Jsou v Tibetu zbraně starých bohů? (1)

Vyšla kniha, založená na odtajněných dokumentech NKVD.

O jedné epizodě z knihy o 450 stranách vypráví v rozhovoru s redaktory Komsomolské Pravdy její autor, generál Ivašov.

Obr.1 Starobylý tibetský klášter Kumbum dodnes ukrývá řadu tajemství. Foto: GLOBAL LOOK PRESS

Na podzim roku 1991, když byl v Moskvě zbourán pomník Dzeržinského (1), a poslední šéf kdysi všemocné KGB Krjučkov (2) seděl v Lubljance (3), se objevila skupina lidí, v čele s jakousi dámou malého vzrůstu, s jemným stínem nad horním rtem.

„Ukázala čekistům papír s pečetí a podpisem ruského prezidenta Borise Jelcina, dávající jí právo k přístupu k nejtajnějším archivním dokumentům sovětského státu. A také seznam materiálů, které ji zajímají. Mezi prvními – případ Jakova Bljumkina. Současně další podobná skupina s mandátem od Jelcina vtrhla do Vědeckovýzkumného ústavu KGB SSSR.“

Čekisti (4) se snažili zpomalit předání tajných dokumentů. Předkládali různé důvody, ale paní byla neoblomná: neodejdu, dokud je nedostanu. Byl nalezen kompromis: něco, co lze okamžitě otevřít, se otevře a prozkoumá. To, co není okamžitě dostupné, se zajistí do rána. Skupina s pravomocemi od Jelcina jednala rozhodně. Všechny dokumenty, navzdory vysokým bezpečnostním štítkům, byly zabaveny a odvezeny. Jak se později zjistilo, do velvyslanectví USA a do ústředí pobočky Řádu „B’nai-B’rith“, otevřeného rozhodnutím Gorbačova na jihozápadě Moskvy. („B’nai-B’rith International“ – Synové Smlouvy – je jedna z nejslavnějších a nejstarších židovských veřejných organizací.) (5)
Čekisté měli noc na to, aby zachránili alespoň něco z ukrytého tajemství. Mezi zachráněnými dokumenty pro Rusko byl právě spis Bljumkina.

• „A jak to víte, Leonide Grigorjeviči?“

„V té době jsem byl vedoucím oddělení záležitostí Ministerstva obrany SSSR. Účastnil jsem se té noci záchrany archivu. Neuvěříte tomu, ale některé složky jsme uschovali v nehlídané garáži.“

Obr.2 Knihu «Опрокинутый мир» (vydavatelství „Книжный мир“) napsal generálplukovník Leonid Ivašov. (451 str., 150 ilustrací)

Odkazy

(1) Felix Edmundovič Dzeržinskij. (1877 – 1926). Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix_Edmundovi%C4%8D_Dzer%C5%BEinskij
(2) Krjučkov, Vladimír Alexandrovič. Wikipedia. Internet: https://ru.wikipedia.org/ (Poslední šéf KGB.)
(3) Lubjanka. (hovorový název velitelství bývalé ruské resp. sovětské tajné služby KGB). Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lubjanka
(4) Čekisti – hovorové označení zaměstnanců NKVD, KGB, podle prvního označení – Všeruské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (Črezvyčajnaja komisija – ČK – „čeka“,
(5) B’nai-B’rith. Wikipedia. Internet: https://ru.wikipedia.org/