Kde se vzala Davidova hvězda?

Symbol, označující jak židovské náboženství, tak i zprostředkovaně celou židovskou komunitu, se prý objevil – v Praze!

Historie tohoto symbolu začíná v Praze roku 1648.

Do té doby se používal sedmiramenný svícen a osedlaný lev. V posledním roce třicetileté války, za švédského obléhání Prahy, město bránily ozbrojené občanské milice, mezi nimi i jedna židovská. Když se podařilo město ubránit, císař Ferdinand III. (1608-1657) udělil milicím čestné zástavy. Nikdo však nevěděl, jaký symbol Židům určit.

Úkolu se ujali nakonec jezuitští učenci ve Vídni. Ti došli k závěru, že židovský legendární král David musel používat jako znak začáteční písmeno svého jména – písmeno D. Ve staré židovské abecedě se D podobalo trojúhelníku, podobně jako řecké písmeno delta. Jezuité se nakonec rozhodli pro dva propletené trojúhelníky, které vyšili na čestnou vlajku židovské milice. Symbol se všem líbil, rabíni i židovští učenci mu rozuměli a z Prahy se rozšířil do celého světa. K tomu přispělo i to, že při povýšení Rotschilda do šlechtického stavu se šesticípá hvězda dostala do jeho erbu.

Je tedy pozoruhodné, že židovský symbol stvořili jezuité a požádal je o to rakouský císař. Symbol se před rokem 1648 používal v období 700 – 400 př. n. l., když ho Židé, ale i jiné národy používaly jako magický prostředek.