V Časopise Americké geofyzikální unie "Geochemistry, Geophysics, Geosystems" (1) byla v roce 2012 zveřejněna zpráva skupiny italských geologů, kteří prohlašovali, že nakonec nalezli něco, co je velmi podobné fragmentu světoznámého Tunguzského meteoritu. 

 


Tunguzský meteorit, přesněji, Tunguzská událost v přímém smyslu slova otřásla světem 30. června 1908 a do dnešní doby stále zůstává nevyřešenou záhadou. Výbuch, který tehdy zahřměl nad Sibiří měl sílu přibližně 40-50 megatun TNT. Spálil více než 2.000 km2 tajgy a seismická vlna, kterou způsobil, dvakrát oběhla Zemi. Nad Evropou panovaly bílé noci. Vědci se stále nemohou dohodnout na tom, co to vlastně bylo: ledová kometa, nebo velký asteroid? Podařilo se jen vyjasnit, že k výbuchu došlo ve výšce 5-10 km, ale fragmenty samotného kosmického objektu, které dopadly na Zemi, zatím nikdo nenašel.

Italský tým vedený Lucem Gasperinim z Institutu mořského výzkumu v Bologne už v oblasti pádu meteoritu pracoval několik let. V roce 2007 vyslovili členové týmu hypotézu, podle které je jezero Čeko, jež se nachází asi 8 km od epicentra výbuchu, impaktní kráter po dopadu meteoritu. Výsledky výzkumů vědci publikovali (2)(3). 

V roce 2008 vědci provedli zkušební vrty do dna jezera, k průzkumu použili sonar, radar, biologické i chemické metody, byly zkoumány usazeniny i letokruhy okolních stromů.

Všechna data ukázala, že stáří jezera Čeko nepřesahuje 100 let, což je v souladu s jejich hypotézou, že vzniklo v roce 1908 v důsledku pádu nebeského tělesa. Kromě toho byl odhalen velký objekt, ukrytý 10 metrů pod dnem jezera, což může být zbytek vesmírného tělesa. (4)

Jenže už v 60. létech XX. století sovětští vědci, kteří jezero zkoumali, dospěli k závěru, že se jedná o velmi starý útvar (od 5 do 10 tisíc let) a to plně přírodního původu. Jeho morfologie a konusový tvar dna se nijak neliší od mnoha jiných sibiřských jezer… (5)

Odkazy

(1) American Geophysical Union. Internet: http://sites.agu.org/  
(2) L. Gasperini, F. Alvisi, G. Biasini, E. Bonatti, G. Longo, M. Pipan, M. Ravaioli, R. Serra, (2007) A possible impact crater for the 1908 Tunguska Event. Terra Nova, Vol 19 (4), pp. 245—251 [1]
(3) L. Gasperini, E. Bonatti, G. Longo, (2008) Lake Cheko and the Tunguska Event: impact or non-impact? Terra Nova, Vol 20 (2), pp. 169—172.[2]
(4) L. Gasperini, L. Cocchi, C. Stanghellini, G. Stanghellini, F. Del Bianco, M. Serrazanetti, and C. Carmisciano (2012). «Magnetic and seismic reflection study of Lake Cheko, a possible impact crater for the 1908 Tunguska Event». Geochem. Geophys. Geosyst. 13: Q05008. DOI:10.1029/2012GC004054.
(5) Florenskiy, K. P. (1963). Preliminary results from the 1961 combined Tunguska meteorite expedition. Meteoritica 23: 3–29. Проверено 2012-05-21.

 

***
Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 966