Jak je to s obří stopou v žule?

Dne 5. ledna 2012 Michael Tellinger zveřejnil videoklip na YouTube s názvem „Otisk obří nohy 200 milionů let starý – Jižní Afrika“. (1)
Předmětem videa je obrovská stopa ve skále, která je v Mpuluzi Batolith, u malé osady Lothair nedaleko města Chrissiesmeer v Mpumalanga v JAR.

Pan Tellinger vysvětluje na videu, že „(obří stopa) je v tvrdé žule, která je stará mezi 200 miliony až 3 miliardami let.

Časový rozdíl mezi 200 milióny let a 3 miliardami let, je zhruba 2,8 miliard let.

Vzhledem k tomu, že Země je stará cca 4,5 mld. let, by to znamenalo, že tato žula je stará víc než polovina celkového stáří Země.

Co geologové říkají o skutečném stáří žuly?

Mpuluzi Batolith patří k 3,105 miliard let staré Granodiorit-monzogranite-syenogranite GMS apartmá narušitele paleoarchaean tTG (trondhjemit-totalite-Granodiorit) plutonu. Věk 3,105 mld. let byl založen na četných zkoumáních geologů je publikován v několika recenzovaných vědeckých časopisech jak v Jižní Africe, tak i mezinárodních. Rychlé vyhledávání na internetu odhalí nepřeberné množství vědeckých prací o výzkumu plutonu. Takže můžeme bezpečně určit, že Mpuluzi Batolith není 200 miliónů let stará hornina, ale stará 3,1 miliard let.

Pojďme dále posoudit, zda je či není možné, „obra“ nebo jakékoliv jiné živé bytosti opustit otisky v měkké (roztaveném) žula. Chcete-li hodnotit tuto možnost musíme nejprve pochopit, co je žula a jak se tvoří.

Většina úvodní geologie učebnice uvádějí, že:

• žula je nejhojnější hornina v zemské kontinentální kůře. Na povrchu je žula v jádrech mnoha horských pásem, v rozsáhlých oblastech známých jako „batholith“, a v klíčových oblastech kontinentů známých jako „štíty“. Velké krystaly nerostů do žuly jsou důkazy o tom, že se pomalu ochladí z roztavené horniny.
• k pomalému ochlazení (v řádu tisíců let) muselo dojít pod zemským povrchem.
• pokud je dnes na povrchu, pak jediný způsob, jak se to mohlo stát, bylo vyzdvižení žulových skal a překrývající skály byly rozrušené.
• žula se tvoří hluboko v zemské kůře, obvykle několik kilometrů pod zemským povrchem. Toto magma má obvykle teploty přesahující 1200 stupňů Celsia.

Položme si tedy otázku: Jak je možné, že živá bytost (obr nebo někdo jiný), vytvořil stopu několik kilometrů pod zemským povrchem v materiálu, který má teplotu více než 1200 stupňů Celsia?

Jaké živé bytosti této velikosti existovaly před 3 miliardami let?

Geologové jsou si celkem jisti, že v té době bylo ještě velmi málo kyslíku v zemské atmosféře. Rozhodně ne tolik, aby to bylo dost pro podporu vývoje složitých živých bytostí a nebo „obrů“.

Netřeba dodávat, že nic takového se dosud nevyskytlo ve fosilních pozůstatcích. Ve skutečnosti první jednodušší (tedy nikoli obři) obratlovci se objevili až po kambriu, před zhruba 540 milióny lety.

I kdybychom měli věřit tvrzení pana Tellingera, že žula byla 200 milionů let stará, v té době nebylo nic, co by vzdáleně připomínalo savce, jak je známe dnes, natož savce člověka – nebo obry, chcete-li. Tito obři by museli koexistovat s dinosaury.

Takže co vytvořilo „stopu“? Existuje několik možností.

• Stopa byla vytesána pravěkými lidmi.
• Nebo je výsledkem zvětrání, kdy kus jiné horniny odpadl do magmatu, a náhodou měl podobu lidského chodidla.

Možná, že existují i jiné pravděpodobné vysvětlení, které mohou být navrženy pomocí racionální důkazy, na základě vědeckého přístupu.

Co je opravdu zábavné, je následující citát od pana Tellingera:

„Dovolte mi připomenout, že o historii našeho lidstva toho víme méně, než nám dovolují fyzikální zákony. Pokud tedy patříte do kategorie jedinců, kteří tuto skutečnost okamžitě odmítají jako podvod nebo přírodní erozi, žádám vás, abyste zkontrolovali své ego a aroganci a otevřeli svou mysl nekonečným možnostem v multivesmíru nekonečných možností.“ (2)

Jistě konečné vysvětlení této přirozené funkce je v oblasti fyzikální vědy. Pan Tellinger by měl kontrolovat své vlastní racionální kritické myšlení, natož ego a aroganci. Možná by se měl držet toho, co ví nejlépe, a nechat geologii geologům.

Komentář geologa

Stáří žuly pouhých 200 milionů let není úplně vyloučené, magma se ve velkých hloubkách pod zemským povrchem tvořilo i v druhohorách a tvoří se dle všeho i dnes. V JAR převažují platformní útvary, které také obsahují stará jádra kontinentů, ale od zmíněných štítů se liší akumulací mladších pokryvů (zatímco ve štítech vystupují nejstarší horniny přímo na povrch). Není vyloučeno, že se v této oblasti mohou vyskytovat žuly různého stáří (což mimochodem najdeme i v českém masívu). To bychom museli podrobněji znát regionální geologii JAR. Spíš je méně pravděpodobné – ale také ne nemožné – že by byly časově tak daleko od sebe.

Pochybnosti ale vzbuzuje údajné stáří 3,105 miliard let. Určit absolutní stáří s takovou přesností, to nezní příliš důvěryhodně, zvlášť když se pohybujeme v tak obrovských časových intervalech. Nic na tom nemění, že to bylo publikováno v recenzovaných odborných periodikách. Absolutní stáří je vůbec pojem relativní (krásný paradox!) a o přesnosti se tu dá hovořit jen s velkou fantazií. Už volba časové jednotky je problematická, když si uvědomíme, že např. v druhohorách byl rok nejméně o čtvrtinu delší, než ten dnešní (doloženo geofyzikálně i paleontologicky). V nejstarších obdobích se mohla Země otáčet kolem Slunce ještě úplně jinou rychlostí, takže pojem „rok“ je opravdu vágní.

V tropických a subtropických oblastech žulové horniny (tedy granitoidy, horniny s podobnou strukturou a mírně odlišným minerálním složením) snadno a intenzivně zvětrávají, takže někdy tvoří i velmi měkké a poddajné skalní masívy, do nichž cokoli vyrýt nebo vydlabat není sebemenší problém (podobně jsou na tom u nás některé pískovce). Projevuje se tu i selektivní zvětrávání, např. odnos lokálních měkčích partií z povrchu. Je-li pak takto vytvořená jamka tvarově podobná šlépěji, pak by nebylo divu, zda někdy v minulosti přiměla kohokoli, aby ji „dotvořil“. To je jedna z dost pravděpodobných možností výkladu.

RNDr. Jiří Slouka

Odkazy

(1) Giant Foot Print 200 Million Yrs Old – South Africa – YouTube (archive.org) – https://web.archive.org/
(2) Giant Foot Print 200 Million Yrs Old – South Africa | Shift Frequency (archive.org) – https://web.archive.org/
Podle: Garth Mitchell: Debunking Giants in the Granites | News24 (archive.org) – https://web.archive.org/