Kdo projel kamenité pláně Malty?

Na maltském souostroví ve Středozemním moři stojí starověké artefakty zaniklé civilizace

Starověké stavby na Maltě – katakomby, chrámy, observatoře a megality – patří k nejtajemnějším na světě. Jsou starší než egyptské pyramidy o téměř tisíc let. Kým byly postaveny, není známo. A co je nejdůležitější, proč?

Někteří vědci opatrně naznačují, že maltská civilizace je starší než sumerská – a to je oficiálně nejstarší známá civilizace na Zemi. A vůbec první z vyspělých států.
Sumerové se objevili v oblasti Mezopotámie před 6000 lety. Předpokládá se, že vynalezli mnoho užitečných věcí: kolo, psaní, aritmetiku a solárně-lunární kalendář, i pivo. A vykopávky na Maltě svědčí o tom, že civilizace zde byla už před 8000 lety. Badatelé nevylučují, že právě od Malťanů dostali Sumerové své znalosti.

„Existuje hypotéza, že Malťané, ovládající vyšší technologie, se podíleli i na výstavbě Stonehenge,“ říká historik, archeolog, profesor maltské university Stefan Florian. „Například nedávno britští archeologové objevili nedaleko slavného Stonehenge starověké pohřebiště starší více než čtyři tisíce let. A v něm byly ostatky muže, který byl velmi odlišný od místních lidí. Archeologové jej nazvali „cizinec.“

„Podle legendy byl „cizinec“ považován za kouzelníka,“ řekl ředitel Archeologické společnosti z Wessexu Andrew Fitzpatrick, „byl schopen pohybovat obrovskými kameny a tavit rudy, vyrábět kovové předměty.“

Podle jedné verze kouzelník byl sám legendární Merlin.

Podle druhé, tento „technolog“ přišel z Malty, kde z nějakého neznámého důvodu lidé najednou zmizeli okolo roku 2000 před naším letopočtem. A období stavby Stonehenge je – 2440 – 2100 l. př. n.l. Zvláštní shoda !

O záhadném zmizení maltské civilizace ještě bude řeč.

Nyní se podíváme na záhadu, která je okamžitě nápadná.

Ostrovy jsou protkány sítí vyjetých kolejí. Kdo je vytvořil?

Cesty, které nikam nevedou

Tajemné „koleje“ jsou na dvou ze tří ostrovů Maltského souostroví – na Maltě a Gozo. Některé vypadají, jako by je vyjely kola nějakých kočárů, jiné jsou široké jako od aut. Některé jsou do kamene vtisknuty až do hloubky 70 cm.

Koleje se táhnou po celém ostrově, přes hory, mohou se rozbíhat jako železniční tratě na velkém nádraží. Některé končí na útesech, jiné vedou do moře. Existují takové, které někde mizí a po nějaké vzdálenosti se znovu objeví. Jako kdyby tyto stopy vytvořil objekt, který vzlétl, a pak znovu přistál.

První věc, která návštěvníkovi přijde na mysl: zde po staletí jezdily velké vozy, trvale projíždějící stále stejnou trasu svými koly.

Třeba tak, jako na našich asfaltových silnicích se vytvoří „vyjeté koleje“ po projetí mnoha těžkých kamiónů, a které je potřeba opravit. Nadšenci, kteří změřili brázdy, dokonce spočítali, že kola, které je vytvořily, musely mít průměr dva metry, a byly vyrobeny z velmi odolného materiálu – s největší pravděpodobností z kovu.

„Malta byla 700 let pod vládou Římské říše,“ říká viceprezident Maltské archeologické společnosti při maltské univerzitě, profesor Anthony Bonanno. „Římské vozy mohly vytvořit tyto hluboké koleje.“

Tato velmi rozumná verze má jen jednu nevýhodu: na Maltě nebyl nalezen ani jediný takový vůz. Dokonce ani jedno dřevěné kolo ne.

Soudě podle vykopávek, první kolo se objevilo u Sumerů v Mezopotámii (dnešní Irák) někdy v období 3500 do 3000 před naším letopočtem. Tam také byly nalezeny. Ale stáří „kolejí“, podle archeologů, nemohou být mladší než 6 nebo 7 tisíc let. A možná, že jsou mnohem starší …

Tajemství „kolejí“ vyvolává mnoho domněnek a hypotéz.

Maltský architekt George Gron de Vassa, například kdysi tvrdil, že Malta je část potopené Atlantidy…
Tak i „koleje“ jsou zanechané Atlanťany, kteří zde řídili svá vozidla. Možná i pod vodou.

Ufologové jim přisuzují mimozemský původ: cizí kosmonauti se zde v prehistorii proháněli na jakýchsi vozítkách.

Místní vědci se tomu jen smějí, ale nic lepšího nevymysleli.

„Koleje“ jsou blízko starobylých megalitických chrámů (původně jich bylo přes 40, nyní jich zbylo kolem 20), což vede k domněnce, že se po nich dopravovaly kamenné bloky pro stavbu,“ domnívá se kurátorka oddělení archeologického výzkumu „Dědictví Malty“ Katya Stroud.

„V blízkosti některých chrámů bylo nalezeno mnoho vápencových koulí o průměru 40 – 60 cm. Mohly být použity jako ložiska. Prosekali kamennými nástroji koleje, položili do nich koule, na ně položily desku, a na ně náklad. Tak se náklad pohyboval dopředu, a za nákladem se koule sbíraly a nosily dopředu.“

Ale smůla: většina brázd, za prvé, je v úplně pustých oblastech, daleko nejen od chrámů, ale i osad, a za druhé, průřez brázd je převážně „koryto“ a ne půlkruh, který by odpovídal průřezu koulí.

Vydržely by vůbec vápencové koule tlak balvanů o hmotnosti několika tun? A kdo by tlačil takové vozidlo?

„Je možné, že tyto stopy mohou být umělé kanály pro sběr dešťové vody,“ tvrdí historik Stefan Florian. A zase fiasko: proč by musela být taková koryta provedena v párech se stále stejnými rozestupy? Se stejným „úspěchem“ lze předpokládat, že těmito koryty rozdělovala vodu obyvatelům – v jedné – chladná, v druhé – horká voda… 

Nouzové evakuace ?

Zajímavé vysvětlení maltských artefaktů podal ruský geolog, absolvent petrohradského Hornického institutu, jenž strávil 15 let na Dalekém severu Ruska, a nyní podnikatel Dmitrij E. Bech-Ivanov.

„Je to jednoduché: nikdo nedobýval vápenec, netahal je v prachu na kolech,“ řekl Dmitrij Evaldovič.„Projeďte bahnem – a máte totožnou stopu jako na Maltě. Proto ta nedokonalost geometrie otisků – nikdo je neudělal schválně.“

Bahno? Malta je přece z tvrdého vápence!

„Tvrdým se stal vápenec až později,“ říká geolog. „Ale kdysi byla Malta a Gozo potaženy měkkým, vápnitým bahnem, měkkým jako je hlína, která později vyschla a vytvořila vápenec. Obyvatelé vytvořili dřevěné saně, a tak přepravovali zboží. Pro pohyb v bahně jsou saně nejlepší prostředek.“

A to Malťané vozili zboží přes celý ostrov? Proč?

„Evakuovali se na saních, aby se zachránili. Na Maltě došlo k nějaké katastrofě, země se na mnoha místech pohnula a zvedla. A přeživší lidé, obývající břehy ostrova, museli rychle utéci neboť místo vody byli obklopeni mazlavou bažinou. Sebrali všechny věci, odjeli do nového bydliště, k druhému břehu. Proto, „koleje“ jdou z hor do nížin, k vodě. I stopy lidí jsem našel.“

Hypotéza Bech-Ivanova také není bez pochybností. Koleje jsou i ve dvou vrstvách, v takzvaném „korálovém vápenci“: horním a dolním.

Stáří první vrstvy geologové odhadují na 5 až 7 miliónů let. A druhá – 25 – 35 miliónů let.

Je možné, že by lidé žili na Maltě v tak vzdálené době?

„Samozřejmě že ne. Ale není vyloučeno, že před 6 až 7 tisíci lety na Maltě nastala katastrofa, která posunula a promíchala vápencové vrstvy.“

Seznam vyobrazení

0) Mapa

1) „Koleje“ – nejzajímavější tajemství Malty. Protínají celý ostrov. Jak jsou staré ? Nikdo neví. Mizí pod základy domů, vedou přes pole a hory, náhle zmizí, objevují se znovu … Například zde – na břehu zálivu Sv. Lukáše.

2) Tyto „koleje“ se nachází na jihovýchodě ostrova, v blízkosti města Dingle, nazývané „Clapham Junction“. Takových lokalit je asi 30. Největší hloubka – 70 cm, na okraj si sednete a ponoříte do nich celé nohy.

3) Koleje

4) A tak obrovské – jako od nákladního automobilu.

5) Vyjeté koleje se stále protínají, což badatele úplně splete – jak se můžete projet na takové křižovatce?

6) Tak vypadají z výšky. Připomínají seřaďovací nádraží. Právě proto se to zde nazývá „Clapham Junction“ – to je jméno nádraží v Londýně.

7) A takto vypadají ve městě Sv. Ivan (San Gwann). Dnes jsou oplocené pletivem. Vyjeté koleje zde vedou až do moře. Někteří badatelé říkají, že koleje vedou i hluboko pod vodou.

8) Tato fotografie je z knihy archeologa Davida Trumpa z Cambridge. Studoval koleje před půl stoletím. Vidíte, že se nic nezměnilo. Malta – kámen. Proto vědci nechápou, jak mohly koleje vzniknout.

9) To je díra na nábřeží Sv. Lukáše. K čemu byla určena? Možná, že v něm bylo něco uloženo, například, řekněme, obilí? Existuje však i další verze: záchod.

10) Čtvercové „záchody“ obrů.

11) „Koleje“ na sousedním ostrově Gozo.

12) stopa

13) Geolog Dmitrij Bech-Ivanov navrhl, že koleje byly vyjety v době, kdy vápenec byl měkký. Jeho fotografie, před několika lety ukazuje i „stopy“ lidí, kteří táhli saně. Já takové stopy nenašla. Že by je eroze zničila za tak málo let?

14) Bech-Ivanov trvá na tom, že stopy byly vytvořeny v měkké hlíně, která kdysi pokrývala celý ostrov. Zde je základní schéma vývoje reliéfu Malty podle Bech-Ivanova.
A) první etapa. Postupná pomalá laterální komprese. Vytváří se prohyb.
B) druhá fáze. Zvýšená komprese. Sediment naplnění žlabu je komprimován a tlačí se nahoru.
C) třetí etapa. Komprese přesahuje limit tvárné deformace hornin a prudce se tlačí vzhůru. V budoucnu pokračující komprese způsobuje jen pomalý růst obklopujících vrcholů.

15) Bech-Ivanov je přesvědčen, že v dávných časech se lidé na ostrově pohybovali po těchto saních, když utíkali před nějakou katastrofou.

16) Možná, že tyto koule fungovaly jako ložiska, po kterých se valily desky s nákladem? Koule se nacházejí v blízkosti mnoha chrámů. Tyto jsou v chrámu Tarxien.

17) Schéma rozmístění kolejí. Je možné, že lidé po katastrofě hledali místa blíže k vodě a tam, kde zůstala půda.

18) Koleje z Jižní Ameriky. Obrázek byl pořízen v El Fuerte, v Samaipata v Bolívii.