Záhadné zalednění způsobil meteorit?

Asi před 12 900 lety začalo na Zemi prudké ochlazování, které vedlo k masovému vymírání fauny na území dnešní Severní Ameriky. Vědcům Jamesi Kennettovi a Richardu Firestoneovi z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (USA) se podařilo zjistit, že příčinou zalednění byl spadlý meteorit nebo asteroid.

Kataklyzmata minulosti

Před pětašedesáti miliony let došlo k události, která vedla ke vzniku kráteru Chicxulub na poloostrově Yucatán v Mexiku. Tehdy snad do Země narazil obří meteorit o průměru asi deset kilometrů… Při srážce se uvolnilo množství energie rovnající se 5×1023 joulů. V ekvivalentu TNT je to 100 tisíc gigatun TNT, což je dvoumilionkrát silnější než výbuch největší vodíkové bomby. Taková exploze měla podle odborníků způsobit tsunami o výšce 50-100 metrů a jadernou zimu na planetě… Není vyloučeno, že tato katastrofa způsobila vyhynutí dinosaurů na rozhraní druhohor a kenozoika a také aktivní sopečnou činnost na indickém subkontinentu.

K další globální katastrofě kosmogenní povahy mohlo dojít zhruba před 12 900 lety, na přelomu holocénu. Po období oteplování, které začalo s koncem poslední doby ledové, náhle následovalo prudké ochlazení, které trvalo téměř 1100 let a vedlo k vyhynutí takových žijících druhů, jako jsou severoameričtí mastodonti, megateriáni a šavlozubí tygři… V geologii se toto období nazývá starobylý dryas (existují také nejstarší a nejmladší dryas). Období zalednění se střídala s obdobími oteplení, z nichž jsou v pravěku známa také tři období oteplení – Meyendorfovo, Bellingovo a Allredovo….

Host z vesmíru

V roce 2006 vyšla v USA kniha, jejímiž autory jsou R. Firestone, A. West a S. Warwick-Smith. Autoři tvrdili, že tento jev byl způsoben dopadem komety na ledový příkrov o tloušťce asi jeden a půl kilometru, který v té době pokrýval území Kanady a oblasti Velkých jezer. Obrovské masy sladké vody z ledovcových jezer byly vyvrženy do Atlantského oceánu a Mexického zálivu. To vedlo ke změně režimu proudění Golfského proudu a následně i klimatu v celé Eurasii.

První stopy po pádu vesmírného tělesa v podobě úlomků kovů a mikrokuliček byly nalezeny již v roce 2007 v sedimentárních horninách a na dně jednoho z jezer v Mexiku. Hlavní události se odehrály na území provincie Quebec, domnívali se vědci. Jiní geologové však této verzi nevěřili. Dospěli k závěru, že nálezy jsou pozemského původu a jsou výsledkem některých místních geochemických procesů. Pokud by se takové „stopy“ nacházely na všech kontinentech Země – pak je to jiná věc, řekli…

Kennett a Firestone se nehodlali vzdát a prováděli vykopávky na území 12 států v Evropě, Asii, Africe i Jižní a Severní Americe. Téměř všude se jim podařilo nalézt takzvanou „hraniční vrstvu“, jejíž složení bylo podobné tomu, co se našlo v Mexiku. Podle vědců je pravděpodobnost, že se ve všech případech jedná o stopy téže události, 95 procent. S největší pravděpodobností jde o kataklyzma, ke kterému na Zemi došlo zhruba před 12 835 lety, domnívají se. To je datum pádu meteoritu, jehož stopy v podobě platinových inkluzí byly nalezeny v ledu Grónska.

Je záhada ochlazování vyřešena?

„Přesné chronologické vyhodnocení této události je nezbytné, protože jsme se v minulosti dlouho a usilovně snažili zjistit, co toto záhadné a anomální ochlazení způsobilo,“ píše James Kennett v článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences. – „Věříme, že naše práce poskytuje komplexní odpověď na tuto otázku, a doufáme, že povzbudí naše kolegy k používání statistických analýz při podobných výzkumech.

„Nejdůležitější je, že všechny nepřímé ukazatele hovoří ve prospěch existence příčinné souvislosti mezi pádem a ochlazením v Dryasu,“ dodává vědec. – „Jinými slovy, nyní můžeme říci, že toto kataklyzma způsobilo prudký pokles teplot.“