Mapa Vinlandu

Jeden z otazníků, který se zrodil v druhé polovině minulého století a setrvává dodnes, je tzv. Mapa Vinlandu.
Na této zeměpisné mapě jsou zobrazeny obrysy severní Ameriky, a to údajně z doby půl století před vyplutím Kryštofa Kolumba (1451-1506). Určitá část vědecké komunity se úporně snaží o dokázání její pravosti.

Na mapě, nakreslené na kusu zažloutlého pergamenu o rozměrech 28 × 41 cm, je zobrazeno pobřeží Severní Ameriky, dva průlivy, které se podobají Hudsonově zálivu a zálivu St. Lawrence.

Vedle Afriky, Asie a Evropy jsou v severním Atlantiku zobrazeny tři ostrovy Isolanda Ibernica (Island), Grouelanda (Grónsko) a Vinland (Vinland) a latinský nápis Vinilanda Insula Byarno reperta et leipho sociis („ostrov Vinland, objeven druhy Bjarni a Leifem“).

Jak je uvedeno v levém horním rohu v latinském textu, z vůle Páně, po dlouhé cestě přes led na jihu od ostrova Grónsko k dalším nebezpečným oblastem západního oceánu, Bjarni a Leif Eriksson objevili novou a velmi úrodnou zemi, kterou pojmenovali Vinland.

Henrik (Henricus nebo Eric), biskup Grónska a sousedních zemí, se odebral do této prostorné a velmi bohaté země, pokorně plnit vyšší vůli z loňského roku, našeho Svatého otce Paschalia, a zůstal tam ve jménu všemohoucího Boha na dlouhou dobu v létě i v zimě a pak se vrátil zpět do Grónska.

Podle tohoto textu, dva skandinávští mořeplavci Bjarni a Leif učinili tento objev v roce 999, to jest 493 let před objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem, a který, než se vydal na svou cestu, mohl být inspirován právě touto mapou.

Obsah textu z mapy se překvapivě shoduje s islandskými ságami a dalšími zdroji.

V řadě islandských letopisů je uvedeno, že v roce 1121 se biskup Grónska Eric vydal do Vinlandu.

Je pozoruhodná také zmínka o papeži. Pontifikát Paschala II. spadá do období od 13.srpna 1099 do 21.ledna 1118. (1)

Kde se tato mapa vzala?

V roce 1957 jistý knihkupec v Barceloně, vystavil k prodeji společně s touto mapou pozdně středověkou kopii knihy Historia Tartaorum – „Historie Tatarů“, napsanou františkánským mnichem, misionářem Johannes de Plano Carpini, který navštívil Mongolsko v roce 1245-1247. (2)

Americký obchodník s uměním z Connecticutu Laurence Whitten si koupil mapu i knihu za 3.500 dolarů. Za 250 tisíc dolarů ji v roce 1959 koupil anonymní mecenáš. Jak se později ukázalo, šlo o absolventa univerzity v Yale, amerického obchodníka, filantropa a mecenáše umění Paula Mellona. (3)
Narodil se 11.6.1907, byl zástupcem šéfredaktora nejstaršího studentského časopisu v USA „Yale Daily News“, ale byl i také členem tajné společnosti Scroll and Key („Svitek a klíč“). (4)

Přizval ke zkoumání mapy odborníky z Britského muzea, ale až do roku 1965 nebyly plně prozkoumány. Ale později, během příštích desetiletí, když se o mapě dozvěděla široká veřejnost, debata o pravosti se rozpoutala naplno.

V roce 1995 byla pojištěna na 25 miliónů amerických dolarů.

Mapa Vinlandu byla podrobena důkladné analýze.

V inkoustu byly nalezeny částice oxidu titaničitého – vzácného minerálu anatas. (5)

Někteří odborníci vyhlásili, že anatas nemůže být přítomen v inkoustu na bázi uhlíku. Jelikož anatas začal být průmyslově vyráběn poprvé až v roce 1917, zdála se být situace jasná – mapa Vinlandu nemohla vzniknout dříve než po první světové válce.

Výzkumnice Jacqueline Olin ale dokázala, že anatas mohl být vyroben z minerálu ilmenit, obsahující titan. (6) Je to železo-titanový minerál, používaný ve středověku k získání sulfátu železa – suroviny pro nátěrové hmoty.

Ve svém projevu na XXIII. konferenci o historii kartografie v Kodani, rektor Dánské královské akademie výtvarných umění Dr. René Larsen řekl, že anatas mohl být přítomen v písku, který se v dávných dobách sypal ručně na psaný text, aby rychleji uschnul.

Larsen řekl, že za pět let výzkumu on a jeho kolegové nezjistili žádné stopy po padělání Mapy Vinlandu.
Pečlivý průzkum mapy Vinlandu a knihy „Dějiny Tatarů“ od Plano Carpini, se kterou byla zakoupena ukázal malé otvory v pergamenu, které udělali malí brouci ve dřevě. Úplně totožné byly i ve stránkách knihy. Z toho se usoudilo, že oboje – mapa i kniha – byly spolu velmi dlouho. Z toho vyplývá, že mapa Vinlandu byla vyrobena na počátku minulého století.

Jasno do případu nevneslo ani zkoumání radioaktivním uhlíkem C14 v roce 1995. Jeden vzorek ukázal stáří v 19. Století, druhý se ukázal být o 500 let starší…

Předpokládejme, že vědci nebudou nikdy schopni prokázat pravost mapy Vinlandu, ale prvenství objevitele Ameriky, Kryštofa Kolumba nebude nikdy ohroženo.

Nehledě na spolehlivost údajů o pobytu Vikingů pod vedením Leifa Ericsona v Severní Americe v 10. století, vyplývající z Mapy Vinlandu, jedno je jisté: jejich pobyt nesehrál nijak významnou roli v životě žádného Evropana nebo domorodce v Novém světě. To opravdu čekalo až na objev Kryštofa Kolumba.

Otázku případných kontaktů domorodých Američanů s obyvateli jiných kontinentů vyřešila nakonec úplně jiná věda – genetika. (7) Zkoumání genetického materiálu původních obyvatel Ameriky prokázalo, že jejich DNA se do roku 1495 s jinými geny nemísila…

Odkazy

(1) http://sk.wikipedia.org/wiki/Paschal_II.
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_da_Pian_del_Carpine
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Paul_Mellon
(4) http://en.wikipedia.org/wiki/Scroll_and_Key
(5) http://cs.wikipedia.org/wiki/Anatas
(6) http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilmenit
(7) http://www.nature.com/nature/journal/v506/n7487/506162a/metrics/news