Mimozemšťané nepřijdou…

Mimozemšťané k nám nedorazí nejen proto, že nejsou. Nikdy nebyli ani nebudou…
Ti, kdo věří v mimozemšťany, nejsou blázni. Podle všech vědeckých výpočtů vychází, že mimozemských civilizací musí být tisíce.

Ale nevěřit na ně je také rozumné. Nicméně, z jednoho důvodu: protože je tu slavný Fermiho paradox.

Enrico Fermi byl americký fyzik italského původu a nositel Nobelovy ceny. (1) Kdysi dávno – v roce 1950 – večeřel s kolegy fyziky. A poslouchal, jak argumentovali tím, že inteligentní civilizace ve vesmíru nejsou neobvyklé.

„No, a kde tedy jsou?“ – zeptal se Fermi. Fyzikové dosud nenašli na tuto otázku odpověď.

Zdánlivý rozpor – obrovský vesmír a nedostatek kontaktu s jeho obyvateli – byl nazýván Fermiho paradox. (2)

Po čtvrt století s doplněním přišel Angličan Michael Hart. (3)

Vyjádřil se v tom smyslu, že pokud mimozemských civilizací je ve skutečnosti hodně, museli by se k nám dostat už před miliony let. Tedy alespoň některé z nich.

Jenže dodnes k nám nikdo z jiných světů nedorazil. Alespoň o tom nejsou žádná vědecká fakta. Ani spojení nevychází.

Paradox Fermiho sílí

Fermiho paradox vznikl v době, kdy vědci měli ještě velmi mlhavou představu o počtu obyvatelných planet. Spíše, vůbec ještě žádnou neměli.

I tak předpokládali, že mimozemšťanů musí být v obrovském vesmíru mnoho.

Ale nyní, díky výzkumu, prováděném kosmickými dalekohledy, se ukázalo, že existence „životaschopných“ planet není výjimka, je to spíše pravidlo.

Jen v naší Galaxii – kde je asi 250 miliard hvězd – může být na více než 500 milionech planet život, ale mohou na nich být i rozvinuté civilizace.

To by znamenalo, že by Zemi mohli navštívit desítky tisíc jejich zástupců.

Britští vědci Stuart Armstrong a Anders Sandberg z Oxfordské univerzity předpokládají, že mimozemšťané by měli být převážně starší než my.

Koneckonců i Země je pozdní dítě Vesmíru. Většina Zemi podobných planet jsou o 1 až 2 miliardy let starší. V důsledku toho by jejich civilizace měly být daleko před námi.

Armstrong a Sandberg nedávno publikovali rozsáhlý výzkum, který učinil Fermiho paradox ještě paradoxnější. (4)

Například tvrdí, že kromě pozemské civilizace v naší Galaxii je pouze jedna „starší“ civilizace.

Ale i v takovém – zatím krajním – případě, by jeho poslové za 500 miliónů let navštívili celou Mléčnou dráhu. Našli by nás a my je.

To je nejvíce konzervativní scénář, za předpokladu, že se mimozemšťané pohybují na pomalu se pohybujících korábech.

Vědci tvrdí: mezihvězdné cestování vysoce rozvinutých civilizací není nic mimořádného. Třeba na malých planetách, podobných Merkuru a cestujících vesmírem za pomocí elektromagnetických motorů.

A co jiné galaxie?

A co když existuje život v blízkých galaxiích? I to je docela logické. Například v legendární galaxii v Andromedě.

Vědci určili přibližný počet návštěvníků z jiných galaxií, které by mohly kolonizovat naši vlastní Galaxii – Mléčnou dráhu.

Pokud by začali před 1 miliardou let, a pohybovali by se polovinou rychlostí světla, pak by Zemi navštívilo již 263 tisíc zástupců jiných civilizací.

Za 2 miliardy let by nás navštívilo 2.570.000 mimogalaktických civilizací…

Mimozemšťanů, cestujících rychlostí blízkou rychlosti světla, musí být obecně nespočet. Musel by tu být v podstatě nával…

Ale z nějakého důvodu tu není…

Závěr je jasný

Armstrong a Sandberg převrátili Fermiho paradox do absurdity. Fermi ve skutečnosti ukázal, že jsme ve vesmíru úplně sami…

Mimozemšťané nebyli a nikdy nebudou.

Proč k nám nikdo nepřijde? Jsme nejinteligentnější…

To, že jsme s největší pravděpodobností jediní svého druhu ve vesmíru, nedávno doložil také astronom Dimitar Sasselov, profesor Harvardské univerzity, jeden z vedoucích vědeckého programu dalekohledu Kepler. (5)

Podle přibližných odhadů, jak vědec vysvětluje, 1 miliardu let trvalo hvězdám, než vznikly v počátku vesmíru, na to, aby z primárního vodíku a helia „vyprodukovaly“ dostatek materiálu pro vznik planet – kyslík, železo, křemík, uhlík a další těžké prvky.

Ještě kolem 9 miliard let muselo proběhnout na to, aby vznikly a vytvořily se podmínky vhodné pro život.
Země, jejíž stáří je asi 4,5 miliardy let dobře sedí v uvedeném časovém rámci.

Ukazuje se, že nikoho nepustila vpřed ve svém vývoji. Ale ani nikoho nepředběhla.

Jinými slovy, je vysoká pravděpodobnost, že naše planeta je první, na níž začal život.

A my jsme první inteligentní bytosti ve vesmíru.

A pravděpodobně i poslední …

Snadná věc

Život na naší planetě nakonec zanikne asi za 2,8 miliardy let.

Poslední pozemšťany zničí umírající Slunce, které se změní ze žlutého trpaslíka (jakým je dnes), na červeného obra – naroste tak, že pohltí Zemi.

Ale asi ještě miliardu let před tím bude Země stále obývána.

Kdo přežije na Zemi v daleké – téměř nepředstavitelné – budoucnosti?

Budou to naši mimořádně inteligentní a krásní potomci, kteří dobyjí vesmír a čas?

Nebo to budou odporné příšery?

Ani jedno, ani druhé.

Britští vědci získali poměrně ponurý obraz budoucích obyvatel Země.

Budou to bakterie – jednobuněčné organismy, plovoucí v jezírku s teplou slanou vodou nebo v jeskynních vodách – to budou poslední obyvatelé Země – jak zjistili Jack O’Malley-James a jeho kolegové z University St. Andrews. (6)

Tyto výsledky jim dal matematický model, který vědci vyvinuli na základě údajů o tom, jak bude Slunce zahřívat Zemi více a více.

Britové tvrdí, že takový nešťastný osud čeká život na každé obyvatelné planetě obíhající kolem hvězdy podobné našemu Slunci – oceány se vypaří, savci, ryby, hmyz a jiná zvířata zmizí.

Zůstanou jednoduché organismy, které nakonec zmizí také.

Výzkumníci použili svůj model na různé planety podobné Zemi.

A ukázalo se, že i když na nich vznikl život, tak obvykle potřeboval vývoj od primitivní existence asi 3 miliardy let.

Dále se vyvíjel do komplikovanějších forem až k inteligentnímu životu.

Ale pak – po relativně krátké době – se opět zjednoduší. A prohraje.

Takový je životní cyklus: od jednoduchého ke složitému a zpět.

Z výzkumu britských vědců vyplývá – pravděpodobnost výskytu mimozemské civilizace je velmi nízká.

Doba existence života na nějaké planetě je neúměrně malá ve srovnání s věkem samotné planety. Spíše nalezneme jen bakterie.

Vzhledem k tomu to budou statisticky nejčastější mimozemšťané, se kterými se setkáme…

Odkazy

(1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Enrico_Fermi
(2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Michael_H._Hart
(4) http://commonsenseatheism.com/wp-content/uploads/2013/05/Armstrong-Sandberg-Eternity-in-six-hours-intergalactic-spreading-of-intelligent-life-and-sharpening-the-Fermi-paradox.pdf
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/Dimitar_Sasselov
(6) http://www-star.st-and.ac.uk/~jto5/