Na Urale byl objeven prastarý geoglyf

„Uralský los“ je zřejmě nejstarší geoglyf na světě

Geoglyf je kresba nebo geometrický vzor na zemském povrchu. Mnohé z geoglyfů jsou tak velké, že mohou být viděny jen ze vzduchu.

V roce 2011 byl objeven nový geoglyf na náhorní plošině na úpatí Zjuratkul v Satkinském okrese Čeljabinské oblasti. Naprosto nový obrazec objevil místní historik a etnograf Alexander Šestakov, který po mnoho let pracoval ve stavebnictví, a na zlepšení ekologických stezek v národním parku „Zjuratkul.“

Když se procházel po čeljabinském parku, zjistil, že v některých místech roste tráva nerovnoměrně. Všiml si, že na náhorní plošině v nadmořské výšce 860 m nerostou stromy.

Až doma, když si otevřel internetovou satelitní mapu, nemohl uvěřit svým očím: nerovnosti na úpatí hory tvoří obrovskou siluetu losa.

Výsledkem byl objev geoglyfu, který je obrovský – obraz zvířete o délce 275 m, podobného losu. Kresba byla zhotovena z drceného kameniva a vytvarování hlínou. Délka kamenné čáry je více než 2 km.

Vědci, kteří prověřili tento nález, to potvrdili – to není vtip přírody.

Pod holými vyvýšeninami, ohraničujícími kontury losa bylo nalezeno zdivo, které potvrdilo umělý původ geoglyfu.

„Byli jsme schopni určit přibližné stáří nálezu,“ řekl archeolog Stanislav Grigorjev. „Své poselství nám předkové zanechali v období od šestého do třetího tisíciletí před naším letopočtem, to znamená že stáří obrazu je nejméně pět tisíc let.“

Pro srovnání, věk geoglyfů na planině Nazca není starší než dva tisíce let. Uralský los je tedy prokazatelně nejstarší geoglyf na planetě.

Přesné datum bude stanoveno po provedení pylové analýzy.

O jakou kulturu v této oblasti šlo, to ještě historici plně neobjasnili.

Vědci proto očekávají nové objevy.

Doba vytvoření geoglyfu není jediné tajemství prehistorické památky.

Při pohledu na snímky náhorní plošiny u Zjuratkula na Google Earth, je možné rozlišit obrázek – vytáhnutou tlamu losa na sever, čtyři nohy a pár rohů zvířete, podobného na losa.

Pokud jde o ocas, pak na nových snímcích není tak jasný, jako na dřívějších snímcích z Google Earth.

Možná, že tento umělý monument má náboženský účel.

O tom například, svědčí ten fakt, že může být viděn jen při pohledu z výšky.

Nicméně, v době, kdy byl vytvořen na jihu Uralu téměř žádné lesy nebyly – ty se objevily až před 2,5 tisíci lety. Geoglyf mohl být viděn z nedalekého kopce.

Navíc, jak uvádí Alexander Šestakov: „Na této linii roste jiná tráva, která se liší od okolních rostlin. Tato tráva dříve kvete, a dříve žloutne, takže obrazec je patrný buď brzy na jaře nebo na pozdním podzimu.“

„Kresba je udělaná v perspektivě: blíže k divákovi jsou části větší, vzdálené jsou menší,“ říká hlavní specialista Centra pro kulturní dědictví čeljabinské oblasti Nikolaj Menyšenin. „Obraz bude více harmonický, pokud by se vymazal levý roh.“

Některé druhy nerostů, použitých pro stavbu geoglyfu, se v provincii vůbec nevyskytují. I způsob uložení zdiva je nezvyklý pro lidi té doby.

Kameny nejsou jen tak prostě položeny, Byly zapuštěné do země, utěsněny hlínou a otočeny k jedné straně. Navíc, v blízkosti geoglyfu byly nalezeny pouze motyky, které nijak nelze použít po opracování kamenů.

Podle názoru vedoucího vědeckého pracovníka Institutu historie a archeologie, uralské pobočky Ruské akademie věd Stanislava Grigorjeva, „podobné megalitické objekty, nejsou jen uměleckým dílem. Tento rituální objekt nemá jen přesně vykreslit obraz, ale má dávat symbol. Plně pochopit jeho význam my samozřejmě nikdy nepochopíme.“

Pokud je údajné datování správné, pak se jedná nejen o ruský, ale vůbec o nejstarší světový geoglyf.

Určit dobu vzniku se podařilo díky objevení části zvířecí čelisti v místě vykopávek a kusu pazourku. Na místě se také našlo množství kamenných odštěpků, sekery a motyky.

S těmito motykami s největší pravděpodobností, starověcí autoři „losa“ odstranili vrchní vrstvu půdy a vykopávali větší balvany.

„Dříve se zdálo, že objekt, i když velký svou velikostí, je spíše primitivní, to znamená, že se skládá ze dvou řad velkých kamenů, mezi kterými jsou navaleny menší kameny, nyní je jasno: bylo zde použito, mimo jiné, i drcené kamenivo a hlína. Proč to tak dělali, je stále záhadou,“ sdělil na uralpress.ru Stanislav Grigorjev.

Proč byl zobrazen los?

Jednou z možných odpovědí může být považován mýtus o „ukradeném slunci“, který odráží zkušenosti primitivních lidí se zatměním Slunce. Starověcí lidé mysleli, že lim los sežral světlo. Začali ho tedy uctívat jako božstvo a přinášeli mu oběti.

Další otázkou je, kde bylo sídliště těch, kteří geoglyf postavili.

Podle stanoviska odborníků je jasno: kdyby zde byla stabilní kulturní tradice, musely by zde být i další geoglyfy.

Je pravda, že na Urale jsou i jiné megalitické památky, jedna z nejzajímavějších se nachází jen 60 km severovýchodně od „losa“.

Na hlavním ostrově Věry (také známém jako Pinaev nebo Pinajevský) na jezeře Turgojak na Jižním Zauralu je 50 archeologických nalezišť, zabírající polovinu jeho území. Ostrov má plochu 6,5 ha a maximální šířka je 800 metrů.

Nejstarší stavby, většinou náboženské, patří do středního paleolitu (před 60.000 lety), nejnovější byly postaveny v 19. století.

• Délka obrazu je 275m, délka kamenné čáry je více než dva kilometry.
• GPS 54,942508,59,19221 – 54 56 33 N, 59 11 32E