Podzemní světy (1)

Legendy o podzemním světě jsou příliš hluboko zakořeněny – patří do trvalé výbavy lidských archetypů, nebo jsou na ústupu?

Podzemní mytologie

V prvobytných dobách měl člověk úctu ke všemu, co leželo pod jeho nohama. Černý otvor jeskyně vyvolával strach, ale zároveň byl nejlepším přítelem.

„Matka Země“ dala život, ale do její náruče odcházeli mrtví. Není divu, že podzemní svět mýtů a legend primitivních národů se stal bydlištěm umrlců, a živým bylo zakázáno tam chodit. Sestup k mrtvým byl považován za možný, i když to byla velmi obtížná a nebezpečná cesta.

Gilgameš, hrdina sumerských epických bájí, se vydal do hlubin, aby si pohovořil se zesnulým Utnapištimem.

Příběh sumerské bohyně plodnosti a války Inanny se stal jedním ze základních kamenů sumerského náboženství. Popisuje snahu Inanny získat vládu nad podsvětím či snad dokonce zrušit smrt. Podléhá však podsvětním bohům a zpět na zemi se může vrátit jen, pokud za sebe nalezne náhradu. Démonům nakonec vydá svého manžela Dumuziho.

Odvážní hrdinové finského eposu „Kalevala“ se vydali do „říše mrtvých“ za docela praktickými účely: Väinämöinen se šel učit od „správkyně podsvětí“ posvátná slova, aby ochránil svou loď.

Ve skandinávských básních „Mladší Edda“ je také připomínána říše mrtvých, která se skládá z devíti světů. Nachází se pod Světovým stromem. Cesta do něj šla dolů a na sever. Dostat se tam, znamenalo cestovat devět dní na koni. (!)

S příchodem křesťanství byl podzemní svět pevně spojen s podsvětím, kde ďáblové pálí hříšníky, a místo bohů a hrdinů se do podzemního světa Lucifera začali vydávat jen spravedliví lidé a svatí, vracející se s pořádnou dávkou strachu pro stádo na zemi pobývajících hříšníků.

Historky o návštěvě pekel jsou dostatečně známé z pohádek a lidových zkazek. Dokonce i v 19. století se tyto příběhy tu a tam se objevily v tehdejším „bulváru“, v rámci informací o moderních technologiích (všichni četli příběhy o tom, jak ropné studny obcházel ďábel, nebo jak supercitlivé mikrofony spuštěné do podzemí zaznamenaly křik hříšníků).

A není to dokonce tak dávno, když španělští fyzikové Jorge Mira Pérez a José Viña „vypočítali“ z biblických textů teplotu podsvětí: podle jejich slov je v něm 445 ° C a je umístěno v hloubce 14 kilometrů!

Zoroastrismus také přijal do své výbavy „zprávu z pekla“. Spravedlivý Viraz, pobývající pod zemí, popsal, co viděl: „Když jsem se trochu prošel, cítil jsem takový chlad, jako je mlha, žár a zápach, jaký jsem nikdy nezažil…

Když jsem šel dále, viděl jsem hrozné peklo, hluboké jako nejhlubší důl, v ponuré rokli ve tmě tak tmavé, že ji bylo možné vzít do ruky. A zápach byl tak silný, že každému, komu se ocitl v nose, třesoucí se spadl dolů…“

Pokračování