Pánové Travis S. Taylor (1) a Bob Boan (2) sestavili zcela vážně myšlenou příručku pro své pozemské spoluobčany na téma jak se zachovat během mimozemské invaze.

 

 

Podle autorů zásad, které mají zachránit lidstvo, »je opravdu velmi pravděpodobné, se existují jiné formy života. Jsou tu dost dlouho, aby vyvinuly své technologie natolik, aby bez problému navštívily naši planetární soustavu," tvrdí Taylor, jak cituje polský list Gazeta Wyborcza.

Spolu s Bobem se považují za ukázkové podivíny, posedlé teoriemi spiknutí ohledně americké vojenské základny Zóna 51 na jihu Nevady, kde prý armáda zkoumala mimozemšťany ze stroje, který se zřítil v roce 1947 u města Roswell.

Taylor vystudoval astronomii a fyziku, dělá u konzultační firmy Booz Allen Hamilton. S Boanem pracoval i pro Pentagon a NASA Přiznává, že možná invaze mimozemšťanů je jeho životní téma. Jako příslušník americké civilizace odmítá "mimořádně naivní" představu, že by cizí civilizace byla schopna putovat vesmírem a přitom by se chtěla vyhnout válkám. »Takový nápad nemá oporu v realitě," tvrdí, a opírá se přitom pravděpodobně o skutečnost, podávanou hollywoodským filmovým průmyslem.

Taylor a Boan ve svém díle revidují dvě hypotézy týkající se otázky, zda je lidstvo ve vesmíru samo: Drakeovu rovnici (3) a Fermiho paradox (4).

Rovnice, navržená v 60. letech americkým astronomem Frankem Drakem, se snaží odhadnout pravděpodobnost kontaktu s jinou civilizací: hlavní není určit počet civilizací, ale důkladněji pochopit mechanismy ovlivňující vyhlídky jejich vzniku. Zahrnuje faktory jako množství planet, na nichž by mohl vzniknout život, čí zlomek civilizací, které by byly ochotny komunikovat s lidstvem.

Taylor a Boan se rozhodli zavrhnout »příliš opatrné« prvky jako např. předpoklad, že mimozemšťané nejsou s to cestovat rychleji než desetinou rychlosti světla. Dospěli tak k závěru, že Mléčnou dráhu křižují vyslanci tisíců inteligentních druhů a že jejich návštěva Země je nanejvýš pravděpodobná.

Pokud existuje množství mimozemských forem života, jak je možné, že jsme dosud od nich nedostali žádný signál? Proč jsme nenašli žádné stopy sond, vesmírných lodí či rádiového vysílání? Tyto otázky si položil v roce 1950 italský fyzik, nositel Nobelovy ceny Enrico Fermi. Došel k závěru, že inteligentní život ve vesmíru není příliš rozšířen, má svůj konec a navíc se míjí v čase.

Dvojice autorů "Úvodu do planetární obrany" (5) je přesvědčena, že se Fermi mýlil. Tvrdí, že i kdyby (podle Travise a Boba bezpochyby) vetřelci disponovali technologiemi, umožňujícími jim překonávat tisíce světelných let během jediného či několika dnů, i tak by jim trvalo milióny let prozkoumání všech končin vesmíru. To znamená podle nich jediný závěr - prostě nás ještě nevystopovali.

K přípravě na útok mimozemšťanů začali Taylor a Boan přemýšlet pod vlivem debat o terorismu v roce 2001. »Přemýšlel jsem tehdy o tom, do jaké situace by se musela dostat má vlast, aby z role velmoci přešla do role bojovníka za svobodu. Napadla mě hypotetická válka s cizí civilizací. Kdysi jsem se podělil o postřeh s ostatními, nejprve vybuchli smíchy. Ale za chvilku se řinuly připomínky,« vypráví Taylor. »Ten nápad nás mimořádně zaujal. Začali jsme vytvářet podrobný plán pro případ meziplanetárního konfliktu. Na cosi takového musíme být připraveni.«

Zpoždění v přípravách může podle Taylora donutit lidstvo »uchýlit se do zákopů", improvizovat a nasadit taktiku »udeř a uteč«, podobně jako islámští extremisté bojující s Američany v Iráku. »Muslimští povstalci nás dokážou porážet. Jejich způsob boje by byl nejlepší obranou v případě útoku z vesmíru,« říká.

Nelze se přitom spoléhat na pomoc pozemských bakterií. »Ničivá síla chřipky, o niž psal H. G. Wells ve své Válce světů, je literární utopie. Cizí organismy se vyvíjely úplně jinak než lidské, takže pozemské viry a bakterie by v konfrontaci neměly moc co říct,« smetl Taylor jednou provždy obavy astrobiologů.

Mělo by lidstvo vůbec nějakou šanci? Taylor tvrdí, že ano, ale dodává, že bezpečí spočívá v našich rukou: »Lidé na špičce moci musejí přistupovat k problému vážně, a ne jako k hloupé sci-fi. Ať si vezmou příklad z Ronalda Reagana, který se často se spolupracovníky radil o mimozemských hrozbách... Jestli se dnes nachystáme, nejvíce zaskočeni můžou být agresoři z vesmíru.

Optimistický závěr.

Odkazy

(1) Travis S. Taylor. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Travis_S._Taylor  
(2) Bob Boan. Internet: http://www.bobboan.com/  
(3) Drakeova rovnice. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Drakeova_rovnice  
(4) Fermiho paradox. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox  
(5) Taylor, T. – Boan, B.: Alien Invasion. Baen Books, 2011

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1050