Záhada olověných masek

Před více jak 50 léty proběhly světovým tiskem podivné zprávy o záhadném úmrtí dvou mužů na brazilském kopci de Vintém.

Nebylo to vůbec nic obyčejného. Okolnosti byly tak zvláštní, že nebyly odhaleny ani příčiny smrti mužů, ani smysl jejich počínání. A k objasnění případu nedošlo dodnes…

Obyvatelé rybářské osady u pláže Atafona poblíž Rio de Janeira se jednoho večera zhrozili, když nad kopcem Vintém uviděli obrovskou ohnivou kouli a krátce poté uslyšeli detonaci.

Po několika dnech byla městská policie vyrozuměna, že na vrcholku onoho strmého kopce Vintém leží mrtvoly dvou mužů. Jejich totožnost byla okamžitě zjištěna, protože měli u sebe všechny doklady. Nic nenasvědčovalo, že by šlo o loupežné přepadení, neboť jejich peněženky zůstaly nedotčené. Mrtví nejevili absolutně žádné stopy násilí, vraždy, sebevraždy či jiného fyzického útoku.

Kopec Vintém byl v mžiku obsazen novináři, fotografy domácího i zahraničního tisku, členy federální, politické, uniformované a tajné policie.

Vyšetřovatelé zjistili, pečlivě zaznamenali a fotograficky doložili pouze tři indicie, které však nakonec nevedly k žádnému výsledku:

Dne 20. srpna 1966 jeden chlapec při pouštění draka na kopci našel dvě mrtvá těla.

Přivolaná policie identifikovala dva muže – Manoel Pereira da Cruz (32) a Miguel José Viana (34), kteří byli elektroopraváři z Campos dos Goytacazes, což je dost daleko, asi 200 kilometrů na severovýchod.

Byli oblečeni do plášťů do deště, s balíčkem, který obsahoval prázdnou láhev s vodou, a dva malé ručníky. Ale nejpodivnější na tom všem je, že měli olověné masky. Nebylo jasné, na co olověné masky byly, ale ani to, co bylo příčinou jejich smrti.

Při rekonstrukci těchto dvou tragických případů byly zjištěny pozoruhodné momenty, odehrávající se krátce před objevením mrtvol.

Během exploze na kopci Vintém byli oba společníci doma, jak potvrzují manželka a děti Manuela da Cruze.

Jeden z mrtvých – Miguel José Viana – byl technik zajímavého ražení. Malý Miguel nechodil mezi děti, ale hodně četl. Ve dvanácti letech jeho otec náhodou zjistil, že Miguel tajně studoval dálkově na elektrotechnické škole. V šestnácti se už pohyboval ve všech tajích moderní sdělovací techniky jako doma. Později pracoval u firmy, vyrábějící rádiové a elektronické přístroje. A v té době byl společně s Manuelem da Cruzem členem ilegální spiritistické skupiny.

Rodinní příslušníci Miguela a Manuela se shodují ve výpovědích, že oba se několikrát vyslovili asi v tomto smyslu: Nikdo si nedovede představit, jak blízko jsou ostatní planety, a jak je snadné se s nimi dorozumět. Ani na jednom z nich však nebylo dříve znát žádné známky duševního vyšinutí či pomatení.

Ve dnech, jež předcházely jejich smrti, se oba chovali nezvykle, zamyšleně a smutně. 12. srpna je překvapil v jejich laboratoři jejich přítel Fernando José, který se jich ptal, co tam mají za zajímavé věci. Na Fernadovo naléhání dal Manuel mlhavou odpověď, kterou Fernando José formuloval těmito slovy: „Děláme všechno možné, abychom v roce 1968 zabránili velké katastrofě, kdy velký cyklón zničí velkou část naší planety.“ Nic víc. Tato odpověď vyvolala u Fernanda jen posměch. A téže noci spatřila manželka Manuela da Cruze, paní Neli, jak oba zkoušejí před zrcadlem ty věci, které pak byly nalezeny u jejich mrtvol: olověné masky či stínítka.

Muži měli údajně koupit levné ojeté auto za 3.000.000 cruzeiros (míra inflace byla v roce 1966 velmi vysoká). Odjeli autobusem do Rio de Janeiro 17. srpna 1966. Měli pláště do deště, protože ten den pršelo, a vratnou láhev s vodou. Nicméně, většina peněz zmizela, protože se u nich nalezly jen malé částky.

Policie vyslechla prodavačku, která jim prodávala vodu. Ta řekla, že se jí zdáli nervózní, a měli zřejmě obavu z toho, že už se stmívalo a začalo pršet. Jeli stopem na kopec s dalšími dvěma neidentifikovanými muži v džípu.

Byli ale nalezeni s malou skříňkou s elektrosoučástkami. Uvnitř byly kousky papíru. Na jednom byl seznam čísel elektronických dílů, pravděpodobně vztahující se k jejich podnikání. Někteří autoři tato čísla interpretovali jako šifrované kódy se speciálním významem.

Na druhém papíru bylo napsáno následující:

• 16:30 estar no local determinado.
• 18:30 ingerir cápsulas, após efeito proteger metais aguardar sinal máscara

což je neobvyklá gramatika, v překladu

• 16:30 být na určeném místě.
• 18:30 polykat tobolky, po působení chránit kovy čekat masky signálu

Nebyly nalezeny žádné kapsle, a pokud si muži vzali nějaké tobolky (možná jedovaté), pak se nikdo nedozvěděl proč, nebo o jaké tobolky šlo.

Podle všech zpráv toxikologické testy nic nezjistily, ale pouze z toho důvodu, že nebyly nikdy provedeny! Možná proto, že policie byla nedbalá nebo příliš zaneprázdněná.

Jenže k čemu byly olověné masky?

Šlo o nějaký druh kmenové masky, svařovací masky, kostýmové masky? Ne, šlo o tenké plechy z olova, ručně vystřižené do tvaru slunečních brýlí, bez držadel. Byly nalezeny buď na zemi, nebo na tvářích mužů, to už není možné zjistit. Jediné foto z místa činu zobrazuje policisty, kteří ve vysokém porostu ohledávají místo činu. Masky byly fotografovány samostatně. Byly vcelku primitivní, jako kdyby byly vystříhány z nějakého šrotu.

Pokud by masky měly chránit před radioaktivním zářením, je nesmyslné, aby chránily jen oči, a ne celou hlavu nebo celé tělo. Je otázka, proč by měly stínit jen oči a oslepovat jejich majitele. Není známo žádné prostředí nebo technologie, kde by taková maska byla užitečná – dříve ani nyní.

Na vrcholku kopce Vintém byly nalezeny také přesné časové popisky jejich předchozího pobytu, avšak ne činnosti.

V době, kdy podle zjištění lékařů mělo dojít k jejich smrti, pozorovalo několik lidí, jak krátce po západu Slunce přelétával podivný předmět větších rozměrů kopec Vintém. Byl kulatého tvaru s červeným světlem (znakem) na boku.

Několik hodin před onou explozí, kdy ještě oba technici žili, odposlouchávací služba brazilského námořnictva zachytila dialog stanic, které se ohlašovaly jako CKJ-22, CK-22 a CKJ-21. Tento rozhovor nebyl doposud dešifrován, ač byl veden portugalsky. Tyto stanice nebyly nikde registrovány.

Jedna ze dvou Miguelových sester, jíž říkali „krásná Isabela“, potvrdila, že poprvé před dvěma měsíci, a podruhé krátce před smrtí jí Manuel říkal: „Moc brzy splním velmi důležité poslání. Je to ale tajemství, které nemohu nikomu odhalit.“

Později vyšlo najevo, že už v roce 1962 zemřel touž smrtí, za podobných okolností a na témže místě, jeden francouzský technik, u jehož mrtvoly byla také nalezena olověná maska.

Brazilská policie, tisk, veřejnost, úřady a vědecké instituce byly postaveny před velkou záhadu.

Co se stalo na kopci Vintém? Byla to přirozená smrt? Elektronická či telepatická smrt? Atomový či jiný nukleární pokus? Létající talíře? Sebevražda? Vražda? Spiritismus? Špionáž?

O případu psali mnozí autoři.

Záhadnou smrt přiblížil českým čtenářům spisovatel dr. Ludvík Souček (1926-1978), který čerpal z různých zahraničních zpráv.

Francouzský ufolog Jacques Vallee (1939) popsal tento případ ve své knize „Konfrontace“. Napsal, že i po letech tráva nerostla na místě, kde byla objevena těla. Dá se však předpokládat, že vyšetřovatelé terén posypali formalínem, ve snaze odstranit pach rozkládajících se těl, což pravděpodobně kontaminovalo půdu.

Americký spisovatel literatury faktu Charles Bowen se ve svém článku v březnu 1967 zaměřil na zprávy o incidentech UFO před a po události. Několik dní poté, co byla nalezena těla, nejméně dva seriózní deníky v Riu ohlásily, že svědkové v noci viděli kulaté oranžové UFO letící vzhůru nad kopcem Vintém.

Připomněl však článek z O Cruzeiro, bulvárního týdeníku, vycházející v Riu. Ten se zaměřoval hlavně na celebrity, sportovce, a vůbec na to, co dělá bulvár bulvárem.

Reportér tam ale tvrdil, že Manoel a Miguel spolu s jejich přítelem Elcio Gomesem, postavili nějaké zařízení v Manoelově zahradě, které explodovalo asi dva měsíce před jejich smrtí.

Elcio Gomes pak řekl policii, že muži byli součástí místní skupiny, která se nazývala „vědečtí spiritualisté“. Gomes řekl, že tři z nich projevili zájem o kontakt s Marsem, a že výbuch byl nešťastné selhání nějakého zařízení, postaveného těmito spiritualisty.

Bowen získal také zprávu, že jiný člověk, také elektrotechnik, byl nalezen mrtev na vrcholu jiného kopce před čtyřmi lety, rovněž s podobnou olověnou maskou. Bohužel

Bowen neposkytl žádné podrobnosti o příčině smrti, ani o zdroji této informace.

V domácí dílně Miguela policie našla nástroje a šrot použitý při výrobě olověné masky, jakoby očekával, že bude vystaven „intenzivní svítivosti“, a tak si musí chránit oči olověnými štíty.

Bowen také zjistil, že dva týdny po smrti mužů, noviny Folha de São Paulo zveřejnily prohlášení jakéhosi „profesora jógy“, ve kterém uváděl, že místní komunita spiritualistů používala často psychedelické drogy, a podle jeho názoru, Manoel a Miguel zemřeli v důsledku náhodného předávkování.

Různé verze

Vyšetřovatelé navrhli několik teorií ve snaze vysvětlit události, ke kterým došlo na kopci Vintém. Jedna z nich byla, že dva muži byli vylákáni na místo neznámými muži a zavražděni. Zastánci této verze tvrdí, že napsané poznámky, včetně chybného pravopisu a gramatických chyb byly způsobeny tím, že byly diktované někým jiným, možná ve snaze využít jejich důvěřivosti, aby došlo k jejich okradení. Tato verze se opírá o skutečnost, že policie nenašla u mužů žádné peníze, a také o existenci záhadných mužů v džípu.

Je také pravděpodobné, že Manoel a Miguel byli součástí skupiny, která chtěla vyvolat mimořádné duchovní zážitky po požití psychedelických drog, spojených s přítomností na místech, oplývajících spirituální silou.

Další verze je, že oba věřili, že objevili červí díru, jejímž prostřednictvím mohou cestovat vesmírem a v čase. Olověné masky byly ochranné pomůcky, které je měly nějak chránit.

Proč však bylo nutné, aby spolkli jakési tobolky?

Nejoblíbenější je verze, že Manoel a Miguel byli fanouškové do UFO a na kopci Vintém se snažili navázat kontakt s mimozemskými návštěvníky. Uvádí se, že kopec byl prý znám častým výskytem UFO, a že oba ve své dílně měli prý vybudovanou malou laboratoř pro tento účel.

Proč ale měli muži ručníky? Nebyli to cestovatelé po galaxii? O 12 let později Douglas Adams napsal v knize „Stopařův průvodce po Galaxii,“ že je nutné ručníkem mávat jako nouzový signál, nebo jej použít k zahřátí při mezihvězdných cestách…

Přesto není jasné, proč došlo k propojení případu s tématem UFO. UFO bylo hlášeno i jinde a jindy. Také nebyly známy žádné případy, že by UFO zabíjelo lidi.

Ať už došlo na kopci k čemukoliv, víme jedno – nebyla to sebevražda, nic ve stylu masové sebevraždy pomatenců z UFO kultu Heaven´s gate v roce 1997.

Oba muži měli kupón na vratnou láhev, vyšetřovatelé našli nově zakoupené elektrické komponenty pro své podnikání. To znamená, že nepočítali s tím, že tato cesta bude jejich poslední.

Co se ten den v srpnu 1966 stalo na vrcholu Vintem? To se pravděpodobně nikdy nedozvíme.

Obr. 1 Kopec de Vintém

Obr. 2 Manoel Pereira da Cruz a Miguel José Viana

Obr. 3 Olověné masky

Obr. 4 Odnášení obětí

Obr. 5 Maska na místě

Obr. 6 Nález těla

Obr. 7 Děsivá zranění (následek pokousání zvěří už po smrti)

Obr. 8 Záhadný vzkaz

Obr. 9 Místo činu

Obr. 10 Jak se domnívá A. Hruška: Paralelní svět. (Vl. nákl., Žďár n.S., 1995), olověné masky měly chránit před nebezpečím jakýchsi efektů při průniku do nebo z paralelního světa. Dokládá to rytinami od Navoie, kde mají lidé před obličejem jakési chrániče.

Podle:

• APRO: Strange Deaths in Brazil. The APRO Bulletin. 1 Sep. 1966, Volume 1966, Number 5: 1, 3.
• Bowen, C.: The Mystery of the Morro do Vintem: How Did the Men with the Lead Masks Die? Flying Saucer Review. 1 Mar. 1967, Volume 13, Number 2: 11-14. Internet: http://www.ignaciodarnaude.com/ufologia/Bowen,Two%20deaths%201966,Brazil,FSR67V13N2.pdf
• Covo, C.: O Caso Mascaras de Chumbo Revisado. UFO. Editora Evolucao, 25 Jan. 2012. Web. 18 Jan. 2014. Internet: http://www.ufo.com.br/artigos/o-caso-mascaras-de-chumbo-revisado/
• Korbus, J.: What Happened on Vintém Hill? The Mystery of the Lead Masks. Who Forted? Who Forted?, 10 Apr. 2011. Web. 14 Jan. 2014. Internet: http://whofortedblog.com/2011/04/10/what-happened-on-vintem-hill-the-mystery-of-the-lead-masks/
• Mori, K.: The Lead Masks Case. Forgetomori. Kentaro Mori, 15 Nov. 2008. Web. 13 Jan. 2014. Internet: http://forgetomori.com/2008/ufos/the-lead-masks-case/
• Vallee, J.: Confrontations: A Scientist’s Search for Alien Contact. New York: Ballantine Books, 1990.
• Dunning, B.: Solving the Lead Masks of Vintem Hill. Skeptoid Podcast. Skeptoid Media, Inc., 21 Jan 2014. Web. 15 Feb 2014. Internet: http://skeptoid.com/episodes/4398
• Lustig, F. – Brom, P. – Dvořák, J. (2011): Závislost radioaktivity na druhu a tloušťce vrstvy stínicího materiálu. Internet: http://kdt-38.karlov.mff.cuni.cz/shielding/theory.html
• Mistério das máscaras de chumbo. Wikipedia. Internet: http://pt.wikipedia.org/wiki/Mist%C3%A9rio_das_m%C3%A1scaras_de_chumbo
• Lead Masks Case. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Lead_Masks_Case
• Douglas Adams: Stopařův průvodce po Galaxii. Wikipedia. Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stopa%C5%99%C5%AFv_pr%C5%AFvodce_po_Galaxii. / * ČSFD. Internet: http://www.csfd.cz/film/182343-stoparuv-pruvodce-po-galaxii/