Dobrodruhy přitahuje místo pádu tunguzského meteoritu

Tunguzská rezervace zakázala hledat mimozemšťany s jejich loděmi.

V 7 hodin ráno, Evenkia. Oblohu nad Jenisejem náhle rozzářila obří ohnivá koule. Následoval výbuch – výbuch o síle 50 megatun TNT pokácel les na 2 000 kilometrech čtverečních, zvukové vlny několikrát obkroužily Zemi a záře na obloze pokračovala ještě dva dny…

Podle posledních verzí výpočtů bylo tunguzské těleso železné, o velikosti 100-200 metrů, a nespadlo na Zemi, ale proletělo nad jejím povrchem ve výšce 10-15 kilometrů a odletělo zpět do vesmíru.

Dnes, kdy se všichni snaží rozluštit záhadu tunguzského meteoritu, je těžké si představit, že v roce 1908 tato událost nepřitahovala téměř žádnou pozornost široké veřejnosti. A co víc – nebýt souhry náhod, dnes bychom o tomto jevu vůbec nevěděli.

Dnes je to však jiné.

V tunguzské přírodní rezervaci stále někdo něco hledá.

Pracovníci chráněné oblasti zveřejnili na sociálních sítích velký příspěvek:

• „Na území Tunguzské státní přírodní rezervace je zakázáno hledat mimozemské bytosti a jejich dopravní prostředky.“

Je to pravda, nebo vtip?

Ne, není to vtip.

Lidé se dožadují povolení ke vstupu na území rezervace za účelem hledání mimozemšťanů a vraků kosmických lodí. Ročně se zde sejdou tři nebo čtyři takové žádosti, ne-li více.

Místo nehody se nachází mimo stanovené trasy. A tak s návštěvníky musí jít inspektoři. A to kvůli vysoké aktivitě medvědů.

Samozřejmě se sem dostávají dobrodruzi i sami. Jenže ti neberou v úvahu jednu věc: Evenkia není místem pro pěší turistiku. Mohou se ztratit, nebo, nedej bože, potkat na své cestě pána tajgy.

Při jednom výročí tunguzského meteoritu se dva turisté svévolně vydali do epicentra pádu, aniž by někomu řekli. Ztratili se. Nemají mobilní spojení, nemají satelitní telefon. Kolegové na jejich stan narazili náhodou. Měli velkou radost, že je našli, ale měli větší radost, když na ně byl sepsán protokol za porušení režimu rezervace. Bylo pro ně důležité a symbolické, že tam bylo datum – 30. června 2018.

A co let vrtulníkem? Podle zákona Ruské federace je totiž vzdušný prostor nad územím přírodních rezervací uzavřen. A také je zde zakázáno přistání. Létá se pouze po dohodě se správou chráněných území. Buď když rozvážejí jídlo na kordony, nebo když vezou vědecký výsadek na expedici. Nebo v případě nouze.

Pilot, který sem přiletí sám, může přijít o leteckou licenci a letecká společnost může být pokutována. A pokud se jedná o soukromé letadlo, může se s ním majitel rozloučit úplně. To je letecký zákon Ruské federace, tam je to všechno napsáno. Ve Vanavaru (zde se nachází sídlo rezervace) je letecký navigační systém, který řídí lety všech letadel. Takže proklouznout dovnitř nebude možné.

A byli tam mimozemšťané?

Zaměstnanci tunguzské rezervace, ačkoli pracují na legendárním místě, se už dávno přestali divit a berou vše s klidem. O pádu tunguzského meteoritu existuje stovka hypotéz, včetně ufologických. Dokonce sem v 60. letech minulého století přijel kosmonaut Georgij Grečko (1931-2017) s expedicí, která pátrala po vraku mimozemské lodi. Připomeňme, že v těch letech celý svět věřil, že na Marsu je vyvinutý život, a někdo se dokonce připravoval na invazi mimozemšťanů.

Ve svých vzpomínkách Grečko uvádí:

• „V mládí, v roce 1946, jsem v časopise „Cesta kolem světa“ četl povídku Alexandra Kazanceva „Výbuch“. Že tunguzský meteorit byl meziplanetární marťanská sonda, která se zřítila. Byla to fascinující historická záhada. Aria Sternfeld, slavný badatel meziplanetárních letů, vypočítal, že koráb neletěl k Zemi přímo z Marsu, ale nejprve k Venuši a teprve potom k Zemi. Optimálním datem pro takový přílet je tedy datum pádu Tunguzského meteoritu.“