Zemědělství téměř vyhubilo lidstvo…
Zemědělské práce, které kdysi nahradily lov a sběr, radikálně změnily život lidstva.
Díky nim se lidé začali dosyta stravovat, začali tkát látky, ze kterých bylo možné vyrábět i jiné oblečení, než jen kožešiny… Jenže – na mnoha místech přineslo zemědělství i značné potíže.
Je to pravda. Například, domorodé národy Sibiře se zemědělstvím nezabývaly, i když by se mohlo zdát, že v tomto regionu by tato činnost měla být docela výnosná. Nezačali ani se zahradničením a osevnými kampaněmi ani v Karélii a na poloostrově Kola. Lidé i nadále dávali přednost lovu a rybolovu, a orná půda zabírá velmi malé procento rozlohy této země.
Bylo skutečně kdysi obdělávání půdy nutností pro přežití? Vždyť lesy byly tehdy bohaté na zvířata a ptáky, ryby ještě dnes lze v přírodních rezervacích může chytat holýma rukama… Prvobytně pospolní lidé byli schopni konzervovat houby a lesní plody, vyráběli z nich povidla s medem, víno i nealkoholické nápoje. Jedli chléb vyrobený z kůry a žaludů…
Proč se naši předkové od rána do večera věnovali takové tvrdé práci? Navíc, mnoho vědců věří, že to bylo zemědělství, které vedlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, které lze srovnat se smrtícími epidemiemi v Evropě ve středověku.
Podle vědců, zemědělství je úzce spjato s usedlým způsobem života. Takže, každý lovec bloudil při hledání potravy pouze v určité oblasti, a nechtěl z něj odejít. Koneckonců, tento les živil jeho otce, děda… Prostor, kde žil určitý kmen, uživil jeho členy po mnoho staletí. Na některých obydlených místech bylo nalezeno tolik kostí zvířat, které svědčí o tom, že zde stejný kmen žil nejméně tisíc let.
Je možné, že nápad zabývat se zemědělstvím by primitivního člověka nenapadl, pokud by nevznikla úrodná údolí asijských řek asi před 8500 lety. Po pěti stoletích se zemědělství postupně přelilo do Evropy. Nicméně, na evropském severu se prosadilo teprve před 6000 lety.
Začaly se vytvářet zásoby potravin, strava se také stala rozmanitější, což způsobilo i nárůst porodnosti. Ale po období prosperity přišel (téměř vždy), i čas hladu. Mnoho zemědělských tajů ještě nebylo odhaleno. Například, jak dlouho to asi trvalo, než se přišlo na to, že pěstovat tu samou plodinu na stejném místě není dlouhodobě možné?
„Experimenty“, či spíše metody „pokus-omyl“ si braly svou daň. I když tvrdě pracující zemědělci už neznali hlad lovců, závislých na náhodném úlovku, byli vždy závislí na případné neúrodě. Možná to je důvod, proč v místech s velmi drsným klimatem zemědělství koexistovalo i s přetrvávajícím různým sběrem, lovem a rybolovem. A tam, kde byli lidé závislí výhradně na zemědělství, vymřely celé vesnice nebo byli nuceni odejít a vyhledat si lepší život… Proto jsou i dobře známé hladové vzpoury…
Asi před 4000 lety se počet obyvatel Evropy několikanásobně snížil. Výzkumy dospěly k závěru, že to postihlo území téměř celého kontinentu. V některých regionech počet obyvatel klesl o 60 procent, zatímco v jiných 30 procent. Vysvětlit tento zvláštní fenomén změnou klimatu není možné, protože tomu nic nenasvědčuje.
Je zajímavé, že se tento proces opakoval několikrát. Z tohoto důvodu vědci navrhli: mohlo to být způsobeno tím, že zemědělská technologie té doby nebyla schopna zajistit potravu pro celou populaci. Tehdy neexistovaly žádné vysoce výnosné odrůdy. První rolníci neměli představu o vyčerpání půdy, potřebě ji pravidelně hnojit. Pěstování plodin bez přerušení vedlo k vyčerpání půdy, slabosti rostlin a zvýšené pravděpodobnosti výskytu chorob. A pak udeřil na kmen hlad …
Je také důležité, že při kultivaci orné půdy se musel krmit dobytek. Koneckonců, pro starověkého člověka znamenalo množství skotu bohatství a prosperitu.
Zemědělství tedy způsobilo vznik rodiny a patriarchátu. Zatímco dříve vládly ženy, které rozhodovaly o rozdělení naloveného masa, se vznikem zemědělství ekonomická síla, tedy zásoby, dobytek i otroci se staly majetkem mužů a ženy se musely podřídit.
Došlo tak i k rozvrstvení společnosti. Vládci a bojovníci nemohli orat zemi. Tato nevděčná práce se stala údělem pro „plebejce“ a otroky.
Výběr proto nebyl velký – buď kočovat, nebo trvale skrápět černou půdu potem…
Zemědělství zvítězilo.
Tak „moderní technologie“, která podle historiků přispěla k rychlému rozvoji společnosti, i málem několikrát vyhubila lidstvo. Ale národy, které vždy vedly hospodaření „postaru“, třeba v Africe nebo v amazonských pralesích, přežily dodnes a udržely si svou odlišnou kulturu. Pravda, zůstaly na úrovni doby kamenné…
