Nikola Tesla a Marťani

Srbský vynálezce věřil v život ne ve vesmíru, ale že Mars je obydlen.

• „Ze všech důkazů provinčnosti a šílenství, ne větší než stupidní víra, že toto je pouze jedna malá planeta, kde je život, a že všechna nebeská tělesa jsou žhavé objekty nebo kousky ledu. Jistě, některé planety nejsou obydlené, ale ostatní ano, a musí tam být život za všech podmínek a v různých fázích rozvoje,“ napsal Nikola Tesla (1856-1943) v The New York Times v roce 1909.

Srbský vynálezce věřil v život ne ve vesmíru, ale že Mars je obydlen. A volal po využití rádiových signálů jako nejlepším způsobu, jak komunikovat s mimozemšťany. Tesla věřil tomu, že už v roce 1899 zachytil signály z Marsu v jeho laboratoři v Colorado Springs. Napsal o tom v dopise Červeného kříže v New Yorku na Vánoce roku 1900:

• „Pozoroval jsem elektrické jevy, které se zdají být nevysvětlitelné. Nicméně jsou slabé a nejisté, přesvědčily mě, že brzy všichni lidé tohoto světa obrátí oči, jako jeden muž k obloze, s pocity lásky a úcty, rozčilení Radostnou zvěstí: „Bratři! Máme zprávu z jiného světa, neznámého a vzdáleného. Říká: jeden … dva … tři … „.“

V článku v The New York Times v roce 1909, a v dalším v The New York Herald dne 12. října roce 1919, ukazuje jeho nadšení pro poznání, že může přijímat signály od mimozemšťanů, ale obává se, že v době, kdy lidstvo dosáhne na úroveň potřebného rozvoje, bude pro Marťany příliš pozdě.

Na začátku minulého století panoval názor, že Mars je umírající svět, jehož obyvatelé stavěli síť kanálů, aby voda z polárních čepiček zavlažovala žíznící oblasti na rovníku. Bylo to považováno za důkaz vyspělé civilizace, stavět celoplanetární síť kanálů. V roce 1911, přinesl The New York Times celou stránku o posledním pozorování Percival Lowella (2) – prý Marťané postavili „dva velké kanály za dva roky,“ tedy v „neuvěřitelně krátké době.“

O osm let později Tesla považoval za možné, že inteligentní bytosti na Marsu jsou nesmírně lepší než lidstvo ve svém zápase o ovládnutí sil přírody. Strachoval se o to, že Marťané vyhynou dříve, než s nimi vstoupíme do kontaktu, a oni nám nepředají podíl „tajemství, které musí být objeveno v boji proti bezohledným silám.“

Byla by tragédie zjistit, že se naši sousedé s námi snažili komunikovat a my byli neschopní cokoliv udělat kvůli naší technologické zaostalosti.

Jaký byl původ tajemného rádiového signálu, o kterém se Tesla v roce 1899 myslel, že jeho odesílatel nemohl být nikdo ze Země?
Paradoxně a nedobrovolně, na úkor srbského vynálezce, který si stejný vynález patentoval o několik let dříve, je považován za vynálezce rádia Ital Guglielmo Marconi. (3)

Ten dělal na druhé straně oceánu pokusy s přenosovou vzdáleností několika kilometrů, před zaoceánským přenosem. Pokud instalace Teslových přístrojů byla tak citlivá, je možné, že jím zachycený pravidelný signál v Coloradu byl ve skutečnosti test přístrojů jeho velkého soupeře v Británii. Zmiňuje se o tom Marc J. Seifer (4), Teslův životopisec.

Tesla se toto nikdy nedozvěděl, a dokonce uplatňoval nárok na Cenu Guzmána, která byla vyhlášena v roce 1900 Francouzskou akademií věd, a honorovala první komunikaci s mimozemšťany 100.000 franky. Ta ovšem výslovně vyloučila kontakt s Marťany, protože spojení s nimi bylo považováno za příliš snadné…

 

Teslův článek v The New York Herald byl motivován oznámením astronoma Davida Todda (5) že by se pokusil komunikovat s Marťany z balónu ve výšce 15.000 stop. Srbský vědec nemohl uvěřit, že se kontakt nepovedl.

O pět let později, Todd, který řídil katedru astronomie na Universitě Amherst ve Washingtonu, požádal, aby armáda a námořnictvo udrželo rádiový klid 23. a 24. srpna 1924, kdy Země a Mars byly velmi blízko, aby se zabránilo možnému rušení signálů z rudé planety. Americké Ministerstvo války sice nepřerušilo své vysílání, ale pomohlo při sledování svými vojenskými specialisty, kteří měli zaznamenat jakýkoli cizí signál. Ale první operace na zachycení mimozemského signálu se nezdařila.

V roce 1909 francouzský astronom Eugène M. Antoniadi (6) vyvrátil teorii o umělých kanálech na Marsu a svými pozorováními dokázal, že tyto kanály byly jen optický klam. Naděje na existenci inteligentních bytostí na Marsu vymizela v 70. letech 20. století, po návštěvách prvních sond, které navštívily planetu.

Nicméně, Teslova myšlenka komunikace s bytostmi z jiných světů za pomoci rádia, je základem vědeckého hledání mimozemských civilizací, která získala svou konečnou podobu, když fyzici Giuseppe Cocconi (7) a Philip Morrison (8) navrhli pokusit se zachytit rádiové zprávy od jiných světů v článku, který vyšel v časopise Nature o 19 září 1959. (9)

„Pravděpodobnost úspěchu je těžké odhadnout, ale pokud nebudeme hledat, šance na úspěch je nulová,“ došli k závěru. Nikola Tesla měl stejný nápad o šedesát let dříve.

Odkazy

(1) http://www.lettersofnote.com/2009/12/we-have-message-from-another-world.html
(2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Percival_Lowell
(3) http://cs.wikipedia.org/wiki/Guglielmo_Marconi
(4) http://en.wikipedia.org/wiki/Marc_Seifer
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/David_Peck_Todd
(6) http://cs.wikipedia.org/wiki/Eug%C3%A8ne_Michel_Antoniadi
(7) http://en.wikipedia.org/wiki/Giuseppe_Cocconi
(8) http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Morrison
(9) http://www.coseti.org/morris_0.htm