Je na Turínském plátně opravdu Ježíš?

Vědci vysvětlili, jak vznikl obraz Ježíše na pohřební látce, ve které byl zabalen
Fotografie pořízená před téměř 2000 lety?

Turínské plátno je tkanina dlouhá 437 cm a 111 cm široká. Je stále v italském městě Turíně v katedrále svatého Jana Křtitele. Na plátně jsou patrné dva negativy otisku lidského těla – zepředu a zezadu.

Někteří lidé věří, že je na tomto obraze Spasitel, jehož tělo se obtisklo na látku nějakým nevysvětlitelným způsobem.

Skeptici o tom pochybují. A vyslovují podezření, že rubáš je falešný. Tedy, že obraz byl nějak na látku přenesen uměle. Obě strany ostře polemizují po mnoho let.

Ale nyní se objevily nové výsledky – ve prospěch těch, kteří věří v pravost Turínského plátna. Vědci z Polytechnické univerzity v Turíně (Politecnico di Torino) předložili vysvětlení o tom, jak by se mohl objevit otisk lidského těla na tkanině.

Vedoucí výzkumu profesor Alberto Carpinteri je přesvědčen o tom, že obraz byl vytvořen pomocí toku neutronů. Plátno bylo jakoby fotografickou deskou, která byla „osvícená“. Díky tomuto silnému záření došlo k ožehnutí vláken tkaniny na těle, a tak došlo k obtisku na textilii.

Co bylo ale zdrojem záření? To, podle výzkumníků, vytvořilo silné zemětřesení o síle 8,2 ballů, což se událo ve starém Jeruzalémě v roce 33 n.l. – tedy ve chvíli, kdy Ježíšovo tělo leželo v jeskyni zabaleno do rubáše. Nyní je na tomto místě chrám Božího hrobu, ve kterém se každoročně zapaluje svatý oheň.

Podle profesora, neutronové záření zkreslilo výsledky radiokarbonového datování, provedené v několika nezávislých laboratořích v roce 1988, změnilo obsah izotopu uhlíku C14, podle jehož koncentrace se určuje doba vzniku organických artefaktů. Datování ukázalo, že plátno bylo vyrobeno v období mezi léty 1260 – 1390. To znamená, že s Ježíšem se nemohlo setkat.

Mimochodem, profesor Giulio Fanti, odborník v oblasti mechaniky a tepelných měření Fakulty inženýrství Univerzity v Padově se domnívá, že výsledky radiokarbonového datování mohly být zkresleny i působením ohně a vody na textilii, které utrpělo při požáru. Navíc, plátno bylo vařeno ve slunečnicovém oleji, ve snaze vyčistit ho od sazí.
Ale v Turíně Polytechnické univerzity trvají na neutronovém záření.

Hypotéza zůstane hypotézou, dokud vědci nevytvoří podobný obraz na textilii za pomoci toku neutronů.

Vědci mají proto v plánu apelovat na současného papeže o povolení k provedení molekulární analýzy tkaniny, s využitím nejmodernějších technologií. Cílem je najít stopy vlivu neutronového záření a samozřejmě jím ožehlých vláken.

„Američtí vědci z University v Denveru v laboratoři zjistili, že žulové kostky pod vysokým tlakem začnou vydávat elektromagnetické záření, a na jeho ranách vznikají elektrické potenciály,“ říká Stanislav Smirnov, vedoucí výzkumný pracovník, člen Ruské geografické společnosti. „Pravděpodobně dojde i k uvolnění neutronů. Ale o takovém jevu jsem nikdy neslyšel. I když pravidelně sleduji výzkumy seismologů.“

Intenzita elektromagnetického toku se mnohonásobně zvětšuje při rozrušení geologických bloků. To znamená, že při zemětřesení. A vytváří neobvyklé jevy.

V Číně v roce 1976, 5 hodin před prvními záchvěvy se noční nebe vyjasnilo po dobu 20 minut, jako ve dne. A za půl hodiny silný záblesk světla svědkové přirovnávali k záblesku atomového výbuchu. V některých oblastech byly spálené listy stromů a zahradních rostlin.

V roce 1999, ještě před zemětřesením v Turecku, se zahřála mořská voda, i když zde nejsou žádné podvodní sopky.

Několik hodin před zemětřesením v Taškentě roku 1966, se rozsvítily vypnuté zářivky a zajiskřilo elektrické vedení.

Stručně řečeno, síla elektromagnetického záření je zřetelné. Ale dosud není znám mechanismus, který by ožehl textilní vlákna.

V roce 2011 povzbudila věřící Národní agentura pro nové technologie, energii a udržitelný ekonomický rozvoj v Itálii (Enea). Zveřejnila zprávu o pětiletém výzkumu Turínského plátna, který prováděla skupina amerických vědců STURP (Shroud of Turin Research Project). Podle jejich závěrů a analýz Turínské plátno není falešné. (1)

„Dvojité zobrazení muže, zepředu a zezadu, ukazuje, že byl mučen a ukřižován, má mnoho neobvyklých vlastností, chemických a fyzikálních, což v současné době neumožňuje reprodukovat v laboratoři, neumožňuje to opakovat, a tedy ani falzifikovat obraz na plátně. Ale to také neumožňuje formulovat spolehlivé hypotézy o mechanismu vzniku otisku. Dnes věda není schopna vysvětlit, jak otisk těla na plátna vznikl. Je zjištěno pouze to, že tělo bylo do plátna zabaleno více než dva dny.“

Odkazy

(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Shroud_of_Turin_Research_Project