Bylo odhaleno tajemství pohyblivých kamenů v Údolí smrti
Proč se velké, až 300 kg balvany sunou po vyschlém jezeře?
Něco podivného pozorují novousedlíci již více než sto let v Death Valley (Kalifornie, USA).
Po suchém, popraskaném dnu vyschlého jezera se pohybují velké kameny.
Ale ty se nejen pohybují, ale doslova se i plazí, plavou, létájí a dokonce i tančí.
O tom svědčí brázdy, které se za nimi táhnou.
Stopy jsou to velmi mělké – jen pár centimetrů, šířka – ne více než 30 cm.
Ale jejich délka je značná – až 250 metrů.
Kameny s drsným spodním povrchem zanechávají hlavně přímé stopy, a kameny, ležící na zemi svou hladkou stranou, jako by putovaly ze strany na stranu.
Pohybují se v párech nebo jednotlivě.
A mohou se dva kameny okamžitě začít pohybovat ve stejnou dobu, a pak jeden z nich náhle zastaví nebo změní směr. Některé kameny se dokonce začnou pohybovat zpět.
Mezi takovými kameny lze najít malé balvany o hmotnosti 30 kilogramů, i 300 kg obry.
Je pravda, že se nepohybují často – jednou za dva nebo tři roky. Ale jejich zřetelné stopy zůstávají viditelné po dobu tří až čtyř let.
A některé z kamenů zmizí. Brázda je, ale kámen už ne. Zpočátku si lidé mysleli, že byly odneseny mimozemšťany. Ale pak se ukázalo, že je kradou návštěvníci v domnění, že mají magickou moc.
Vyřešit hádanku „putujících kamenů“ se snažili lidé už v závěru 19. století.
Spekulace a dohady byly chatrné – od zlých duchů, žijících ve skalách, přes zemětřesení, které údajně balvany pohybuje. Ale seismická aktivita v této oblasti je extrémně vzácná a velmi slabá.
Později experti naznačili, že na vině jsou silné pouštní větry. Nicméně, podle matematických modelů, by takový vítr musel dosahovat až několik set kilometrů za hodinu, aby přesunul takové kameny.
Ale až nyní se zdá, že je konečně záhada vyřešena.
Geolog NASA, profesor Ralph Lorenz řekl, v čem je tajemství Death Walley:
„V zimě se kolem kamenů tvoří ledový krunýř, a když dno jezera roztaje a je vlhké, začnou prostě klouzat po bahně,“ vysvětluje profesor Lorenz. „Pomáhá jim ledová skořápkou, což výrazně snižuje tření. A pak stačí i nevelký vítr, aby jim dodal potřebný pohyb.“
K prokázání své teorie vědec připravil experiment.
Zamrazil průměrně velký kámen ve vodě tak, aby trochu vystupoval z ledu. Pak jej položil na tác, posypal jeho dno pískem a polil vodou.
„Pak jsem začal na kámen foukat,“ říká profesor, „a ten se začal pohybovat! Led umožnil kameni pohyb a zároveň v písku zanechal mělkou stopu.“
Otázky zůstávají
Podle našeho názoru profesor Lorenc záhadu Údolí smrti nevyřešil úplně.
Zůstaly otázky.
- Proč se některé kameny pohybují, zatímco jiné zůstávají na místě?
- Proč jsou „roztroušeny“ po celém dnu jezera, zatímco běžný směr větru je téměř vždy stejný, a přitom hlubší stopa je vždy u jednoho okraje kamene?
- A proč jsou některé kameny, nacházející se v řadě, se pohybují paralelně a jiné se rozbíhají do různých směrů?
Koneckonců, led nemůže být vždy na vině.
Kameny na jednom místě, a zamrzlé tedy stejně, by se měly začít pohybovat na stejný popud, a tedy se začít pohybovat stejně a společně.
A vůbec – nikdo ještě nikdy nezaznamenal samotný pohyb balvanu.
A co vy, čtenáři, máte nápad na řešení?
Podle:
