Záhadné nálezy v hornině

Kdo mohl dát před 300 milióny lety, v období karbonu a prehistorické doby, do uhlí kousek kovu?

Dmitrij z Vladivostoku si jako každý rok objednal uhlí na zimu. Při přikládání si však všiml něčeho podivného. V kusu uhlí byl zarostlý kus kovu. Okamžitě uvědomil badatele, biologa Valerije Dvužilného, který nález prozkoumal a inicioval další výzkumy.

V kusu uhlí se nacházela částečně deformovaná tyčka (možná výbuchem?). Má podivný nepravidelný tvar, s vrcholem do špičky ve tvaru trojúhelníku.

Toto uhlí pocházelo Primorje z Chakásie, z Černohorského naleziště. Známé stáří tohoto uhlí je asi 300 milionů let.

Podivným byla i mezera mezi zuby (zůstalo jich jen šest, zbytek se deformovaly) neobvykle široký, nesouměřitelný ve vztahu k velikosti samotných zubů.

Odpověď na otázku, z jakého kovu je tyčka vyrobena, dal Valeriji Dvužilnému rentgenostrukturní difrakční analýza.

Ukázalo se, že předmět je z velmi čistého hliníku, s mikropříměsemi hořčíku jen 2-4 procent.

To samo o sobě bylo překvapením, protože obvykle čistý hliník se v přírodě vyskytuje velmi zřídka.

Většinou se vyskytuje ve slitinách s manganem, křemíkem nebo mědí. Existují slitiny s hořčíkem, ale je to obvykle až do 10 procent, plus další přísady titanu, zirkonia, berylia. Ale tato slitina se nepodobá ani na jednu, která se používá v naší době.

Odpověď na otázku, jak se podařilo zachovat složení artefaktu nezměněné po milióny let se našla: čistý hliník pokryla fólie oxidů, která bránila další korozi.

Kromě toho, v uhlí se součástka skryla jako do konzervy, která byla otevřena až člověkem v 21. století. Přístup kyslíku do této „konzervy“ nebyl, a součáska se tedy nemoha rozpadnout.

„Kromě toho,“ říká Dvužilnyj, „takový čistý hliník může znamenat vysokou technologii výroby.“

Dalším objevem bylo, že materiál obsahuje 28-75 procent uhlíku. Hliník se vyrábí elektrotermickou metodou. Znamená to, že uhlík se tam mohl dostat pouze difúzí do krystalové mřížky hliníku, za pomoci obrovského tlaku. A ten v uhlí byl. Přítomnost uhlíku je stoprocentním potvrzením stáří nálezu – 300 milionů let.

„Velké množství uhlíku je velmi podivný fakt,“ potvrzuje názor kolegy spolupracovník St. Petersburgského ústavu jaderné fyziky, Igor Okuněv.

Otázka je, zda je to vůbec pozemský hliník. Zatímco ten přírodní je stabilní a má obvykle 27 nuklidů (13 protonů a 14 neutrony), je zde ještě radioaktivní izotop hliníku Al-26 (s 26 nuklidy), který se rozkládá na hořčík Mg-26. A právě z tohoto izotopu je tato tyčka!

Jak se tedy dostal kousek mimozemského hliníku do uhlí před 300 milióny lety? Nechali ho zde mimozemšťané, kteří sem zavítali při nějaké výzkumné výpravě? Nebo je to vzácný artefakt starověké civilizace z prvohor?

„Takový nález se v uhlí podařil v Rusku poprvé,“ říká Valerij Dvužilnyj. „Jedna věc je jasná: kousek je umělá technická součástka, velmi stará.“

Obr. Tak mohl vypadat tajemný předmět… (rekonstrukce)

Takový nález z uhlí však není jediný.

Například, v roce 1912 v Oklahomě z kusu uhlí, starého 312 mil. let vypadla železná nádobka.

V Rumunsku, v roce 1974, byl v pískovci, starém ne méně než 1 milion let, nalezen hliníkový předmět, připomínající kladivo nebo oporu kosmických lodí „Viking“ nebo „Apollo“. (1)

Ale nejstarší předmět byl objeven v roce 1851 v Massachusetts při odstřelu v lomu. Byla to stříbrozinková váza vykládaná jemně stříbrem ve formě vinné révy. Stáří této vázy, soudě podle podmínek, ve kterých byla nalezena, by měla být 534 mil. let! (2)

V roce 1885 nachází dr. G. Gurlt uvnitř uhelného dolu prapodivný předmět – skoro přesná kostka, jejíž protilehlé strany jsou jemně zaoblené. Váží 785 gramů a asi v polovině se kolem dokola táhne hluboký zářez. Skládá se z oceli, niklu a hliníku a má přesné rozměry: 67x67x47 mm. Pátrání po jeho existenci a pravosti bylo složité a původ je stále sporný. (3)

Fosilní kladivo, které při rodinném výletě nedaleko malého texaského města London v roce 1934 objevila Emma Hahnn. Z kusu skály nejdříve vyčuhovat jen kousek zkamenělého dřeva. Po odloupnutí části nerostu nálezci zjišťují, že se uvnitř skrývá staré kladivo se zlomenou dřevěnou násadou.

Jak je to možné, když pískovcovou horninu, která kladivo obklopovala, přiřadil geolog John Watson k formaci staré neuvěřitelných 135 milionů let! (4)

Podivné nálezy, získané z podloží při různé těžbě, oživují řadu konspiračních teorií.

Podle jedné, v dávné minulosti – před desítkami nebo dokonce stovkami milionů let – Zemi navštívili mimozemšťané.

Podle druhé, na naší planetě už existoval rozumný život. Tedy jakási civilizace tu existovala již před tou naší.

Takže je otázka, zda předměty, které vypadají jako umělé, jsou od mimozemšťanů, nebo od dávných pozemšťanů.

Podle další teorie, zástupci oficiální vědy ví o těchto artefaktech, ale záměrně je ukrývají, aby nevyšlo najevo, že na Zemi byla ještě jiná civilizace před námi, neboť by to znamenalo převrat v našem moderním chápání světa.

Proto je část archeologie takzvaně zakázaná a věnují se jí pouze nadšenci.

Skeptici, samozřejmě, nesouhlasí s konspirátory. Viní je z padělání artefaktů, nebo z přírodovědné negramotnosti. Není vůbec jisté, jestli některé věci, které byly údajně nalezeny v uhlí a skále, skutečně existují. Informace o nich jsou uvedeny pouze v záhadologických knihách a časopisech, stále opakovaně přepisované, aniž by se někdo publikované informace snažil ověřit. Kritici říkají, že je možné vysvětlit každý nález a i na zdánlivě neuvěřitelný jev lze nalézt docela přirozené příčiny. Bez mimozemšťanů nebo předchozích civilizací.

Odkazy

(1) Záhadný nález – Slovenská záhadologia a ufológia (kpufo.eu)

(2) Kovová váza z Dorchestru – Záhady a zajímavosti (ZaZ) (zahadyazajimavosti.cz)

(3) Objev doktora Gurlta – Záhady a zajímavosti (ZaZ) (zahadyazajimavosti.cz)ZAZ, Ročník V/XX/2011, číslo 2/98

(4)