Roswell a podvržené dokumenty

Každé léto desítky tisíc turistů i obyvatel Roswellu, města ve státě Nové Mexiko, oslavuje výročí pádu UFO.
8.7.1947 vyšel v místních novinách „Roswell Daily Record“ článek s chytlavým titulkem: „Letectvo zajistilo létající talíř na ranči blízko Roswellu.“

Sami ufologové už dávno přišli na to, že armáda nezajala mimozemskou loď s posádkou mimozemšťanů, ale trosky tajné sondy „Mogul“. Legendě to ale nikterak neubralo na přitažlivosti. Tu a tam nové „důkazy“ přináší další zájem turistů.

Pokud by legenda zmizela, vznikl by nemalý problém – cestovní ruch ročně přináší 5,2 milionu dolarů čistého zisku.

V roce 2007, ve snaze povzbudit zájem o další „kulaté výročí“ novináři přinesli další novinku: bývalý důstojník pro styk s veřejností rosswellské základny US Air Force, Walter Haut, krátce před svou smrtí podepsal čestné prohlášení, ve kterém tvrdí, že osobně viděl UFO a těla mimozemšťanů!

Walter Haut zemřel 15. prosince 2005 ve věku 83 let. Dokument byl publikován až po roce a půl.

„V červenci 1947 jsem sloužil na základně leteckých sil, která se nachází jižně od města Roswell, na pozici pracovníka pro styk s veřejností,“ píše se v pamětech, notářsky signovaných 26.prosince 2002.

„Strávil jsem víkend od pátku 4.července do neděle 6.července ve svém domě, asi 10 mil severně od základny.

Ráno 7. července, po návratu k služebním povinnostem, jsem se dozvěděl, že někdo informoval o troskách havarovaného aparátu a že major Jesse Marcel, náčelník rozvědky, sem byl poslán velitelem základny, plukovníkem William Blanchardem k vyšetřování. Ve stejný den k večeru, jsem se dozvěděl, že existují i jiné zprávy od civilistů o druhém místě havárie, severně od Roswellu.

Strávil jsem většinu dne plněním svých běžných povinností, a skoro nic jiného o události jsem neslyšel.

Ráno v úterý 8. července jsem se zúčastnil tradičního plánovacího setkání v 07:30.

Kromě Blancharda a Marcela, se ho zúčastnili kapitán Sheridan Kevitt, důstojník operačního oddělení plukovník James Hopkins, podplukovník Ulysses Nero. Z letecké základny Carswell ve Fort Worth v Texasu se dostavili i Blanchardův náčelník, brigádní generál Roger Remey a jeho náčelník štábu plukovník Thomas Duboux.

Hlavním tématem jednání byla zpráva Marcela a Kevitta o poli, pokrytém úlomky, 140 km severozápadně od Roswellu.

Blanchard stručně informoval o druhém místě havárie asi 75 km severně od města. Na stole ležely úlomky z místa havárie. Nebyly podobné žádnému materiálu, který jsem měl, nebo dokonce viděl v mém životě.

Kousky, připomínající kovové fólie, tenké, ale jakoby z extrémně silného papíru a úlomky s neobvyklými značkami na úzké straně, šel z ruky do ruky. Každý vyjádřil svůj názor, ale nikdo nebyl schopen identifikovat úlomky.

Jedním z hlavních diskutovaných témat na setkání byla otázka, zda bychom měli o tom říci veřejnosti, nebo ne.

Generál Remey předložil plán, který byl, podle mého názoru, vytvořen jeho nadřízenými v Pentagonu. Bylo třeba odvrátit pozornost od důležitějšího místa na sever od města, a přitáhnout pozornost pouze na druhé místo. Příliš mnoho civilistů bylo již zapojeno do incidentu, a tisk o tom věděl. Neřekli mě podrobnosti, jak to má být uděláno.

Kolem 9:30 ráno plukovník Blanchard zavolal do mé kanceláře a nadiktoval tiskovou zprávu, že v našich rukou je létající disk, který byl sebrán na ranči severovýchodně od Roswellu, a že Marcel odvezl zajištěný materiál vyššímu velitelství.

Dal jsem tyto tiskové zprávy rozhlasovým stanicím a KGFL a KSWS, novinám „Roswell Daily Record“ a „Roswell Morning Dispatch“.

Když agentury vydaly tuto tiskovou zprávu, v mé kanceláři neumlkal telefon. Zvonili z celého světa…
Blanchard navrhl, že než abych se s tím vypořádal, tak abych šel domů a „schoval se“.

Než jsem opustil základnu, plk. Blanchard mě osobně odvedl do budovy číslo 84 (hangáru P-3) … Ještě v podchodu jsem viděl, že je silně střežené dovnitř i ven. Uvnitř jsem měl možnost sledovat z bezpečné vzdálenosti objekt, vyzvednutý severně od města. Byl asi 3,5-4,5 metrů dlouhý, ne příliš široký, výška cca 1,8 m a měl více či méně vejčitý tvar. Osvětlení bylo špatné, ale jeho povrch se jevil jako kovový. Neviděl jsem žádná okna, průzory, křídla, ocas ani podvozek.

Také z dálky jsem viděl pár mrtvol pod plachtou. Ale zpod plachty trčely jen hlavy, ale nemohl jsem rozlišit rysy jejich obličejů. Jejich hlavy byly větší, než u průměrného člověka, a kontury těla pod plátnem – velikost 10 letých. Blanchard později ve své kanceláři ukázal jejich výšku rukou asi 1,2 m nad podlahu. Bylo mi řečeno, že k uložení vyzvednutých těl vytvořili dočasnou márnici, a že úlomky nebyly „horké“ (tj. radioaktivní).

Po návratu z Fort Worth mi major Marcel řekl, že přinesl úlomky objektu do kanceláře generála Remey a po návrátu ze štábní místnosti byly úlomky nahrazeny kusy trosek balónové sondy a radarovým odražečem.

Marcel byl velmi naštvaný kvůli tomu, co se stalo, ale více jsme to neřešili.

Bylo mi dovoleno alespoň jednou navštívit místo havárie, zatímco vojáci tam sbírali úlomky. Vrátil jsem se na základnu s několika úlomky a ukazoval jsem je v mé kanceláři.

Věděl jsem, že dva různé týmy se vrátily na místo havárie o pár měsíců později hledat zbývající materiály.
Jsem přesvědčen, že jsem osobně viděl vesmírnou loď a její posádku.“ (1)

Pokud je možné věřit dokumentu, tisková zpráva o tom, že armáda našla UFO, byla distribuována s cílem odvrátit pozornost od druhého, mnohem důležitějšího místa havárie.

Ale … v jeho textu nebyly žádné souřadnice!

„Mnoho pověstí o létajícím disku se stal včera realitou,“ hlásila tisková zpráva. „Létající objekt přistál minulý týden na ranči poblíž Roswellu. Nemající telefon, farmář chránil disk tak dlouho, dokud se mu nepodařilo kontaktovat šerifa, který to oznámil majoru Jesse A. Marcelovi ze zpravodajské služby 509 bombardovací skupiny. Okamžitě byly podniknuty potřebné kroky, a disk byl převezen z domu zemědělce k výzkumu na Air Force Base v Roswellu, a následně předán majorem Marcelem vyššímu velitelství.“ (2)

Obr. Major Jesse Marcel

„V blízkosti Roswellu“ dříve mohlo naznačovat na druhé místo, nacházející se blíže k městu: tisková zpráva to neskrývala.

Je otázkou, proč armáda vůbec sama spouštěla humbuk, když v dopoledních hodinách dne 8. července 1947 tajemné pozůstatky na ranči nevidělo víc než deset lidí? Nebylo by snazší navštívit pár svědků a říci jim, že jejich vlastenecká povinnost je sedět a mlčet?

Ještě neslýchanější byla zmínka o tom, že dne 8. července se ranní plánovací schůzky v Roswellu zúčastnil náčelník osmé letecké armády generál Roger Remey a jeho náčelník štábu. Dokumenty průkazně dokazují, že oba 8. července neopustili velitelství ve Fort Worth.

Obr. Walter Haut

Major Jesse Marcel, který to ráno odvezl trosky sondy „Mogul“ do Fort Worth, našel Remeye a Thomase Duboise na svých místech.

Marcel sám byl přesvědčen, že v roce 1947 nehovořil s Hautem o událostech ze dne 8. července: oni mluvili o tom až v roce 1980!
Sheridan Kevitt, který se údajně podílel na legendární plánovací schůzce, vzpomínal o událostech z roku 1947:

„Pamatuji se, že identifikovali materiál jako materiál podobný meteorologické sondě. Shromáždili jsme nějaké množství tohoto materiálu … co Marcel udělal s touto věcí, mě nebylo známo, ale teď jsem se dozvěděl, že bylo převezeno do Fort Worth, kde byl později identifikována jako balónová sonda. Myslel jsem si to od začátku…“ (3)

Četní „svědci“ popsali UFO, údajně havarované u Roswellu, různými způsoby: někteří říkali, že to byl disk, jiní tvrdili, že to byl objekt ve tvaru srpu, trojúhelníku nebo dokonce doutník s křídly jako netopýr. Haut dal volný průchod své fantazii: jím uvedený tvar a velikost lodi nijak nesouvisel s předchozími příběhy.

Během života Walter Haut vždy popíral, že by viděl nějaké trosky, natož nějaká těla. V rozhovoru s ufoložkou K. Randlesovou, řekl: „Vše, co vím, že lze shrnout jedním slovem:. Nic.“ On jen sestavil tiskovou zprávu ze slov svého nášelníka a rozšířil ji, nic víc.

Obr. Plk. William Blanchard

„Prohlášení, které jsem vydal, bylo velmi jednoduché,“ řekl Haut. „Bylo v něm to, co plukovník Blanchard řekl, že chce, aby v tiskové zprávě bylo. A když plukovník říká poručíkovi, téměř diktuje, co chce v tiskové zprávě, víte, co dělá poručík? Nepře se a neříká: Oh, myslím, že to a to bude znít lépe, když to napíšeme tak nebo takhle.“ On jednoduše odpoví: „Ano pane!“ (4)

Během jednoho rozhovoru Haut podal důležité vodítko, co se opravdu stalo v Roswellu:

„Na příštím štábním zasedání Blanchard udělal několik poznámek o naší práci… Vzpomínám si, že pak dodal něco jako: „Opravdu jsme to posrali s touto věcí minulý týden. Chlapci, kteří vypouští tyto balóny¨, byli u nás na základně. Byli z White Sands, zkoumali vzdušné proudy v horních vrstvách atmosféry od východu na západ.“

Haut převyprávěl slova Blancharda v roce 1990 – čtyři roky před tím, než se objevilo samo jméno „Mogul“ a než se vůbec ufologové dozvěděli, že tento projekt byl založen na White Sands Proving Ground.

Ovšem, že setkání se nemohlo konat ani „příští týden“, protože Blanchard byl na dovolené. Zástupci projektu Mogul navštívili základnu v Roswellu až 10.9.1947.

Jistě, mezi projednávanými tématy bylo v červenci nedorozumění: před tím plukovník Blanchard neměl tušení, co má sdělit svým podřízeným.

V roce 1993, Haut podepsal … další prohlášení pod přísahou! V první variantě se říkalo:

„V červenci 1947 jsem sloužil na letecké základně v Roswellu ve funkci důstojníka pro vztahy s veřejností. Kolem 9:30 dne 8. července mi volal plukovník William Blanchard, a řekl, že v našem prostoru je létající talíř nebo jeho části. Byl objeven na ranči severozápadně od Roswellu a zpravodajský důstojník základny, major Jessee Marcel, se vydal odvést materiál letadlem do Fort Worth. Plukovník Blanchard mi řekl, abych o tom napsal tiskovou zprávu a rozeslal ji novinám a rozhlasovým stanicím v Roswellu …

Následující den jsem si přečetl v novinách, že generál Roger Remey ve Fort Worth řekl, že objekt byl povětrnostní balón. Domnívám se, že plukovník Blanchard viděl materiál, protože on mluvil s jistotou o tom, jaký byl. Neexistuje žádná možnost, že by si mohl něco poplést s meteorologickým balónem, stejně jako, že by takovou chybu mohl udělat major Marcel. V roce 1980 mi Jesse Marcel řekl, že materiál v kanceláři generála Remey, nebyl materiálem, který sebral. Jsem přesvědčen, že materiál byl někdy kosmickou lodí.“ (5)

Existence dvou protichůdných prohlášení pod přísahou se v oblasti trestního práva nazývá křivopřísežnictví a je přísně trestáno.

Je zřejmé, proč se „dokument číslo dvě“ nevynořil během života Hauta.

Badatelé ví, o co v prohlášení Hauta šlo. Jako jeden ze zakladatelů Roswellského muzea UFO, člena Roswelské obchodní komory a městského výboru pro cestovní ruch a volný čas, byl zásadně zainteresován na prosperitě z „talířového“ podnikání!

Nyní Roswellské UFO muzeum vede jeho dcera Julie Shuster. Jedná se o velmi lukrativní obchod: za rok ho navštíví přibližně 200.000 turistů z celého světa. V zájmu rodinného podniku je možno napsat cokoli, i s tím, že jde o lež.

Ufolog Frank Warren se však domnívá, že starý a nemocný Haut byl pouze obětí:

„Když Dennis Baltayzer a Wendy Connorse dělali rozhovor s Walterem Hautem v roce 2000, byl často zmatený a měl potíž si pamatovat různé okamžiky během natáčení. Podle mého neodborného názoru, stav Hauta byl podobný počáteční fázi Alzheimerovy choroby nebo senilní demence. Také během televizní show Larryho Kinga v roce 2003 byl Walter Haut znovu zmatený, takže tuto část programu museli dokončit dodatečně. King se však před koncem rozhovoru zeptal: „Waltere, vy jste sám viděl nějaké úlomky?“ a Hauth odpověděl: „Ne“. Zajímalo by mne, jak byl tento dokument vypracován: jestli byl připraven někým jiným, a Walter ho jen podepsal?“ (6)

To, že novými čestnými prohlášeními něco není v pořádku, hovoří ten fakt, že ve všech existujících kopiích je jméno svědka, podpis Hauta, vyškrtnuto.

Zdá se, že měl co skrývat.

Ale v každém případě, ať už byl Haut jeden z organizátorů falešné zprávy nebo její obětí, tento kousek „příběhu o zřícení UFO,“ už nyní můžeme hodit do koše.

Ještě jeden falešný dokument týkající se událostí v Roswellu, se vynořil po úspěchu sci-fi filmu „Den, kdy se zastavila Země“ s Keenem Reevesem v titulní roli. V roce 2008 tento film vydělával v USA 31 miliónů dolarů za týden.

Úspěch filmu v Americe, je pochopitelný: je to barevný remake stejnojmenného filmu z roku 1951, známého každému, kdo se někdy zaobíral filmovou fantastikou.

To není jen přání znovu vidět oblíbené hrdiny a šarm Keanu Reevese, co přivedlo publikum do kin.

Mnozí se prý řídili doporučením ufologa Jeffa Pakmena: „Remake filmu, přicházející na plátna 12. prosince, v původní verzi z roku 1951, může obsahovat více pravdy, než si myslíte … Dívejte se na něj jako na historický dokument, ne jako na sci-fi.“

Dalším ufolog, Steve Hammons, řekl, že slavný film z roku 1951 „Den, kdy se zastavila Země“ je součástí „programu přípravy veřejnosti k odhalení informací o UFO a mimozemských návštěvách a vypracovaný ve spolupráci s US Air Force.“

Tato senzace byla převzata z textu „informace pro prezidenta Ronalda Reagana“, publikovaného na webu serpo.org.

Reagan byl údajně informován CIA o situaci s mimozemšťany během svého pobytu v Camp Davidu, 6. a 8. března 1981, přičemž průběh setkání byl zaznamenán agentem-těsnopiscem.

Mezi otázkami byla i ta, která zajímala Reagana jako bývalého herce. Prezident údajně řekl: „Existuje nějaký druh spolupráce mezi naší vládou a filmovým průmyslem … Slyšel jsem zvěsti o tom mnoho let, když jsem byl herec.“

Agent, provádějící instruktáž (jeho jméno nebylo uvedeno) řekl: „Ano, pane prezidente, první takový projekt byl film „Den, kdy se zastavila Země.“ To byla společná akce US Air Force a filmového průmyslu.“

Reagan se zeptal i na několik otázek týkajících se filmu Stevena Spielberga „Blízká setkání třetího druhu.“ Ředitel CIA William Casey, který se také zúčastnil setkání, ujistil prezidenta, že závěrečná scéna, kde skupina lidí, opouštějící Zemi v mimozemské lodi, „odpovídá skutečné události…“

Steve Hammons ovšem zamlžil: „Není jasné, zda film v roce 1951 byl částečně založen na skutečných událostech, a zda letectvo se vložilo do jeho scénáře. Podobně i film z roku 2008 může zahrnovat prvky, podsunuté do něj těmi, kteří o nich ví, a může se a nebo se nemusí jich držet.“

Legenda, že film z roku 1951 byl vytvořen ve spolupráci s US Air Force, nemůže být dále od pravdy. Byl to totiž otevřeně antiválečný, pacifistický film, kde „muži v uniformě“ vypadali jako hloupí nebo tupí vrahové.

Režisér Robert Wise (7) a producent Julian Blaustein (8) měli potíže s cenzory i během natáčení, a mnoho distributorů si tento kontroverzní film vůbec neobjednalo.

V řadě novin a časopisů „Den…“ tehdy strhali, objevili v něm „zjevně podvratné momenty“ a „komunistickou propagandu.“

Výsledkem bylo, že film se sotva vyplatil: celkový výtěžek byl 1,85 mil. USD, při rozpočtu 960.000 dolarů.

Teprve až v roce 2008 film získal zasloužené uznání. „The Day the Earth Stood Still“ zaujal páté místo v pořadí „nejlepších fantastických filmů všech dob…“

V roce 1995 Julian Blaustein říkal, že by chtěl udělat film, který by odrážel jako zrcadlo obavy a podezírání z dob studené války.

V těchto letech cenzura však nedovolovala něco tak otevřeného a Julian se musel obrátit k žánru, kde si mohl dovolit více svobody.

Přečetl více než 200 povídek a románů, než ho zaujala povídka Harry Bates „Farewell to the Master“, poprvé publikována v časopise „Astounding Science Fiction“ v říjnu 1940.

Producent využil příležitost vložit do úst Klaatu – mimozemšťanu z jiného světa – „Poselství“ lidem, aby zastavili šílenství války. „Den…“ přišel pouhých šest let po druhé světové válce, a jeho idea zněla velmi přesvědčivě.

Antiválečné filmy dnes nejsou v módě, a tak nová verze filmu režiséra Scott Derricksona (3) začala hrát na náboženské cítění.

Klaatu – Keanu Reeves přichází na naši planetu jako mimozemšťan, vykonávající poslední soud. Mimozemšťan na sebe bere lidské hříchy, křísí mrtvé nebo vytváří moderní mimozemskou Noemovu archu.

Nicméně, náboženská dogmata špatně zapadají do prostředí sci-fi.

Nevycházelo to ani v roce 1951, kdy cenzura nedovolila scénu, kdy Klaatu křísí mrtvé a říká – bohužel, je to jen dočasné oživení díky prostředky zdravotnické techniky, moc křísit mrtvé patří jen jednomu Bohu.

Situace v dnešním světě nějak trochu připomíná příběh Jorge Luise Borgese „Tlön Uqbar, Orbis Tertius“, kde pečlivě vymyšlený svět Tlön prosakuje do naší reality a nahradí ji. (10)

Vymyšlený svět webu „SERPO.org“ také příliš důkladně v myslích labilních čtenářů vytěsňuje realitu, ale na rozdíl od Borgesovy „Encyklopedie Tlön“, má několik bodů, které jej jasně demaskují.

Na čem staví důvěřiví exopolitici z rozhovoru s Ronaldem Reaganem?

Agent s pseudonymem „Ranger“, prezidentovi údajně řekl:

„V červenci 1947 došlo v Novém Mexiku k pozoruhodné události. Během bouřky se zde rozbily dvě cizí kosmické lodi: jeden jiho-západně od Corony, druhý u Datila. Armáda USA nakonec našla obě místa, vyzvedla všechny úlomky a jednoho živého mimozemšťana. Budu ho nazývat „EBE“ (Extraterrestrial Biological Entity – Mimozemské biologické stvoření). Úlomky a EBE, posbírané z prvního místa, byly poslány na základnu USAF Roswell. EBE vyléčili drobná zranění a poté byl poslán do Los Alamos National Laboratory, což bylo v té době nejbezpečnější a nejtajnější místo na světě … a těla mrtvých cizinců byly přepraveny na základnu Wright Field v Ohiu, kde se uchovávají v ledu.“

Už na těchto řádkách je možné rozpoznat podvod: ufologové vědí, že v roce 1947 žádná loď v Novém Mexiku nespadla, a „EBE“ vytvořil duševně nemocný podnikatel Paul Bennevitz, zabývající se UFO a nikdy nepatřící k rozumným badatelům, nemluvě o jakýmkoliv stykům s oficiálními místy.

„Naši planetu navštěvuje pět ras – Archikloidi, Kvadloidi, Geptaloidi a Trantaloidi… Tato jména byla dána rasám mimozemšťanů našimi speciálními služebami … EBE je přátelský, Trantaloidi nebezpeční…

Vlast velmi nepřátelských bytostí je třetí planeta od hvězdy Epsilon Eridani … Planeta, na které EBE žijí, jsme nazvali Serpo. Den na ní trvá asi 40 hodin. Sluneční soustava Serpo – je dvojitý hvězdný systém. Jejich slunce nikdy nezapadá, a denní světlo trvá celý den, kromě krátkého období, kdy obě slunce zapadají za obzor…“

Krásné pohádky, ale smůla – planeta u dvou sluncí nemůže mít stabilní oběžnou dráhu, takže není vhodná pro inteligentní život, a další čísla uvedená na webových stránkách, způsobila mnoho úsměvů návštěvníků webu, kteří se alespoň trochu vyznají v astronomii.

A takových „omylů“ je tam celá řada.

Zatím zůstává tajemstvím pouze motiv tvůrců „světa Serpo“. Lze jen doufat, že je stejně ušlechtilý jako motiv tvůrců filmu „Den, kdy se zastavila Země.“

Odkazy

(1) Carey T., Schmitt D. Witness to Roswell. New Page Books, 2007, p. 215-217)

(2) Roswell Statement //San Francisco Chronicle, July 9, 1947)

(3) The Roswell Report. Fact versus Fictions in the New Mexico Desert. HQ USAF, 1995. Statement of Witness, Sheridan W. Cavitt, May 24, 1994.

(4) Testimony of Lt. Walter Haut, Sept. 2000 (cit.:Greer, S.: Disclosure. Crozet, 2001)

(5) Fotokopie prvního prohlášení viz kniha: Pflock K. Roswell: Inconvenient Facts and the Will to Believe. Amherst, Prometheus, 2001)

(6) Warren F. Re: The Walter G. Haut affidavit. UFO UpDates, July 1, 2007.

(7) http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Wise

(8) http://en.wikipedia.org/wiki/Julian_Blaustein

(9) http://en.wikipedia.org/wiki/Scott_Derrickson

(10) http://en.wikipedia.org/wiki/Tl%C3%B6n,_Uqbar,_Orbis_Tertius