Japonský vodník „kappi“

Pozůstatky japonského vodníka, zabitého před téměř 200 lety, jsou vystaveny v Kjúšú.

Mezi exponáty je noha a paže Kappi – humanoidního netvora z místního jezera

Mumifikované pozůstatky Kappi – japonského vodníka – jsou mezi exponáty výstavy, otevřené v rezidenci rodiny Shimadzu, v prefektuře Miyazaki na ostrově Kjúšú (Miyakonojo Shimazu Residence in Miyazaki prefecture on the island of Kyuushuu).

Představují část ruky o délce cca 15 cm a část nohy o délce 8 cm. Je o části bytosti, která, podle mnoha očitých svědků, obývá japonské a čínské řeky a jezera. Ale je stejně tak nepolapitelný jako „sněžný muž“, žijící v lesích a horách.

Obr. 1. Pozůstatky kappi – pravá ruka, a noha. Foto: Miyakonojo

Děsivé exponáty získali předkové rodiny Shimadzu, kteří zastřelili kappi v roce 1818 na břehu jezera. Jsou zveřejněny poprvé na světě.

Kappi jsou jakýmisi „dětmi řek“, zdánlivě bezvýznamné velikosti, podobné desetiletému dítěti. Podle popisu se podobá současně žábě a želvě. Kůži má podobnou žábě, barvy od šedé, zelené do modra. Na zádech a hrudníku má krunýř jako želva. Něco jako „želví nindža“. Hlava je pokrytá srstí, na temeni má prohlubeninu, naplněnou vodou. Místo nosu má zobák. Mezi prsty má plovací blánu. Páchne jako ryba. A nejexotičtější vlastnost – z nějakého záhadného důvodu má tři vývody z konečníku.

Obr. 2: Kappi podle popisů svědků z roku 1801. Foto: Miyakonojo

Na některých místech byly popsány kappi, podobné opicím. Nebo podobající se „sněžným lidem“ tradičního typu, ale malého vzrůstu – bez krunýře, s tesáky, celé pokryté srstí. Ale také se třemi konečníky.

Obr. 3: Popis kappi v různých japonských zdrojích. Foto: Miyakonojo

Podle některých legend je kappi jen zlobivé stvoření, zbožňující okurky a zápasy sumo. Podle jiných to je nebezpečný tvor, který stáhne lidi na dno a pak z nich vytáhne vnitřnosti.

Obr. 4: Zlé kappi útočí na lidi: současná japonská ilustrace z knihy o monstrech. Foto: Godzina Ishihara

Dnes je Kappi považováno za božstvo vod, vodní démon – v podstatě milé stvoření, které chrání přírodu a ochraňuje vodu před znečištěním.

Na některých ilustracích se lze setkat i se samicemi kappi, ale v mytologii jde jen o samce. Očití svědci uvedli, že tito samci, navzdory malému vzrůstu, byli velmi chtiví pozemských žen: napadali a znásilňovali je s působivou „mužskou výbavou“…

Obr. 5.: Podle moderních představ kappi žijí v rodinách. Foto: Godzina Ishihara

Podle legend, pozůstatky, které jsou nyní vystavovány, nejsou jediné zachovalé. V roce 1801 v japonské prefektuře Tiba chytili dalšího kappi.

Kappi jsou stejně jako „yetti“ zkoumány kryptozoology, kteří věří, že mýty vznikají z nějaké skutečnosti.

Obr. 6: Japonský obří mlok. Možná, že tento obojživelník má na svědomí legendy o Kappi. Foto: Wikipedia

Kryptozoologům oponují zoologové, kteří říkají, že legendy o kappi vyvolaly setkání s obřími mloky – „hanzaki“ – extrémně agresivními ještěry, dosahující délky až 170 cm.

I v Rusku jsou pověsti o podivných ochlupených bytostech, „rusalkách“, které seděly na větvích.

Soudě podle tradičního vyobrazení vodníků v českých zemích, šlo zřejmě o zkušenosti s nálezem utonulých lidí.

Obr. 7: Ruský „čert bolotnyj“, z popisu očitých svědků…