"Mimozemšťané nás ještě nekontaktovali, protože jsou mrtví," říká astrobiolog Adittya Chopra z Australian National University.

 

 

V článku, publikovaném v časopise Astrobiology (1), on a jeho kolega Charley Lineweaver navrhli depresivní hypotézu.

Podle ní je osud života zpečetěn. Vysvětluje zdánlivý paradox, že žijeme ve vesmíru plném obyvatelných planet, ale dosud jsme se nesetkali s žádnou jinou civilizací, ani jsme nezachytili jejich rádiové zprávy.

"Nejčastějším vysvětlením této situace je nízká pravděpodobnost výskytu života (a zúžení možnosti života, vzhledem ke složitosti molekulární struktury.“

Vysvětlují to tzv. překážkou Gaia: Jestliže život vzniká na planetě, jen zřídka se mu podaří se vyvinout dostatečně rychle k regulaci emisí skleníkových plynů, a k udržení povrchové teploty planety tak, aby se udržela voda v kapalném stavu a tedy i její obyvatelnost.

Překážka Gaia naznačuje, že

  • (1) dojde k podmínkám, neslučitelných s existencí pro většinu života, která se objevila na povrchu mokré skalnaté planety, a
  • (2) musí dojít k obydlení pevnin planety.

 

Obr.1 Australský CSIRO Parkes radio teleskop věnován hledání mimozemského života. Foto: Wayne Anglie.

Podle modelu Překážky Gaia, udržení planetární obyvatelnosti je vlastnost, spojovaná s neobvykle rychlým rozvojem biologické kontroly těkavých sloučenin na povrchu, spolu se vzdáleností od mateřské hvězdy a její svítivostí.

Autoři se domnívají, že díky křehkosti života v počátečním stadiu se tento "zřídka" vyvine dostatečně rychle, aby se uchytil.

"Chcete-li vytvořit obyvatelné planety, formy života musí regulovat emise skleníkových plynů, jako je vodní pára a oxid uhličitý, aby došlo k udržení stabilní teploty povrchu," řekl Chopra.

Dodává, že 4 miliardy let mohly být Země, Mars i Venuše obyvatelnými, ale jen za 1 miliardu let se z Venuše stalo horoucí peklo a z Marsu mrazivý svět.

Lineweaver řekl, že kdyby vznikl mikrobiální život na těchto dvou planetách, selhal by v rychle se měnícím prostředí. "Pozemský život byl zřejmě klíčem ke stabilizaci globálního klimatu," dodává.

Podle vědců většina Zemi podobných planet ve vesmíru, které byly zpočátku příznivé pro vznik života, velmi rychle vyschla nebo zmrzla, protože organismy zde nedokázaly včas  prostředí dlouhodobě stabilizovat.

„Vesmír tak může být plný mrtvých těles, kde jsou přinejlepším starobylé zkamenělé pozůstatky zaniklého mikrobiálního života, ale nikoli mnohobuněčných druhů, jako dinosaurů nebo humanoidů. Ti potřebují miliardy let ke svému vývoji," říká Lineweaver.

Odkazy

(1) Chopra, A. – Lineweaver, Ch. (2016): The Case for a Gaian Bottleneck: The Biology of Habitability. Astrobiology 16(1), str. 7-22.


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 944