Přestěhovali se Marťané na Zemi?
Rudá planeta mohla být lepším místem pro vznik živých organismů než Země
Existuje život na Marsu, nebo existoval? Věda neví. Mnoho astrofyziků a dalších vědců je však dnes přesvědčeno, že tam kdysi život byl. Ale nyní jsou i přesvědčeni, že byl odtud život zanesen na Zemi.
K tomuto fantastickému závěru došel vedoucí americké nadace pro aplikovanou molekulární evoluci, biochemik Steven Benner.
„Mars měl ty samé komponenty k životu, a byl lepším místem k životu než Země. Na té bylo více vody, což k pro chemický vývoj biologických molekul nemuselo být vždy vhodné,“ vysvětluje svůj názor, Dr. Benner.
Bez většího množství suché půdy, chemie, která přispívá k vzniku života, by nemohla působit, protože molekuly, které tvoří genetickou stavbu, jsou chemicky velmi nestabilní. Zvláště ve vodním prostředí.
Takže vzniká neobyčejné logické dilema, protože život, alespoň jak jsme si dosud mysleli, potřebuje vodu.
„Na druhé straně,“ jak zdůraznil Benner, „jak je možné, že chemické látky potřebné pro život, jsou tak nestabilní ve vodním prostředí, mohli dát základ života – tedy něčeho ještě složitějšího než oni sami?“
Dilema se vyřeší samo, pokud budeme předpokládat, že život vznikl a vyvinul se v oblastech náchylných k suchu.
RNA a její stavební bloky mohou být poměrně stabilní v pozemských podmínkách, pokud se vyskytnou tam, kde voda je poměrně přepych – řekněme v Death Valley, kde je déšť vzácný.
Je za těchto okolností, pokud je stavebním kamenem i ta nejjednodušší RNA, vzniká život.
Dávná Země byla vodní svět. Planeta neměla jediné suché místo.
Tak jak život začal na Zemi, když na ní v té době nebyly ani bažiny? Nebylo na ní místo vhodné pro život.
Kdežto Mars, dnes úplně zcela suchá planeta, dávno, hluboko v minulosti, když Země byla pokryta vodou, povrch rudé planety musel být pokryt kapalnou vodou, tedy bylo tam dost prostoru pro vznik živých organismů.
Astronomové a astrobiologové, fyzici, a mnoho dalších vědců vydali mnoho peněz v tomto sporu, snažící se odpovědět na jednoduchou otázku, jestli byl život na Marsu.
Kromě toho se odhaduje, že kdysi v atmosféře Marsu nebylo méně kyslíku než na Zemi. O tom svědčí rudá barva této planety.
„Červená půda Marsu je složena z oxidů a hydroxidů železa s příměsí železitých jílů a sulfátů vápníku a hořčíku,“ říká doktor geologicko-mineralogických věd, profesor Alexander Portnov. „Na Zemi je tento typ půdy také docela běžný. Říká se jim červené zvětralé kůry. Vznikly v teplém klimatu, v hojnosti vody a atmosféře s volným kyslíkem.“
Odhaduje se, že všechen kyslík zemské atmosféry – 1200 triliónů tun – vyrobily zelené rostliny v době, které je geologicky v podstatě nicotné – za 3700 let!
Ale pokud zemská vegetace umírá – volný kyslík zmizí velmi rychle, znovu se spojí s organickou hmotou, a stane se součástí oxidu uhličitého a oxidů železa v horninách.
V atmosféře Marsu je nyní jen 0,1 procenta kyslíku, ale 95 procent oxidu uhličitého, a zbytek – dusík a argon.
Pro přeměnu Marsu na „rudou planetu“ nynější množství kyslíku v atmosféře je prostě nedostatečné. Proto „rez“ v tak velkém množství, jaké je tam nyní, vznikla mnohem dříve. Zkusme si spočítat, kolik volného kyslíku muselo být odstraněno z atmosféry Marsu pro vytvoření červeného Marsu.
Povrch Marsu odpovídá 28 procentům zemského povrchu. Pro vznik zvětralé kůry o celkovém množství 1 km3 bylo zachyceno z atmosféry Marsu asi 5000 biliónů tun volného kyslíku.
Takže tam opravdu musel být i život!
Podle:
Obr. snímek z meteoritu ALH84001
