Jak to bylo s letopočty

S letopočty to zpravidla bývalo tak, že někdo počítal rok od něčeho.

Náš letopočet se odvíjí od údajného narození Ježíše Krista.

Tak v roce 358 n. l. rabín Ha-nási „vypočítal“ podle bible, že do jeho doby uplynulo od stvoření světa právě 4118 roků (začal tedy roku 3760 př.n.l.)

Svého času podle něho počítali nejen židé, ale i římská církev.

Nurr a Pompilius zavedl římský letopočet 37 let po založení Říma, tedy roku 754 př.n.l. Letos bychom měli podle starých Římanů rok 2777.

Řekové počítali léta od roku prvních olympijských her, které byly údajně roku 776 před n. l. Zavedli to samozřejmě také dodatečně podle propočtů Timaiose ze Sicílie v roce 260 před n. l.

Egyptský hvězdář Ptolemaios zavedl ve 2. století n. l. tzv. Nobanassafův letopočet, jehož východiskem byl rok 748 před n. 1. Za Nabanassafa (vládl 748—733) byl totiž v Egyptě zaveden přestupný rok.

Dioklecián zavedl vlastní letopočet ode dne svého nastoupení na trůn (srpen r. 234 n.l). Zachoval se u koptických křesťanů v Egyptě a v Etiopii.

Arabský — muslimský letopočet začíná útěkem Mohameda z Mekky do Medíny (16. 7. 637 n. l.). Zavedl ho Mohamedův nástupce Omar 15 roků po této události.

V Japonsku zavedli v 19. století, r. 1866, vlastní japonský letopočet Meiji, letopočet osvěty. Podle něj je nyní, v roce 2023, rok 157.