Bermudský trojúhelník v podání A. C. Doyle
Za záhadou Bermudského trojúhelníku stojí… autor Sherlocka Holmese?
Arthur Conan Doyle (1859-1930) se pokusil o vyřešení jedné z největších světových záhad – Bermudského trojúhelníku, kde údajně mizí lodě, letadla i ponorky.
Jedním z nejznámější případů, který se odehrál v oblasti ďábelského trojúhelníku, je případ lodi jménem Amazonka.
Na svou poslední plavbu Amazonka vyplula 7. listopadu 1872. Čtvrtého prosince 1872 zkřížila Amazonce cestu loď Dei Gratia. Kapitán i důstojník z této lodi nevěřícně pozorovali loď s rozervanými plachtami, která neustále měnila směr. Vyvěsili signál, zda posádka nechce pomoci. Nedostalo se jim žádné odpovědi. Zanedlouho zjistili, že na palubě podivné lodi není ani živáčka. Kapitán Moorehouse nechal spustit člun a spolu s deseti dalšími muži vyrazil vstříc strašidelné lodi.
Když se po konopných lanech visících na trupu lodi vyšplhali na palubu, zjistili, že je briga v docela dobrém stavu. Sklo kompasu bylo rozbité, oba záchranné čluny zmizely. V kapitánově kajutě ležely na stole knihy, mapy a navigační záznamy. Na podlaze se povalovala kružítka, pravítka a úhloměry. Lodní dokumenty zmizely, ale v zásuvkách zůstal větší obnos peněz. V kajutě prvního důstojníka ležel na stole palubní deník, v němž byl poslední zápis datován ke dni 24. 11. 1872.
Vypadalo to, že loď byla opuštěna náhle. Na lanech se mezi stěžni sušilo prádlo, některé kusy chyběly, jiné byly potrhány. Ve dvou kajutách na zádi zůstala neustlaná lůžka. V kajutě sousedící s kapitánovou ležely na podlaze rozházené hračky, na šicím stroji nedošité šatičky. Podobně záhadně to vypadalo i v lodní kuchyni. Na kamnech stály hrnce s nedovařeným obědem. V kajutách zůstaly osobní věci posádky. Lodní spíž byla plně zásobena vodou i potravinami.
V lednu roku 1884 se v The Cornhill Magazine objevil článek nazvaný Výpověď J. Habakuka Jephona. V nesmírně zajímavém příběhu hrál hlavní roli člen posádky lodi jménem Mary Celeste mulat Goring a černý amulet v podobě lidského ucha. V příběhu tragicky umírá kapitánova dcerka a loď přistává u afrických břehů, kde je vypravěč zajat černošským kmenem.
Autorem příběhu, který se skryl za pseudonym Jephon, nebyl nikdo jiný, než náš milý sir Arthur Conan Doyle, kterému bylo v té době bylo 25 let. A. C. Doyle si vymyslel příběh, do nějž zakomponoval některé skutečné události zjištěné při vyšetřování případu Amazonky (tedy skutečné Mary Celeste). Příběh se stal tak populárním a tak věrohodným, že některé uvedené literární skutečnosti, včetně jména Mary Celeste, zůstaly nedílnou součástí celého příběhu. Jak poznamenává ve své knize Trojúhelník záhad a legend Jiří Bílek, mnohé z toho, co se dodnes píše o Mary Celeste, napsal ve skutečnosti Doyle.
Se záhadou Mary Celeste se A. C. Doyle utkal ještě jednou. V roce 1913 shrnul The Strand Magazine všechna dostupná fakta o Mary Celeste a vyzval známé spisovatele, aby napsali své vysvětlení ve formě povídky. Výzvu přijali kromě dalších H. G. Wells, E. W. Morley, K. L. Roberts a samozřejmě A. C. Doyle.
Tentokrát byl podle pana Doyla původcem celé záhady kuchař, který se zbláznil a postupně otrávil celou posádku. Jako první zemřel 24. listopadu kapitán lodi Briggs, proto končí lodní deník tímto datem, 4. prosince zemřeli poslední tři námořníci. Šílený kuchař hodil jejich těla do moře a sám skočil za nimi.
