Lemuria

V roce 1860 geolog William T. Blanford (1832-1905) (1) navrhl, že existoval neznámý kontinent (nebo „pevninský most“, jak jsou nyní nazývány ponořené země spojující dvě zemské pevniny) v jižním Indickém oceánu.

Pro Blanforda to byl způsob, jak vysvětlit přítomnost identických permských skal v Jižní Africe a Gondwaně (v jižní Indii).

Obr.1 Předpokládaný kontinent Lemuria podle představ geologů v devatenáctém století

Zhruba ve stejné době, německý biolog Ernst Heinrich Häckel (1834-1919) (2), viděl toto jako vysvětlení přítomnosti lemurů (3) na Madagaskaru a v jihovýchodní Asii; také navrhl, že lemuři byli naši předkové, a navrhl, že tento pevninský most byl původním domovem lidstva.

V roce 1864 anglický zoolog Philip Lutley Sclater (1829-1913) (4) pro tento hypotetický pevninský most navrhl název Lemuria a jméno se ujalo.

Dnes víme, že důvodem pro podobnou geologii na dvou místech je původní spojení tektonických desek. Východní Afrika, Madagaskar a Indie byly kdysi spojeny a zároveň lemuři jsou spojeni s Hominoidea (5), a tak patří k paralelní linie vývoje těchto živočichů.

Obr. 2 Helena Petrovna Blavatská (1831-1891)

Lemuria by zmizela z dějin vědy jako její slepá větev poznání, nebýt zakladatelky teosofie (6) Heleny Petrovny Blavatské (rozené Hahnové) (1831-1891) (7).

Obr. 3 Lemurian se svým domácím mazlíčkm – dinosaurem na procházce

V jejím učení ožili Lemuřané jako třetí rasa na Zemi, po Polární a Hyperborejské rase. (8) Byli křivonozí, hermafrodité, podobni opicím (někteří se čtyřmi rameny, z nichž některé mají oči v zadní části jejich hlavy), vysocí 3,7 m (dvanáct stop). Byli současníky s dinosaury, které chovali jako domácí zvířata. Když Lemuřané objevili sex, jejich osud byl zpečetěn a jejich kontinent se potopil.

Potomci Lemuřanů, díky jejich sexuálnímu dobrodružstvích byla čtvrtá rasa lidstva – Atlanťané, upravení do lidské podoby bytostmi z Venuše. Po potopení Atlantidy se zrodilo páté lidstvo – dnešní člověk. Šesté lidstvo se chystá k vývoji v Severní Americe, zatímco sedmé se jednoho dne vyvine v Jižní Americe.

Vývoj vědecké archeologie, antropologie a geologie vedl k propasti mezi učením teosofie a dosaženými vědeckými poznatky. Teze H. P. Blavatské by postupně upadly do zapomenutí, ale staly se důležitým zdrojem pro některé směry hnutí New Age.

New Age eklekticky smísilo mnohé náboženské aj. filozofické směry, a bezbřehý relativismus k poznání vedl k vzkříšení teosofických tezí jak o Atlantidě, tak i v menší míře o Lemurii.

Odkazy

(1) http://en.wikipedia.org/wiki/William_Thomas_Blanford
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_Haeckel
(3) http://csm.jmu.edu/biology/wunderre/primate_primer/superfamily_hominoidea.htm
(4) http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Sclater
(5) http://csm.jmu.edu/biology/wunderre/primate_primer/superfamily_hominoidea.htm
(6) (-r-): Teosofie 1. Cesty psychotroniky, 10. 9. 2013, Internet: http://www.cestypsychotroniky.cz/index.php/teorie/217-teosofie-1
(7) http://en.wikipedia.org/wiki/Helena_Blavatsky
(8) (-r-): Teosofie 1. Cesty psychotroniky, 14. 9. 2013, Internet: http://www.cestypsychotroniky.cz/index.php/teorie/218-teosofie-2