Záhady netopýrů
Netopýři se díky pandemii covid 19 stali druhem, ne příliš oblíbeným.
Prý právě od nich se koronavirus dostal k člověku, a je také zdrojem mnoha dalších chorob. I když jsou netopýři přenašeči mnoha chorob, sami jim nepodléhají.
Netopýři mají další řadu podivných vlastností. Na jaře, když se probudí ze zimního spánku, opustí samečci samičky a každý si odlétá po svém. Oplodněné samičky se mezitím shromáždí v „porodním sále“, kde pak společně přivádějí na svět své mladé. Každá vrhne jen jedno a po celou dobu se drží pohromadě tak dlouho, dokud se mláďata neosamostatní.
Ideálním netopýřím porodním sálem jsou jeskyně a staré věže. Netopýří samičky se tu cítí v bezpečí a přes den si mohou v klidu zavěšené odpočívat.
I když jsou netopýři noční zvířata, ve tmě toho moc nevidí. Přesto se ale výborně orientují a ve zlomku sekundy dokážou lokalizovat a identifikovat předměty i o průměru jednoho milimetru. Netopýři si totiž pomáhají jakýmsi ultrazvukovým radarem. Vydávají zvuky lidskému uchu neslyšitelné a podle ozvěny zjistí, kde předmět je. Navíc rozpoznají, zda jde o překážku, které se musejí vyhnout, nebo o nepřítele, před kterým musejí prchnout, či zda je to kořist, například nějaký motýl.
Kromě tohoto radaru mají netopýři další zvláštnost – jakýsi termostat, který jim za chladných dní a deště umožňuje snížit tělesnou teplotu ze 40 ° C až na roveň s okolní teplotou a ušetřit tak energii. Během zimního spánku dokáží snížit i frekvenci dechu a nadechovat se jen jednou za minutu.
Netopýři se živí hmyzem a za den ho spořádají až čtvrtinu své váhy, což se u těch nejmenších druhů rovná šesti až osmi gramům. Od dubna do října tak jediný netopýr zahubí až 1,8 kilogramu hmyzu, tedy přibližně 18 000 kusů.
Výčet netopýřích zvláštností tím ale nekončí. Páří se na podzim před zimním spánkem, vajíčko je ale oplodněno až na jaře, když se samičky opět probouzejí k životu. Jsou-li něčím vytrženy ze spánku, je vajíčko oplodněno už dříve.
Pokud bychom poznali mechanismy, které netopýři ovládají, pomohlo by to k zamezení přenosu chorob na člověka.
Archiv ZaZ