Kdo kopal podzemní chodby po celé Evropě?
Francie, Německo, Rakousko, Španělsko, Maďarsko a Turecko jsou prý propojeny systémem tunelů o výšce 70 cm
Podle mínění německého historika Dr. Heinricha Kusche (1948) a jeho ženy Ingrid (1954), který vydal knihu s fascinujícím názvem „Tajemství podzemních dveří do starého světa“ (Secrets Of The Underground Door To An Ancient World), tunely se objevily už v době kamenné – před více než 12 000 lety, protože se většinou nacházejí v blízkosti sídlišť lidí v té době.
Kusch studoval starověké dějiny a klasickou filologii, starověkou orientalistiku, prehistorii a ranou historii na Univerzitě Karla Františka, kde získal doktorát z filozofie. Mezinárodní pozornost si získal až svými výzkumy v oblasti speleologie. Působil jako lektor na univerzitě ve Štýrském Hradci a byl kurátorem výstav o člověkem vytvořených podzemních lokalitách na všech kontinentech.
Podle jeho názoru v Evropě existují zvláštní tunely, do kterých se už v minulém století dostali první vědci a jeskyňáři. Ale od těch dob bylo takových tunelů objeveno tolik, že je to překvapující. V některých evropských zemích bylo objeveno 500-700 katakomb, nacházejících se v hloubce několika desítek metrů. Mnohé z nich přechází jeden do druhého. Jde tedy o celou obrovskou podzemní síť, která se táhne od Skotska a dále od pobřeží Atlantského oceánu ve Francii ke Středozemnímu moři – do Turecka. Taková podzemní síť nutně vyvolává další otázky – kdo ji vytvořil? Proč bylo na ni vynaloženo tolik práce? A kdy se tak dělo?
Kusch je přesvědčen, že dříve byla podzemní síť ještě rozsáhlejší, ale byla postupně zničena. Nebo dosud nebyla nalezena.
Tunely, podle mínění archeologů, vykopali Evropané už od doby kamenné. Prý za jednoduchým účelem – ochránit se před nepřáteli a predátory.
Neznamená to, že by lidé žili pod zemí trvale, ale hledali tu jen úkryt. Proto jim stačil nepohodlný, max. 70 cm vysoký tunel.
Od roku 2009 vydali manželé Kuschovi tři knihy o zemních galeriích a dalších podzemních chodbách a prostorách ve Štýrsku, které vyvolaly rozruch zejména v Rakousku. První kniha (Tore zur Unterwelt, 2009) získala v odborných časopisech negativní recenze.
Kritika se týkala přehnaných interpretací, chybné identifikace nálezů a používání esoterických vysvětlení, a celkově „vědecky pochybné pracovní metody“.
Kritiky rozděluje otázka funkce takových tunelů. Také nesouhlasí se stanoveným stářím, podle nich tunely jsou pozdějšího data. Ale kdy se tak dělo, na tom se nejsou schopni shodnout. Názory na dobu vzniku tunelů se pohybují od roku 1000 př. n. l, až do 19. století. Problém je, že zatím nikdo nemůže dokázat, že má pravdu.
Podle lidových tradic všech národů Evropy žili v podzemí trpaslíci, budující právě takovou síť tunelů. Například v Rakousku se takových chodbám říká „díry gnómů (trpaslíků).“
Takovým pověstem nahrávají malé rozměry tunelů, jejichž výška nepřesahuje více než 70 centimetrů, a mnohdy jsou úzké jen 40 cm, což je pro obyčejného člověka stěží průchodné.
Druhá kniha (Versiegelte Unterwelt, 2014) vyvolala jen malou pozornost badatelů. Kuschovo datování prozkoumaných podzemních systémů – 10 000 nebo 20 000 let – bylo odmítnuto jako chybná interpretace poznatků.
Ve své třetí knize na toto téma (Asiens Unterwelt, 2018) Kuschovi tvrdí, že podzemní systémy tvoří „frekvenčně řízený dopravní systém“ díky „kvantovým fyzikálním funkcím“. Pomocí těchto „prastarých energetických teleportačních linek“ měli lidé až do středověku obchodovat s různými podzemními národy, včetně reptiloidní rasy „dračích bytostí“.
Kusch nakonec nalezené kosti a rytiny v podzemí interpretoval jako „pravěké“ artefakty, pocházející až z doby ledové, psané neznámým písmem, a na kresbách vidí „nám neznámý druh„, který podle jejich domněnky „musel nouzově přistát na Zemi díky nehodě„. Jejich zařízení prý zničila církev, která jejich existenci dodnes tají, zatímco CIA a Mossad po nich prý už v Rakousku pátraly pomocí tajných výzkumů.
Kontroverznost takových tvrzení vedla k tomu, že nakladatelství odmítlo dát na trh další vydání této knihy…