Zázračný stroj J. W. Keelyho

John W. Keely z Philadelphie nic nevynalezl, alespoň ne nic převratného, co by způsobilo technickou revoluci.

Přesto však udržoval po mnoho let — vlastně až do své smrti v roce 1899 — svět v napětí a očekávání věcí neočekávaných. A vůbec mu přitom nešlo jen o popularitu či žert, ale o peníze. A vydělal skutečné milióny.

Jak to s Keelyho zázračným strojem vlastně bylo?

Někdy na sklonku osmdesátých let 19. století pustil Keely do světa zprávu, že vynalezl motor poháněný silami z éteru. Tento stroj, poháněný tajuplnou energií, bude prý možné používat k pohonu aut, lokomotiv i lodí, má obrovské možnosti v zemědělství i ve vojenství, všude, všude…

Tak to hlásal propagační leták i titulky v novinách. A spolu s tímto oznámením nabízel vynálezce nejen možnost přesvědčit se o vynikajících kvalitách stroje (zatím a vlastně navždy byl pouze v prototypu, neboť Keely jej neustále zdokonalovali, ale zároveň přijímal objednávky na zakoupeni motoru, jakmile se začne vyrábět sériově.

Zájemci o nový zázračný stroj se ke Keelymu doslova valili. Někteří si nechali ukázat obrovskou sílu motoru, jiní posílali zálohy ve výši od 500 do 5000 dolarů. A ti, kteří se na vlastní oči přesvědčili, šířili dál Keelyho popularitu. Hovořili o tom, že přímo v prostoru vynálezcova domu je dělo poháněné energií ze zázračného stroje, které má obrovskou razanci…

John W. Keely nepředváděl svůj vynález pouze laikům, ale i odborníkům. Samozřejmě, že jim nemohl prozradit princip stroje, pouze jeho účinky. A ty byly, jak už řečeno, značné a tedy i překvapivé.

Překvapivé bylo po Keelyho náhlé smrti i odhalení celého tohoto podvodu se zázračným motorem poháněným silou z éteru.

Vynálezce“ měl totiž ve sklepě domu, kde byla jeho laboratoř, obrovský vzdušný kondenzátor. Na něj byly napojeny různé trubky, ukryté ve zdivu domu. Střely z děla, na nichž Keely obyčejně demonstroval sílu svého přístroje, byly po zapnutí kondenzátoru vypalovány stlačeným vzduchem. A celý přístroj nebyl poháněn — jak „vynálezce“ tvrdil — pouze několika briketami, ale na principu, který už tehdy technický svět dávno znal. Tisíce lidi, kteří „naletěli“ na Keelyho zázračný motor, přišlo o velké peníze. Pro mnohé to neznamenalo skoro nic, pro jiné skoro všechno, co měli. A všichni tak zaplatili svou daň za důvěřivost.

John W. Keelly má však své následovníky i dnes. Viz: http://www.svpvril.com/