Arménská pyramida Dvin

Středověké hlavní město Arménie bylo Dvin.

Staré arménské literární prameny uvádějí jméno starobylého města Dvin nebo Duin. Nejběžnější pojmenování je Dvit, a tak je tomu i v odborné literatuře.

Dvin bylo velká obchodní středisko a hlavní město středověké Arménie. Leželo severně od bývalého hlavního města předchozího hlavního města Arménie Artaxata, na březích řeky Metsamor, 35 km jižně od současného Jerevanu.

Zbytky starobylého města nejsou v současné době nic víc než velký kopec, nacházející se u současného města Hnaberd (kousek od hlavní silnice přes město).

Systematické vykopávky ve Dvinu, které byly provedeny od roku 1937, přinesly velké množství materiálů, které odhalily arménskou kulturu od 5. do 13. století našeho letopočtu.

Starobylé město Dvin bylo postaveno králem Khosrov III. v roku 335 n.l. na místě starověkého osídlení a pevnosti, datujícího se až do 3. tisíciletí před naším letopočtem.

Tato kolonie a pyramida mohl posunout předchůdce arménského lidu – Togarmah – až k synu biblického Noa.

Město bylo proto hlavním sídlem arménských králů dynastie Arsacid. Dvin obývalo přibližně 100 000 obyvatel různých profesí, včetně umění a řemesla, obchodu, rybaření, atd…

Po pádu arménského království v 428 se Dvin stal sídlem byzantského guvernéra. V roce 640 byl Dvin centrem arménského emirátu. Dne 6. ledna 642 Arabové zahájili útok a dobyli město Dvin, pobili 12.000 jeho obyvatel a 35.000 vzali do otroctví.

Podle zpráv z doby králů dynastie Arsacid, Dvin prosperoval jako jedno z nejlidnatějších a nejbohatších měst na východ Konstantinopole. Jeho význam pokračoval i po rozdělení Arménie mezi Římany a Peršany a nakonec se stal terčem arabských invazí. Arabové nazývali město Dabil.

Z Dvinu pocházeli rodiče Saladina, zakladatele dynastie Ayyubid.

Navzdory skutečnosti, že Dvin byla bojištěm mezi Araby a byzantského císařství po dobu následujících dvou století, ještě v 9. století to bylo ještě vzkvétající město. Častá zemětřesení a pokračující arabský útlak vedl k poklesu počtu obyvatel na počátku 10. století. Během velkého zemětřesení v roce 893 bylo město úplně zničeno a zahynula většina z jejích 70.000 obyvatel.

Byzantinci Dvin přestavěli v roce 1045 na Bagratunis. V roce 1064 město přepadli a obsadili Seldžukové (Turci). Gruzínský král Jiří III. dobyl město v roce 1173. V roce 1201 až 1203, během panování královny Tamar, bylo město znovu pod gruzínskou vládou. V roce 1236 bylo město zcela zničeno Mongoly.

Podle: