nez-planetNaše Sluneční planeta má podle současných údajů devět planet - Merkur, Venuši, Zemi, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Může jich však být více ?

A jak tomu bylo v minulosti ? Mohla Sluneční soustava vypadat jinak? Co způsobilo zdánlivé nelogičnosti v pohybech a tvaru některých těles ? Nejsou v ní ještě dnes ukryty další planety ?

 

 Dosud neobjevené planety

Planeta Vulkan - Faenza

Nesrovnalosti v pohybu planety Merkur vedl již v 19. století k hypotéze, že je způsobuje neznámé těleso, nacházející se ještě blíže k Slunci, než Merkur. Někteří astronomové v letech 1859 - 1875 oznámili jeho pozorování při přechodu přes sluneční disk, a nazvali jej Vulkanem. Teprve pozdější přesnější pozorování objevilo na desítku malých planetek, které se pohybovaly blíže Slunci. Některé pozorování spadalo na vrub i slunečním skvrnám. Nepřesnosti v pohybu Merkura objasnila až speciální teorie relativity A. Einsteina.

Podle seismologa Rafaela Bendandiho zemětřesení na Zemi způsobují přitažlivé síly všech planet Sluneční soustavy. (3) Svými výpočty objevil při tom objevil novou planetu, kterou pojmenoval Faenza, která podle něj obíhá ještě před oběžnou dráhou Merkuru, blíže ke Slunci, má hmotnost poloviny hmoty Merkuru a její přitažlivá síla vzhledem ke Slunci se rovná součtu přitažlivých sil všech vnitřních planet. Proto také Faenza vyvolává na Slunci největší poruchy.

Planeta Transpluto, Planeta X

Objev planety Pluto stále ještě nevysvětlil plně odchylky v pohybu Uranu a Neptunu. Na vysvětlení těchto nesrovnalostí se vytvořila hypotéza o další planetě, která by pohyb obou planet vysvětlovala - Transpluta nebo planety X. Pro vysvětlení těchto nesrovnalostí by však stačilo odhalení vzniku planety Pluto jako bývalého, odmrštěného měsíce Neptunu.

Hypotetická planeta by měla oběžnou dobu 500 - 1000 let.

Podle jiného názoru a výpočtů jedné americké observatoře by planeta X měla být vzdálená asi 15 miliard km od Slunce a měla by být nyní na pozadí souhvězdí Štíra. Tato planeta, odpovědná za výchylky pohybu Uranu a Neptunu, by měla mít čtyřnásobnou hmotnost planety Země. Výpočty ukazují, že při takové střední vzdálenosti by oběžná doba byla 1019 let.

Planeta Nemesis

Podle názoru amerického astronoma M. Davise z roku 1984 může za pravidelně se opakující kosmické katastrofy těleso, které je trpaslíkem spektrální třídy M, s velmi výstřednou drahou, s oběžnou dobou kolem Slunce 26 miliónů let, s nejvzdálenějším bodem své dráhy 2 až 3 světelných let. Následkem průchodu tělesa přes Oortův oblak komet jsou tyto komety odchýleny a nasměrovány do nitra Sluneční soustavy, s tomu odpovídajícími následky i pro planetu Zemi. Toto hypotetické těleso dostalo název podle antické bohyně pomsty Nemesis.

Proti hypotézám astronomů, kteří vypočítali z odchylek v pohybu komet existenci planet na periférii Sluneční soustavy, jiní astronomové neobjevili dosud žádné těleso. Další zjistili, že značný sklon (předpokládaný 12 st.) a velká hmotnost by rušivě ovlivňovalo i další planety a komety, což se neděje. Není zde také žádné těleso jasnější než 16,5 mag.

Britský astronom dr. John Murray z Open Univerzity v roce 1999 vyslovil domněnku, že kolem Slunce krouží ještě další planeta, několikrát větší než Jupiter, tedy po Slunci největší těleso naší soustavy. Podle dr. Murraye se její oběžná dráha nachází ve vzdálenosti 30000 AU (astronomických jednotek – 1 AU = 150 mil. km) tedy ve vzdálenosti 4500 biliónů km, v pásmu Oortova mračna. V takové vzdálenosti by musela mít oběžnou dobu kolem 5 miliónů let.

Britský astronom tuto planetu přímo nenalezl, ale předpověděl na základě výpočtu - podrobil analýze dráhy třinácti známých komet, které prolétávají kolem Slunce po velmi protáhlých eliptických drahách a na své cestě se od něj velmi vzdalují. Na základě nepatrných odchylek v jejich drahách dospěl dr. Murray k závěru, že se za předpokládanými hranicemi Sluneční soustavy nachází poměrně značně hmotné těleso, které kometární dráhy ovlivňuje.

Podle dr. Murraye však toto těleso zřejmě nevzniklo v naší Sluneční soustavě, ale zřejmě byla zachycena zvenčí. Tomu odpovídá i její předpokládaná oběžná dráha, po níž obíhá opačným směrem než ostatní planety Sluneční soustavy.

Také nepravidelnosti v letu americká sondy Pioneer 10 a 11, které již od roku 1972 letí ze Sluneční soustavy, by mohly být vysvětleny vlivem nějaké neznámé planety za Plutem.

Avšak nepravidelnosti letu sond by mohly vyplývat z jiných hmotností planet, než jaké byly vypočteny. Po průletu kolem planet byly jejich hmotnosti zpřesněny a tím i vysvětleny odchylky letu sond a tak mohly být upraveny i dráhy dalších sond Voyager 1 a 2.

Planeta Nibiru (Nimiru)

Podle názoru Zacharii Sitchina (4) hliněné tabulky starých Sumerů svědčí o jejich nebývalých znalostech astronomie, včetně celé sluneční soustavy. Kromě toho znali i další, pro nás dosud neznámou 10 planetu. Sumerské destičky ukazují, že oběžná dráha této planety leží mezi drahami Marsu a Jupiteru, ale s odlišným směrem pohybu a s velkým sklonem své oběžné dráhy vůči ekliptice, s oběžnou dobou kolem Slunce 3600 let. Z toho lze vypočítat velkou poloosu dráhy planety na 235 AU, nejblíže se přiblíží na 3 AU, nejvzdálenější bod je ve vzdálenosti 467 AU.

Její pohyb a vliv na utváření Sluneční soustavy je popsán v Eposu o stvoření. Podle něj tato planeta, nazvaná Sumery Marduk, vlétla do ještě nestabilní Sluneční soustavy. Křižuje oběžné dráhy Neptunu, Uranu, Saturnu a Jupiteru, a strhla s sebou 7 jejich satelitů. Střetává se s planetou Tiamat, ale nerozbíjí ji, jen strhává její satelity. Měsíc Marduku, nazývaný Sumery Severní vítr se sráží s planetou Tiamat, a ta se dostává blíže Slunci - stává se planetou Zemí s jedním Měsícem, bývalým měsícem Marduku. Úlomky planety Tiamat se stávají pásem asteroidů, pozůstatek po nárazu je nerovnoměrné rozložení kontinentů na Zemi a Tichý oceán.

Při návratu Marduk zanechal na oběžné dráze kolem Slunce jeden ze satelitů, který původně patřil Saturnu a stala se z něj planeta Pluto. Pohyb Marduka v protisměru všech ostatních planet strhl s sebou komety, které se pohybují stejným způsobem, což dosud nikdo nevysvětlil.

Pokračování

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 004