém zákoně. Tak to bylo popsáno v evangeliu. Jen toto znamení není pro každého, stejně jako byla znamením Betlémská hvězda, ale pouze pro vyvolené.

Na taková znamení ale zareaguje jen pár vyvolených. Málokdo pochopí, co se slibuje a jak jednat a co dělat.

Znamení v evangeliu

• • „Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře.“ (Lukáš 21:25)
• • „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ (Lukáš 21:28)
• • „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít [katastrofám], a mohli stanout před Synem člověka.“ (Lukáš 21:34–36)

Ježíš mluvil k učedníkům o znamení zkázy Jeruzaléma:

• • „Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno.“ (Lukáš 21:20-22)

Ale ne všichni poslouchali, co řekl. Ale díky tomuto znamení nezůstal ve městě ani jeden křesťan, všichni utekli do hor. A nejzajímavější na tom je, jak mohli lidé uniknout z obklíčeného Jeruzaléma. Znamení pro vyvolené je přesně to.

Když ale velitel Titus obklíčil Jeruzalém, dostal zprávu o povstání na jiném místě, a rozhodl se ho nejprve uklidnit a teprve potom se vrátit a Jeruzalém dokončit.

Židé se probudili a viděli, že římská armáda ustoupila a odešla. Oni, když v tom viděli ruku Boží, velmi se zaradovali a byli ještě více přesvědčeni, že se Římané bojí trojité hradby Jeruzaléma.

Vyvolení to ale viděli jako znamení přicházejících časů a opustili město do bezpečí hor – „…pozvedám oči k horám, odkud přijde má pomoc.“ (Žalmy 121, 1). Neboť toto místo spásy jim bylo zaslíbeno samotným Pánem. „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ (Skutky 2:40)

Kdo má uši, slyš! „…a kdo v Něho věří, nebude zahanben.“ (Ef, 2,8-9)