Ministerstvo obrany Velké Británie potvrzuje : UFO existuje

V první polovině 90-tých let ve Spojeném království začal boom létajících talířů. Koráby mimozemšťanů viděli lidé div ne každou noc na nebi nad celou Británií. Podle tvrzení očitých svědků, neobvyklá létající zařízení kroužila nad letišti, elektrorozvody, stadióny, nad poli i dálnicemi. Bzučely, ohmatávaly zem paprsky, dělaly manévry, jež nedokážou udělat žádná letadla. A nikdo nemohl pochopit, co se to děje na anglickém nebi, dokud britská armáda neodtajnila výzkum tohoto fenoménu. Na odtajněném dokumentu, věnovaném problematice UFO pracovali nejlepší vědecké kapacity země – prvotřídní specialisté v oblasti fyziky, chemie, biologie, meteorologie a astronomie.

Dokument s názvem „Neznámé vzdušné jevy v zóně působení britských vojenských vzdušných sil“ byl vytvořen vysoce kvalifikovanými experty z úseku rozvědky ministerstva obrany Velké Británie v období let 1998 až 2000. Zpráva byla odtajněna v souladu s anglickým zákonem o svobodě informací na otázku doktora Davida Clarka ze Scheffieldské univerzity. Doktor Clark se už mnoho let zaobírá hledáním důkazů mimozemského původu UFO.

Vojenští experti se poctivě pokusili analyzovat všechny zprávy o UFO zaregistrovaných nad Anglií v období let 1985 až 1995. Všeobecný tón dokladu předpokládá, že reálně vidíme na nebi „létající talíře“ mimozemšťanů. Ale všichni se pokusili objasnit anomální jevy na nebi s pomocí známých zákonů přírody a technologie vyrobené člověkem.

Hlášení o UFO, kterými disponují experti ministerstva obrany, jsou převzaté ze třech zdrojů:

– údaje radiolokačních stanic protivzdušné obrany

– hlášení o vizuálních kontaktech při pozorování nepochopitelných objektů od pilotů královského letectva vojenských vzdušných sil

– oznámení občanů, odevzdané policií a vojenskými posádkami

Rozhodnutí – oznámit nebo neoznámit informaci o UFO – závisí jen na svědkovi. Zodpovědní lidé to spíše oznámí, protože to jsou unikátní události v životě člověka. Podle mínění expertů, bylo by nesprávné dělit svědky na „kvalifikované“ a „nespolehlivé“. I nepřesné svědectví několika svědků může pomoci v sestavení hodnověrného obrazu události. Takový přístup umožňuje vyloučit možnost mystifikace a také faktory, jako „náboženské vlivy, narkotika, fyziologické nebo psychické zvláštnosti.

Nebyly indikované žádná svědectví, že objevení UFO závisí od nízké nebo vysoké teploty vzduchu, síly větru nebo vlhkosti. Ale v 60 % případů zkoumaných hlášení v inkriminovaný den v tomto regiónu byla bouřka. V ostatních případech přilétalo UFO v době suchého jasného počasí. Ani závislost objevování UFO na ročním období není prokázaná. Počet hlášení v zimě nebo v lete je přibližně stejný.

V Anglii i v Rusku a ve všech ostatních zemích, odkud přicházejí hlášení o UFO, se často uvádí informace, že záhadné objekty létají rychlostmi, o kterých se pozemským pilotům ani nezdá. UFO se mohou v okamžiku odpoutat od pronásledovatele – stíhače, udělat několik neopakovatelných figur vysoké pilotáže nebo zůstat viset nad zemí jako vrtulník a potom velmi rychle, takřka v okamžiku nabrat výšku. Zkrátka, pozemské technologie zatím nedosáhly takových parametrů.

Jednoduchý příklad :

Stovky svědků v Británii vyprávěli o tom, jak pozorovali vertikální vzlet „létajícího talíř“ z povrchu země. Vojenští experti spočítali, že pokud by takový objekt s průměrem 5 – 20 metrů vzlétal ze země s využitím reaktivní hnací síly (jako všechny pozemské rakety), tak na zemi by zůstala viditelná stopa. Všechny oblasti, odkud byly hlášeny přistání UFO, zkoumali specialisté a žádné stopy hořícího reaktivního proudu neobjevili.

Pokud se objasní chování UFO hypotézami o jeho mimozemském původu, tak je třeba přiznat, že na to jsou potřebné síly, které se zatím nacházejí za vrcholem lidského poznání a odporují nám známým zákonům fyziky. Uvádí se, že konstruktéři nebo piloti UFO dokáží :

– vypnout – zapnout zákon gravitace (antigravitace)

– využívat teleportaci

– létat s motory, které pracují na jiném principu než reaktivním tahu

– používat silové pole neznáme lidstvu

Pokud si tvůrci UFO osvojili tyto fantastické technologie a aktivně je používají při letech ve vzdušném prostoru Země, tak to ale neobjasňuje, jak se dostali na naši planetu. Vždyť, pokud by létali rychlostí světla, k nejbližšímu planetárnímu systému, kde, podle mínění vědců, je možný život, a obratem se vrátit zpět, je potřebných několik desítek až stovek roků. Pokud nejsou mimozemšťané super dlouze žijící, tak je sotva zajímají takové lety.

Britští experti analyzují verzi, že UFO jsou reálná umělá zařízení, ale vytvořené nikoli na jiných světech, ale na naší planetě. V tajných laboratořích pravděpodobného protivníka, ale také ve spojeneckých zemích, které si nepřejí podělit se s takovými tajemstvími se svými přáteli. Mnohé divy by bylo možno objasnit, pokud by lidstvo získalo takový zdroj energie jako antihmota – hmota, která se skládá z částic s opačným nábojem. Při setkání normálních částic a antičástic přichází k výbuchu s vylučováním ohromného množstva energie, kterou by bylo možno využít například v motorech létajících zařízení.

V současnosti lidé v principu umí vyrobit antihmotu. Podle údajů britských vojenských expertů je možné vyrobit v současnosti v laboratořích jen několik miligramů antihmoty za rok.

Předběžné závěry expertů britského ministerstva obrany jsou takové: z pohledu současné vědy na Zemi není potvrzená ani jedna přítomnost kosmického korábu mimozemské civilizace. Není ani potvrzeno, že by některý z pozemských států uskutečnil gigantický technologický pokrok (například naučil se ve velkém vyrábět antihmotu) a na tomto základě začal vytvářet létající zařízení. Avšak je potvrzeno, že podivné objekty existují.

Zpočátku britští experti logicky předpokládali: pokud je pravděpodobnost objevení UFO stejná v libovolném místě na nebi nad Británií, potom nejčastěji je možné je možné vidě v prostorech s největší hustotou obyvatelstva. Ale zjistilo se, že v takových místech je noční obloha takřka vždy jasně osvětlená pouličním osvětlením, reklamami,… a to ztěžuje pozorování záhadných objektů na nebi. Proto je o mnoho větší pravděpodobnost pozorování UFO na málo obydlených místech. Z celé databáze dat se podařilo vybrat několik oblastí na území Británie a celého světa, odkud jsou hlášení o UFO neobyčejně časté. Je to : Lotian ve Skotsku, Jižní Wales, Warminster v jižní Anglii, Penninské hory.

Podle údajů ministerstva obrany Británie, je ve světě známo asi 20 míst, kde UFO pozorují obzvlášť často. Takové zóny jsou ve Francii, Belgii a skandinávských zemích – zóny působení protivzdušné obrany (PVO), které sousedí se zónou PVO Británie. Mnoho hlášení přichází i od jiných členů NATO. Například od vojenských námořních sil Itálie a Španělska.

Obyčejně jsme si zvykli, že létající talíře se objevují na nebi v noci. Něco letí a vysílá jasné světlo ze svých iluminátorů. Ale podle zpráv britských expertů, počet hlášení o záhadných objektech ve dne, není o nic menší než počet hlášení o podobných pozorováních v noci.

Několik citátů ze zprávy „Neznáme vzdušné jevy v zóně působení britských vojenských vzdušných sil“:

– 9.1., 4:30, Leicestershire – na nebi je pozorovaný černý trojúhelník s jasným světlem na vrcholech

– 20.5., 9:43, Surray – podlouhlý objekt na obloze. Svědek viděl objekt tak jasně, že rozlišoval nějaké prohlubeniny a iluminátory na boku zařízení.

– 2.9., 23:50, Kent – svědek viděl stříbrný disk, větší podle vzhledu, ale jeho rozměry nebylo s čím porovnat. Přeletěl mimořádně velkou rychlostí.

– 7.9.,11:30, Flintshire – pozorované dvě stříbrné koule. Letěly za sebou. Za nimi zůstávaly dva dýmové pásy jako od letadla.

– 10.10., 10:15, Glasgow – něco, připomínající rouru většího průměru, letělo v jihovýchodním směre.

Je známé, že radiolokátor vidí na nebi omnoho více než jako oči člověka. To znamená, že radiolokátory musí zachycovat více UFO než očití pozorovatelé. Ale pokud britské radary za rok pozorovaly dva až tri neznámé objekty na obloze, tak počet hodnověrných hlášení od očitých svědků jde každoročně do stovek. Za hodnověrné se považují jen následující pozorování UFO :

– když něco na obloze vidělo několik nezávislých svědků

– když se toto nepodařilo identifikovat jako známý přírodní nebo technologický jev

Zjistilo se, že UFO létají, ale radiolokátory je nevidí. Proč? Nic zvláštního – to může mít mnoho příčin.

Povrch UFO může být vytvořen z materiálu, který neodráží elektromagnetické vlny s vlnovou délkou, se kterými pracuje radar. Lidstvo si už začíná osvojovat podobné technologie.

Výška

Záhadné objekty se mohou pohybovat příliš nízko nad zemí. Ale i naopak, létají příliš vysoko – na samé hranici atmosféry. Je možné předpokládat, že UFO jsou natolik jasné, že ze Země nevyzbrojeným okem budou pozorovatelné ve tvaru svítících pohybujících se bodů. Ale radary nevidí jak velmi vysoké ani velmi nízké cíle.

Rychlost

Objekt se pohybuje velmi rychle – podstatně rychleji než letadla. A byly případy, kdy UFO lehce uletělo pronásledovatelům – stíhačům. Ale radar nedokáže vypočítat takovou obrovskou rychlost. Radar nedokáže dát informaci o rozměrech a tvaru objektu.

Nakonec, nejreálnější objasnění: vybavení současných radiolokátorů zpracovává přijatou informaci automaticky. A až potom se dostává k operátorovi. Ale kdyby bylo potřeba určit každý pohyb ptáka v zóně působení radaru, tak by se operátor utopil v množství informací. Proto počítače PVO filtrují údaje radarů, zanedbávají to, co podle „jejich mínění“ není letadlo nebo raketa pravděpodobného protivníka.

Ale jindy se UFO dostává do oblasti „pozornosti“ PVO. V roce 1989 tři z pěti radiolokačních stanic v hrabství Lankashire ve výšce 15 km současně zpozorovali neznámý objekt. Na obrazovkách se objevil náhle – jakoby „zdvihl zneviditelňující čepici“. Po poplachu odstartovala skupina stíhaček. Ale objekt začal stoupat. V průběhu šesti minut radary objekt ztratily.

Nejznámější případ pozorování UFO se odehrál v prostoru základny britských vzdušných sil v Netshed. Po šťastné náhodě v okamžiku, když radar „nahmatal“ UFO, se v blízkosti nacházelo letadlo královských vzdušných sil. Pilot se přiblížil k objektu a popsal ho takto: „Je to trojúhelníkový objekt, s rozměry několik desítek metrů. Při přiblížení letadla k objektu v průběhu dvou sekund klesl z výšky 20 km na výšku 3 km. Opakovat jeho manévr jsem technicky nemohl. Ono mně to jednoducho uniklo.“

Předpokládá se, že údaje prostředků PVO nedávají příliš mnoho informací. Jedna z částí odtajněného dokumentu se věnuje různým pocitům, které pociťují lidé při setkání s UFO.

„Asi kolem 20.00 hod. jsme s manželkou pili na verandě čaj. V té době nad naším sadem zůstala viset jasně bílá koule. Potom se ukázalo, že máme stejné pocity. Pokud koule visela, nebylo možné se pohnout. Tak to bylo několik minut. A když koule s nehlučným pleskáním zmizela, doslova se rozplynula, v ústech jsme ještě dlouho cítili kovovou chuť. Pokusil jsem se vstát, chytil jsem se rukou za kovové zábradlí verandy, ale pocítil jsem lehký úder elektrickým proudem.“ – tak popsal svoje pocity očitý svědek, žijící u Bristolu.

Mimochodem, podobná chuť v ústech bývá tehdy, když se dotkneme jazykem kontaktů elektrické baterie. Vojenští experti našli vysvětlení. Pokud přes člověka prochází slabý, životu ne nebezpečný, střídavý elektrický proud, tak začíná chemická reakce – rozložení chemických látek slin. Předpokládá se, že svědci UFO se dostali pod účinek slabého střídavého elektrického pole. Tuto verzi potvrzuje i fakt, že svědek se dotkl kovového zábradlí a dostal slabý úder elektrickým proudem.

O zvláštní chuti v ústech si vzpomíná každý čtvrtý ze všech dotázaných svědků anomálních jevů na obloze. Uvědomují si ti, co řídí UFO, že lidi vystavují účinkem elektromagnetických polí ? Nebo je to jednoduše vedlejší jev jejich letu?

Druhá  skupina svědků uvádí, že UFO působí i na čich člověka.

„Vychovatelé dětského letního tábora ve Skotsku oznámili, že v čase procházky po pláži, se ve vzduchu objevily dva různobarevné disky s průměrem asi 10 metrů. Létaly, jednou se vznášely, podruhé klesaly, pak se začaly rychle otáčet kolem své  osy. Za chvíli ve vzduchu bylo cítit horký zápach ozónu, jako to často bývá v době bouřky. Asi za půl hodiny se disky vznesly do výšky a ztratily se z dohledu. Ale zápach ozónu bylo cítit ještě asi 10 minut.“

Takové svědectví také mluví o tom, že přílet UFO je opět spojený s elektřinou. V době bouřky elektrické výboje blesků způsobují utvoření různých tvarových spojení. Ale oxid dusíku, například, vstupuje do reakce s jinými atmosférickými plyny – vzniká nitrobenzen, který má zápach horkých mandlí.

V laboratorních podmínkách specialisté britského ministerstva obrany dokázali, že při pomalém rozpadu aktivovaného zelektrizovaného dusíku ve vzduchu může vzniknout bílé záření ve tvare nití nebo stop. Není vyloučeno, že právě tyto stopy se pokládají za paprsky světla vycházející z iluminátorů záhadných UFO.

„Pokud přijmeme verzi, že UFO na nebi se jeví jako zdroj elektromagnetických polí,“ – říká závěr britských expertů – „tak je možné objasnit i případy náhlého zastavení automobilů, zkreslení nebo poruchy v práci radiopřijímačů a televizorů při přiblížení se UFO. Pro silné vnější pole se narušuje činnost elektroniky.“

Neobvyklé popáleniny, které někdy měly svědci anomálních jevů, mohly být způsobené vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením.

Například, v dokumentu je popsané, jak policista, vyzvaný znepokojenými obyvateli, nad jejichž domem zůstalo viset UFO, měl povrchovou popáleninu tváře a rukou po jejich vysunutí z auta.

První práce britských expertů nanesla na vojenské mapy body, nad kterými se často objevovala UFO. S udivením zjistili, že množství objektů se objevilo tam, kde jsou památníky architektury nebo historie. Zjistilo se, že stojí takřka ideálně na pomyslných přímkách táhnoucích se na desítky kilometrů. A UFO podél nich létají. Mimochodem, i gigantické kamenné prstence Stonehenge jsou na jedné z těchto linií. Experti předpokládali, že starobylí zruční mistři určili, kde jsou podzemní vodonosné vrstvy, které jsou často v přímce, vedou blíže k povrchu a v těchto místech stavěli kultovní a vojenské stavby. Ale proč je to tak, zůstalo nejasné.

Někde v těchto místech tečou podzemní řeky, jinde existují skalní praskliny. To ale znamená, že UFO se mohou objevovat ve spojení s přírodními jevy jako chemická luminiscence nebo společně s geomagnetickým polem Země. Je známo, že popraskané skalní horniny jsou schopny propouštěním způsobovat na vzduchu záření. Je ještě místo, kde vzniká pravidelně. Britští vědci se odvolávají na „Projekt Hessdalen“ vědeckého výzkumného centra ministerstva obrany Norska.

Hessdalen je maličké, ale v celém světě známé údolí ve středním Norsku. Zde takřka každou noc se rozsvěcují stovky nepochopitelných světel. První zprávy o nich pocházejí z prosince 1981. Tehdy ohně jako světla visela bez pohybu, jindy se pomalu pohybovaly. Každým rokem jejich rychlost narůstala. A v roce 1985 se jejich rychlost stala takřka kosmickou – jednotlivá světla nabíraly rychlost až do 8 km/sek. Zjistit rychlost pohybu bylo možné jen s pomocí speciální techniky. Nepovažuje se toto za UFO?

Norští vojenští specialisté zhotovili množství snímků. Rozdělili je do tří kategorií:

1. maličké, bílé nebo bělavé barvy, které se chaoticky přemísťovali po celé obloze

2. ojedinělá žlutá světla, visela bez pohybu nebo se přemísťovaly velmi pomalu

3. velká žlutá světla, která vždy v pevném rozstupu letí za malým červeným světlem

Samotný jev je možné aspoň nějak připsat prudkým změnám elektromagnetického pole v zóně skalních zlomů. Ale proč mají světla různou barvu?  Ale hlavně, proč se seskupují a létají, přičemž se pohybují obrovskými rychlostmi? Odpověď na tyto otázky nemáme dosud. Zvlášť takovou, která by nebyla v rozporu  teoriím stavby Země. Po roce 1985 se intenzita objevování světel v údolí Hessdallen snížila. Projekt Hessdalen byl přerušen. Přesto zde zůstaly v činnosti automatické sledovací stanice. Světla se sice zřídka, ale přece jen objevují i nyní.

Britští experti v dokumente podávají ještě řadu příkladů poukazujících na to, že existuje jakési spojení mezi objevením UFO a geologickými zlomy. Odvolávají se na ukončený výzkum francouzských vědců, kteří si čtvrt století vedli statistiku pozorování UFO. Objasnili, že většina případů objevení UFO je spojená s horskými oblastmi. Zmínili se i o specialistech v USA, kteří v roce 1981 vykonali zajímavý experiment, při kterém v tmavé místnosti rozbíjeli hrudky žuly – granitu a registrovali při tom záři ve vzduchu.

Existují svědectví, kdy noční světélkování ve vzduchu vzniká i před velkými zemětřeseními.

Mimochodem, jezero Loch Ness se také nachází na linii geologického zlomu. I zde vědci a turisti velmi často pozorovali zelené svítící kuličky. Měnily tvar, létaly, spouštěly se blízko k zemi, nebo se vysoko vznášely. Očití svědci je popisovali jako tancující.

Vědcům je dávno známý fenomén „zemských světel“. Objasňují ho takto: fyzikální a elektrické sily se akumulují na místech seismické aktivity. Za týdny nebo měsíce napětí v skalných horninách to vede k vzniku tektonických puklin. V té době se vysvobozují elektricky nabité částice, proudy kterých potom svítí.

Možná by se dalo předpokládat, že fenomén UFO je spojen se „zemskými světly“. Na toto ukazují i linie skalních zlomů, které se často ztotožňují s liniemi rozmístění starověkých staveb – megalitů. Avšak „zemské světlo“ je charakteristické pouze v seizmicky aktivních nebo hornatých oblastech. UFO je však pozorované i v rovinách, i na moři. Navíc vědci nikdy nezachytili „zemská světla“ – tak silná, aby popálily lidi.

Vysvětlení UFO za pomoci „zemského světla“ jako obyčejného přírodního úkazu je možné jen částečně. Jak zdůrazňují britští experti, všechny přírodní fenomény, více či méně vyhovující objasnění UFO, už jsou vyčerpané.

V dokumentu je uvedená informace, že za posledních 30 let (1970 až 2000) bylo královskými vzdušnými silami zaregistrováno 128 případů katastrof letadel na území pod kontrolou protivzdušné obrany. Experti proanalyzovali všechny případy a vybrali 17 katastrof, jejichž logické objasnění se nenašlo. Deset z nich bylo do roku 1975, ale doklady o objevení se UFO v čase havárie, se nezachovaly. Avšak analýza ostatních katastrof navodila určité podezření. Ze sedmi katastrof v šesti případů svědků ze Země viděli neobvyklé objekty na nebi před nebo po havárii. A havárie letadla C 130 Herkules v roce 1994 se stala v nezalidněné oblasti. Proto otázka o UFO v tomto případě je otevřená.

Všech sedm katastrof se stalo v dávné době. Ale podle povětrnostních podmínek v pěti případech bylo suché horké počasí. Experti v těchto případech dokladovali „neznáme vzdušné jevy v zóně britských vzdušných sil“ a předpokládali, že je možné, že všechny tyto katastrofy byly způsobené „neočekávanou činností pilotů, kteří se pokoušeli odejít z neznámého setkání“.

Zevšeobecněním záhadných událostí specialisté ministerstva obrany Velké Británie dospěli k těmto závěrům:

– na obloze se reálně setkáváme s neznámými létajícími objekty. Sedm procent případů se nedá objasnit známými přírodními nebo technologickými faktory (blesky, meteory, družice, vzdušné ohně, letadla, apod.)

– nejsou důkazy, že UFO jsou létající stroje mimozemských civilizací. Na místech katastrof letadel se nenašly žádné neznáme úlomky.

– množství svědků neznámých objektů si vzpomíná na divné pocity – kovová chuť v ústech, statická elektřina…

– nejčastěji se UFO objevovalo v zóně zlomů zemské kůry, v seismicky aktivních oblastech nebo horských oblastech

Na základě toho experti zpracovali logický závěr: „Do atmosféry Země se mohou vypouštět shluky plazmy – oblasti ionizovaného plynu – s rozměry i několik desítek metrů. Disponují neuvěřitelně velkým elektrickým nábojem, silně mění v některém prostoru elektromagnetické pole. Toto je hlavní příčinou chyb elektronických zařízení a techniky (např. v autech) v okamžiku zjevení se UFO, případy tepelného popálení svědků, zelektrizováním kovových předmětů.

Touto plazmou podle názoru expertů je možné objasnit i všechny neobvyklé letecké katastrofy. Piloti začali prudce manévrovat, když se  náhle vedle nich objevil neobvyklý objekt. A pokud považujeme UFO za zhuštěnou plazmu, potom je závěr logický.

Pokud má objekt na obloze rozplývající se rysy, tak během jasného dne ho pilot může zpozorovat jen zblízka. V tomto okamžiku chápe možnost neodvratného střetnutí a pokouší se uletět. Jak je zřejmé z dokumentu, takové manévry se ne vždy skončí úspěšně.

„Nakonec, není známé, co je lepší – riskovat život posádky a pokusit se obletět plazmový shluk nebo se s ní srazit. Zatím ani jeden pilot na světě neřekl, že vletěl do takového zelektrizovaného oblaku a zůstal naživu.“ Existuje ještě jeden argument na podporu myšlenky, že UFO jsou shluky neznámé plazmy – takový objekt není vidět na obrazovkách radarů.

Poslední výzkumy vědců potvrzují, že v atmosféře Země a též v kosmu mohou existovat jakési „magnetosférické plazmoidy“ – shluky ionizovaného zředěného plynu. O tomto hovořil na zasedání Mezinárodního výboru kosmického výzkumu americký expert na provoz civilního letectva Tom Dechel. Mnoho let zkoumal působení elektromagnetických polí na kosmické družice systému GPS a objevil několik anomálií, jejichž objasnění je možné pouze existencí záhadných plazmoidů.