Byl objeven Grál?

Dva španělští historici vydali knihu, ve které tvrdí, že po staletí hledaný kalich z Poslední večeře je v bazilice San Isidoro v městě León.
Pojďme k faktům.

Na Grál prý už mnoho let sedá prach v malém muzeu ve Španělsku. Objev století udělali prý Margarita Torres (1), profesorka středověkých dějin na univerzitě v Leónu, a historik umění José Miguel Ortega River.

Oba tvrdí, že jejich tříletý výzkum prokazuje pravost Svatého Grálu. To je, podle jejich názoru, číše z onyxu, která kdysi patřila královně Urraca Kastilské, která žila v 11. století. Nyní je číše v Leone, správním centru stejnojmenné provincie na severu Španělska, v muzeu, které se nachází v suterénu baziliky San Isidoro.

Tříleté hledání Grálu popisují Margarita Torres a José Ortega v právě vydané knize „Los reyes del Grial“ (Králové Grálu) (2). Jejich teorie je založena na objevu arabských rukopisů.

Podle dvou arabských svitků, konzultovaných autory s odborníky v Káhirské univerzitní knihovně Al-Azhar, pohár byl vyroben někdy v období od 200 let př.n.l. – 100 n.l. a zůstal po staletí v chrámu Svatého hrobu. Po jeho vyplenění skončil v rukou egyptského chalífy, který jej dal v jedenáctém století, někdy kolem roku 1050, emírovi z Taifa Denia jako výraz vděčnosti za to, že pomohl s dodávkami potravin během hladomoru. Krátce poté jej emír poslal jako znamení dobré vůle králi Ferdinandovi I. León (1016-1065), a ten jej daroval své vnučce Urraca (1081-1126).

Král León jej dal potáhnout zlatem, ozdobit drahými kameny: perlami, smaragdy, diamanty, safíry a ametysty.

Pohár byl uchováván po mnoho staletí v bazilice San Isidoro, a byl vystaven v padesátých letech minulého století v nově otevřeném církevním muzeu v kostele.

Torres a Ortega nejsou však první s tímto objevem. Už archeolog Antonio Beltrán (1916-2006) také našel „úžasné archeologické analogie“ mezi Svatým Grálem a pohárem královny Urraca, a také se vyjádřil ve prospěch pravosti kalichu z poslední večeře. Ale Beltran také uvedl, že jsou i jiní adepti na svatý Grál, třeba ve Valencii (3). S tím sloužil mši v červenci 2006 sám papež Benedikt XVI.

Torres a Ortega River museli přiznat, že jen v Evropě existuje asi 200 takových Grálů…

Většina historiků považuje Grál jako plod legendy keltského původu, vztahující se k mýtickému kotlíku, který poskytoval hojnost jídla a tak se dostal i do prvotního křesťanství v raném středověku. První, kdo se písemně zmínil o Grálu, byl Chrétien de Troyes (4) v básni o Percevalovi (5) ve dvanáctém století, ale je nejasné, o jakém kotlíku je řeč. Brzy poté se kotlík hojnosti změnil v pohár z Poslední večeře a nádoby, do které Josef z Arimatie zachytil krev Ježíše z rány, způsobené kopím římského vojáka.

Legenda, která spojila číši Ježíše z Nazareta, vedla k rozmnožení Grálu ve středověku, kdy výroba památek byla velmi výnosným průmyslem. Tak vzniklo několik desítek prstů Jana Křtitele i desítky svatých předkožek.

Autoři knihy, která vyšla 31. března 2014, řekli, že mohou „vědecky“ dokázat, že to byl skutečně Kristův pohár. Jdou však ještě dál a tvrdí, že toto je kalich použitý Ježíšem při poslední večeři, což je zjevný příklad šarlatánské pseudohistorie.

Nicméně, španělské noviny se už týden hemží titulky jako „Legendární Grál je v Leonu“ , „Královna Urraca Zamora ukradla svatý grál do kostela v Leónu“ , „Historici tvrdí, že našli svatý grál, pohár, z kterého pil Ježíš při poslední večeři „… Indiana Jones by mohl závidět.

Podezřele působí to, že výzkum zaplatil Junta de Castilla y León (6). Místní média a věřící jsou opilí štěstím. Absence kritického myšlení jde ruku v ruce s horlivostí, která doprovází téměř každou senzační náboženskou zprávu.

Odkazy

(1) http://www.margaritatorres.es/, http://es.wikipedia.org/wiki/Margarita_Torres
(2) http://www.lecturalia.com/libro/86382/los-reyes-del-grial
(3) http://www.cult.gva.es/gcv/catedral_de_valencia.htm
(4) http://es.wikipedia.org/wiki/Chr%25C3%25A9tien_de_Troyes
(5) http://es.wikipedia.org/wiki/Perceval,_el_Cuento_del_Grial
(6) http://www.jcyl.es/