Zapomenutá tajemství Malty
Podzemní chrámy
Malta a Gozo. Dějiny ostrovů jsou opravdu pestré a posuzování minulosti je velice komplikované. Pozůstatky všech kultur se překrývají, množí se neobvyklé nálezy. Všechny příručky jsou téměř zajedno s popisem památek a objasněním jejich vzniku. Archeologové se ostatně jako vždy shodují a předkládají jednoznačná vysvětlení. Tisíce turistů se každý rok nechávají unášet letopočty vzniku megalitických chrámů a pochybným objasněním původu Cart Ruts. Megalitické stavby mají být kolem 6000 let staré. Jisté je, že postupem s novými vykopávkami se stáří posouvá jednoznačně dozadu. Zánik kultury která tyto stavby naposled užívala, se datuje kolem 2600 p. n. l. Náhlý zánik, proč a jak vysvětlují pouze teorie. Existují domněnky, podle nichž inteligentní, náboženský národ padl za oběť přírodní katastrofě nebo i invazi cizinců. Indicie na kontakty dávné Malty s Egyptem a dokonce s Indií vytvářejí jen další otazníky. Zrovna tak vznik a účel stavby v Hal Saflieni – Hypogäum není dodnes objasněn.
Tajemná Malta nejsou jenom Hypogäum, kamenné chrámy, tajemné koleje. Ostrovy skrývají další tajemství gigantických rozměrů. Jsou jím podzemní labyrinty nebývalé délky. Většina podzemích prostor je neprozkoumána, zasypána. Nehledají se systematicky, objeví se spíše náhodou. O jejich existenci se dovídáme z literatury. Hypogäum je jen malou částí podzemí.
Existují zmínky v písemnostech, kde se tvrdí, že ještě na začátku dvacátého století muselo být možné, dostat se podzemím z jednoho na druhý konec Malty. Ostrov měl být doslovně sem tam provrtán. Část sloužila jako katakomby. O těchto překvapivých skutečnostech píše již r. 1940 National Geographic Magazine. Články jsou od světoznámých cestovatelů, Edward Hamilton a Richard Walter. Tito vysvětlují mimo jiné, proč již za těchto časů nebylo možné do těchto labyrintů vstupovat. Někdy ve třicátých letech vstoupila do jednoho z tunelů školní skupina s učitelem. Nevrátili se. Přes okamžitou a důkladnou pátrací akci, organisovanou tehdejší britskou armádou, se nedostavil žádný výsledek. Nutno podotknout, že bylo nasazeno specielní vyhledávací komando. Obyvatelé dlouho přinášeli britské správě zprávy z různých koutů ostrova o výkřicích a nářcích z podzemí. Žádná záchranná práce nepřinesla výsledky. Žáci i učitelé se ztratili navždy. Po určité době byli prohlášeni za mrtvé. Za čas byla většina východů do labyrintů z nařízení tehdejšího guvernéra odstřelem zasypána a uzavřena. Zbyly jen malé lokální části.
Co je známo o podzemí?
Na ostrovech bylo vybudováno několik podzemních měst. Poznatky o těchto podzemních sídlištích jsou k dispozici jen v hrubých rysech. Prostory pod zemí byly vybudované většinou jako úkryty před nájezdy pirátů. Jeden z těchto podzemních úkrytů – labyrintů, se nacházel v oblasti Dinglí – Klipp na jihu Malty.
Tento komplex měl být zřejmě původem z 11. století. Jednoduché chodby byly v průběhu času zdokonalovány k možnosti trvalého pobytu velkého počtu obyvatel. Zhotoveno bylo vždy několik pater.
Ve 13. století zde žila dohromady skutečná společnost min. 2 500 dělníků, zemědělců a řemeslníků.
Rozdíly mezi obyvateli podzemí a nadzemí se po generace prohlubovaly natolik, že př. sňatky byly možné jen mezi nadzemím a nebo podzemím. Obyvatelé venkovního světa nazývali lidi z podzemí Troglodyty.
Století poté ovládli ostrov Johanité, nato po dlouhém obléhání 1565, kdy bylo již zažehnáno nebezpečí osmanské říše a saracénských pirátů, se Troglodyté na povrch nehodlali vrátit. Již tenkrát Jezuité a i Johanité posoudili tento podzemní svět jako pozoruhodnou kuriositu. Změnu přinesla teprve britská okupace v 19 stol., a to jen z důvodů, že docházelo stále více ke genetické deformaci při příbuzenských sňatcích v podzemí. Obyvatelé jeskyň byli přesídleni do vesnic Zebbug a Siggiewi. Troglodyté nepřijali tyto změny nijak lehce, není divu, za téměř 9 století byla vytvořena vlastní kultura. Docházelo neustále ke konfliktům, obyvatelé podzemí se bránili a vraceli se neustále přes zákaz zpět. Britové to nevyřešili samozřejmě nijak jinak, než vojenským násilím. Podzemní město Dinglí – Klipp bylo r. 1857 vyhozeno do vzduchu. Zmizela tak nenávratně jedna ze zajímavých kultur našeho světa. Dnes ví jen málo obyvatel Malty pravdu o skutečném životě pod zemí. Další částí podzemí byla Agatha, (Rabat) dnes známa víceméně jako křesťanské katakomby. Jisté je, že podzemní komplex je rozsáhlý, chodby dnes čítají 7 000 m, z čehož turista může navštívit pouze sotva jednu desetinu. Podle výzkumů byly labyrinty zřejmě přizpůsobovány v průběhu času různým účelům. Kdy a k jakým přesně není možno určit. Podzemí St. Agathy poskytlo množství nejrůznějších nálezů, které připsaly jen další nezodpovězené otázky z minulosti ostrovů a o úrovni pradávné civilizace.
Např. u jednoho lidského skeletu byla zjištěna operace – otevření (trepanace) lebky, kde je možno s jistotou usoudit, že se tento zásah vydařil, okraje řezů narostly, pacient musel tedy žít dále. Část exponátů je možno shlédnout přímo v soukromém muzeu St. Agatha. Každý návštěvník si může prohlédnout náhodné nálezy, které nesou jednoznačně pečeť Egypta. Povětšinou nalezené při stavbě domů a silnic kolem Mdiny a Rabatu. Egyptské figury z vápence, dokonce několik sloupů Djed, o kterých převládá dnes názor, že mají co společného s elektřinou. Stáří, př. těchto sloupků nalezených na Maltě, bylo datováno na ca. 600 p.n.l. Zvláštní pozornost si zasluhují typicky egyptské Uschebtis, což byly malé lidské sošky, které měly podle egyptské mytologie chránit zemřelého od fyzické práce. A to tím, že převzaly na sebe tento úděl, pokud byl zesnulý povolán k plnění pracovních povinností.. Existují tedy oprávněné domněnky, že Malta musela být v minulosti buď egyptskou kolonií, nebo alespoň jakýmsi obchodním partnerem. Na otázky kolem této temné minulosti neexistuje jednoznačná odpověď. Zrovna tak nálezy které byly jednoznačně přiřazeny do kultury Indus a Harappa. Jedná se bronzové figurky, zobrazující staré indické božstvo, Vishnu a Shivu Nataraja. Zrovna tak Krishnu, ovšem jako dítě (reinkarnace Vishny). Jedny z těchto indických nejcennějších nálezů byly učiněny právě při vykopávkách jednoho vůbec nejstaršího megalitického chrámu, Skorba. Ten je také nejvíc zničen, dochovaly se opravdu už jen zbytky. Snad proto nebyly překvapující nálezy brány archeology od začátku nijak vážně. Neexistovalo totiž žádné vysvětlení. Tak dávné kontakty do vzdálené Indie byly nemožné a jsou vědci bohužel ignorovány dodnes.
Další Hypogäum?
Před několika lety byla u města Marsaskala, které leží na východě Malty, učiněna jedna z největších senzací. Objeven byl další rozsáhlý podzemní komplex, podobný Hall Saflieni. Podzemní stavba sahá do 20ti metrové hloubky a sestává ze čtyř pater. Vykopána a vyčištěna byla zatím jen velice malá část.
Můžeme doufat, že postupem času přijde na denní světlo určitě pár překvapujících artefaktů. Pro turisty je ovšem zatím tento zajímavý komplex nepřístupný.
Dalším neobyčejným objevem byl komplex pozůstatků staveb, podobných megalitickým chrámům. Že tato skutečnost je popírána archeology jako nemožnou, neudivuje. Tento komplex se totiž nachází na určitém místě blízko pobřeží, ovšem pod mořskou hladinou. Německá expedice AAS, která podala o podmořských výzkumech zprávu v časopise S.Z., toto místo tají. Naše expedice získala tyto údaje i s nákresy v mapě, čirou náhodou. Snad se najde časem zkušený a sehraný tým potápěčů.
Václav Cihla
Volně zpracováno podle časopisu Sagenhafte Zeiten, doplněno vlastními poznatky.
