Draci v Bělorusku ?

Už Hérodotos psal, že asi v 6. století př. n.l. lidé, žijící v bažinatých oblastech východní Evropy – Pripjatských močálech – byli nuceni ze svých sídel odejít poté, co jejich zemi napadli jacísi „draci“.

Jistá žena z běloruského Mogileva sdělila, že voda v řece Lochva odkryla v břehu dutinu, ve které spatřila pozůstatky kozy. A u ní viděla v písku jakési stopy, podobné kopytám. Když přišla druhý den s fotoaparátem, vše bylo už překryto pískem. Místním badatelům položila otázku, zda může být v Bělorusku ještě nějaká neznámá bytost, podobná portorické chupacabras?

Už Hérodotos (1) psal, že asi v 6. století př. n.l. lidé, žijící v bažinatých oblastech východní Evropy – Pripjatských močálech (2) – byli nuceni ze svých sídel odejít poté, co jejich zemi napadli jacísi „draci“.

Chorvat Sigismund Herbertstein (3), který pobýval v Rusku v letech 1517 – 1526, napsal „Zápisky o Moskevsku“, kde se zmínil o podivném kultu Litvinů (tak se kdysi nazývali Bělorusové).

Napsal, že tato oblast oplývá houštinami a lesy, ve kterých je možné se setkat se strašnými jevy. Jsou tam kněží, kteří u sebe doma chovají jakési draky se 4 krátkými tlapami. Ty jsou podobné ještěrkám, jsou ovšem dlouhé 3 pídě (60 – 70 cm). Určité dny lidé očišťovali sebe i svůj dům a s jakýmsi strachem se s celou rodinou klaněli jim, když vylézali k předložené potravě.

Tyto Herbertsteinovy zprávy potvrzují i další cestovatelé. Angličan Jerome Garsay, obchodník, píše, že když vyjel z Varšavy, na břehu řeky uviděl „mrtvého jedovatého krokodýla“. Garsay nařídil svým lidem obhlédnout tělo mrtvého živočicha a rozpárat mu břicho dýkou. Přitom se však rozšířil takový zápach, že Angličan proležel několik dní v blízké vesnici.

Ve druhé polovině 19. století se našel v jednom běloruském kostele formulář, kam se měly zapisovat zprávy o podivných tvorech z lesů, zvláště těch, kteří se podobají dnešním krokodýlům.

Maja Bykovová, běloruský kryptozoolog, píše ve své knize „Legendy pro dospělé“ (4), že v Bělorusku se dodnes uchovaly dětské říkánky, písně i pověsti o ještěrech. Často se mluví prostě o zvířeti „Jašča“. A to v běloruském Polesí se událo setkání s ještěrem naposledy v 80. letech minulého století. Stalo se to v močálech, na místě nikdy nezamrzajících pramenů, mezi vysokými rákosy. Mladý lesník, moderní, současný člověk, rozhrnul rákos rukama a uviděl … na mohutných zadních tlapách zde sedělo více než třímetrové stvoření! Žvýkalo chumáček trávy, který drželo v krátkých předních tlapách. Byl to býložravý tyranosaurus? Nebo se v silně zarostlé oblasti změnil?

Příbuzným skotské Lochnesky může být bytost z jezera Balduk (5), jednoho z Modrých jezer. Podivného živočicha zde spatřil místní obyvatel před 40 lety. Před jeho loďkou náhle vzkypěla voda, rybář se vrhla na jednu stranu paluby, aby se loďka nepřevrátila, a s údivem viděl metr vysoký hrb, který se objevil nad vodou. Délka bytosti přesáhla 6 metrů. Monstrum viděl i malíř z Minska, a někteří další turisté.

Odkazy

(1) Herodotos – http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9rodotos
(2) Pripjatskije bolota : http://ru.wikipedia.org/
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Sigismund_von_Herberstein
(4) Майя Быкова: Легенда для взрослых. Размышления о потаённом живом. 1990, 208 s.
http://mirknig.com/2009/07/01/legenda-dlya-vzroslyx.html
(5) http://ru.wikipedia.org/

• Z materiálů „UFO komitět“, běloruské záhadologické organizace – http://www.ufo-com.net/