Byly egyptské pyramidy postaveny Malťany?

Jak rozluštit tajemství výstavby obřích chrámů Kdo pohyboval monolity?

Na ostrově v souostroví Malta – Gozo – je chrám, který je považován za první kamennou stavbu na Zemi. Je o 1000 let starší než egyptské pyramidy. Jejich stáří je odhadováno na 5 tisíc let, ale tomuto chrámu je 6 tisíc let.

Je nazván Ġgantija, což znamená „Věž obrů.“

Je tak nazván proto, že chrám je postaven z velkých kamenných bloků o hmotnosti 20 až 50 tun a výšky až 6 metrů. Ze stejných obřích bloků jsou postaveny v roce 3600 před naším letopočtem i další chrámy – Hagar Qim (v překladu z maltštiny – uctívaný stojící kámen) a Mnajdra („pozorovat „) na největším ostrově Maltě.

Téměř všechny kvádry jsou hladké a těsné – mezi ně nelze strčit ani nůž. Jak je mohli lidé vytvořit v těch dávných časech?

Podle starověkých legend zde kdysi žili obři. Kvádry prostě nosili v rukou a tak je i ručně stavěli.

Další verze je parapsychologická. Stavitelé chrámů byli kněží, kteří měli dar telekineze – schopnost pohybovat kameny silou vůle.

A oficiální verze?

Při vykopávkách na chrámu Tarxien se našly malé kamenné koule. V muzeu je představena technologie: kamenná deska je umístěna na 8 – 10 těchto kamenných koulí, a dva muži ji na lanech táhnou, stejně jako vozík na kolečkách, a další 4 – 5 osob pod deskou podkládají další koule a tlačí celou konstrukci. Takto se deska dopraví na místo, podkládá se s pomocí dlouhých tyčí za pomoci dalších čtyř lidí.

Chrám Hagar Qim. Jak byly ukládány kameny o hmotnosti 20 až 50 tun bez speciálního vybavení před 5 tisíci lety? Všimněte si, že kameny jsou ustaveny užším koncem na zemi. 

Chytří předkové

„Bohužel, ani poslední verze nevypadá příliš přesvědčivě,“ uvádí ruský geolog Dmitrij E. Bech-Ivanov.

„Na kvádrech nejsou stopy po těchto koulích nebo vůbec po nějakých nástrojích, které by svědčily o jejich odtržení od skalního základu. Situace je to paradoxní, protože nikomu na Maltě se něco takového po těchto starých předcích, dosud nepodařilo.“

A Dmitrij Evaldovič obhajuje svou verzi:

„Pochopil jsem, proč chrámy jsou umístěny na odvodněných lokalitách, „bažinatém“ vápenci. (V předchozí části bylo řečeno, že v dávných dobách Maltu zřejmě pokrývalo bahno, a vápenec byl měkký, jako je hlína. – red.).

Starověcí lidé mohli odtrhnout kůru z vápence od měkčí základny a získanou desku použít jako materiál na stěny.

Vskutku, řešení by bylo geniálně jednoduché. Vyškrábat malé otvory podél navrhované hranice desky na malé prasklině, lidé by strčili pod tvrdou vrstvu kratší konec klády.

Pak zatlačili na delším konci, zapůsobili na páku, čímž odtrhli desku od základu, ještě neztuhlého podloží a postavili kvádr svisle. Mohli to udělat přímo v místě stavby nebo v blízkém okolí.

Sarkofág z Národního archeologického muzea ve Vallettě.

„Našel jsem i důkaz,“ pokračuje geolog Bech-Ivanov, „když jsem v základních kamenech chrámu Hagar Qim jasně viděli velký polokruhový otvor, jakoby stopa od kulatiny.

A v severní stěně chrámu Ġgantija jsem si všiml, že několik kusů kamenů v řadě stojí na velmi nepohodlném užším konci.“

To je stěží náhoda.

Pokud by byly desky odněkud přivezeny, bylo by snadné v procesu jejich přepravy je ustavit tak, aby stály na širší straně. Přitom velké bloky použili při stavbě zdí pouze dospod, nahoru stavěli menší. Tak náklady na pracovní sílu při stavbě obrovských chrámů byly minimální.

Kromě toho, staří stavitelé měli i „cement“ i „sádru“. Věděli o možnosti rychlé transformace uhličitanových kalů ve vápenci. A používali ještě neztvrdlý uhlíkový materiál jako pojivo při stavbě chrámů. Při smíchání s vodou dostali směs, kterou utěsnili nerovné zdi.

Proč jsme tak podrobně popsali metody výstavby maltských chrámů?

Protože existuje názor, že starověcí obyvatelé Malty řídili stavbu Velké pyramidy ve starověkém Egyptě.

Giza a Gozo

Tato na první pohled neuvěřitelná hypotéza se objevila poté, co archeologové objevili, že z Malty se z nějakého neznámého důvodu náhle ztratili všichni její obyvatelé kolem roku 2000 před naším letopočtem, podle některých údajů kolem roku 2500 př. n.l. (Jak a kam se ztratili, bude v příštím pokračování).

Některé jejich stopy se údajně našly během výstavby Stonehenge v Anglii. Nedaleko od něj se našel hrob, starší než čtyři tisíce let. V něm se nacházely pozůstatky člověka, jehož oblečení, nástroje a dekorativní prvky byly typické pro rodáka z Malty. Podle slov ředitele Archeologické společnosti ve Wessexu, Andrew Fitzpatricka, byl to člověk, který učil Brity stavět kamenné megality.

Polokulaté otvory v patě kamenů – stopy dřevěných nástrojů pro transport?

Pokud budeme předpokládat, že Malťané po katastrofě mohli dojít na evropský kontinent, proč by se nemohli dostat do Egypta? Souostroví dělí od břehů severní Afriky pouze asi 230 km.

Hypotéza, že pyramidy jsou výsledkem práce jiných vyspělých civilizací, tu je už dávno.

„Malťané zmizeli z ostrovů v době, kdy Egypt začal stavět velké pyramidy – asi v době 2500 př. n. l.,“ říká historik Stephen Florian.

Termín se shoduje. A o to více je zajímavé, že maltské kamenné megality jsou o 1000 let starší než egyptské.

To znamená, že Malťané mají za staletí daleko více zkušeností s budováním kamenných konstrukcí.

Dokonce existuje podobnost ve jménech: planina Gíza, kde stojí pyramidy, a na ostrově Gozo se nachází Ġgantija.

Co ještě ukazuje na „maltskou stopu“ v Egyptě?

Za prvé, kamenné sarkofágy, zdobené reliéfy s obrazy zemřelého na víku. Ty byly nalezeny v podzemních katakombách Malty. Úplně stejné později začali používat při pohřbu faraónů v Egyptě.

Za druhé, způsob výstavby pyramid, u kterých se všechno „dělalo na místě“ – nic se nedováželo z dálky, a používal se stavební materiál, který byl doslova pod nohama.

Doma na ostrově Malťané používali blátivý vápenec a vodu.

V Egyptě smíchali bahno z Nilu s aktivovaným popelem, sodou a drcenou žulou. Podle některých názorů tak vznikly mnohotunové betonové bloky, odlévané na místě z cementového roztoku v dřevěných formách. Tím lze vysvětlit pozoruhodnou přesnost bloků. Prostě už usazené „kameny“ sloužily jako bednění z jednoho, dvou nebo dokonce tří stran. Okrytou stranu pobili deskami.

Samozřejmě, to je jedna z verzí stavby pyramid. Reálná technologie jejich stavby dosud není odhalena.

Ale ve prospěch odlévání bloků na místě stavby je více důkazů.

Svědčí o tom nedávné vědecké práce odborníků z francouzského Centra aerokosmických výzkumů a Drexel University ve Philadelphii (USA).

A ještě jedna možná nepřímá stopa pobývání starých Malťanů v dávném Egyptě. Dlouhou dobu se věřilo, že Egypťané Starého království (2500 př. n.l.) neznali kolo – to se objevilo až o tisíc let později.

Ale před pár lety, archeologové objevili obraz z té doby.

Na něm pracovníci brousí kamennou zeď, stojící na žebříku s koly!

A teď si vzpomeňte na koleje, kterými je Malta protkána podélně i příčně.

Kdo to tu cestoval v prehistorických dobách?

To by znamenalo, že i kolo mohli Malťané Egypťanům exportovat.

Ale proč stavěli tyto podivné megality? Jejich účel je stejně nepochopitelný jako pyramidy.