Možné vysvětlení záhadných kolapsů raných evropských osad v Severní Americe

 

 

Existuje více příběhů o tom, jak lodě z Evropy (především z Anglie, která kolonizovala severnější oblasti než Španělé) založily na pobřeží osadu a v následujícím roce ji nalezly vylidněnou, beze stop po obyvatelích (kdyby je vybila epidemie, našly by se hroby a pozůstatky těch, co zemřeli poslední), bez známek dobývání domorodci a u domorodců se rovněž nenašlo nic, co by svědčilo o přepadení osady. Některé z těchto příběhů byly uzavřeny hypotézou, že se osadníci rozhodli přesunout na jiné, snad vhodnější místo, a cestou zahynuli (např. bouří na moři).
Některé z těchto zpráv citují i záhadologové, naznačující, že "za tím mohlo být i něco zvláštnějšího".

Je však možné vysvětlení, které nezahrnuje nic nadpřirozeného.

Už první Evropané se setkali s příbuznou révy vinné (Vitis vinifera), severoamerickou révou liščí (Vitis labrusca).

Konec konců, podle ní pojmenoval Leif Eriksson jižnější z navštívených oblastí severoamerického kontinentu Vinland. Tato rostlina se dosti podobá svému evropskému příbuznému (také se s ním kříží a oba druhy se i dají vzájemně roubovat) a v některých oblastech rostla ve větších kvantech. Její plody jsou jedlé.

Problémem, který osadníci z té doby nemohli ani tušit, je skutečnost, že na rozdíl od vinné révy, vzniká při kvašení šťávy z bobulí révy liščí významné procento metanolu (může za to odlišné spektrum polysacharidů, které se do zákvasu dostanou z bobule). Tuto šťávu (nebo šťávu z kříženců) sice lze vykvasit i na zdraví neškodný nápoj (menší množství metanolu vedle etanolu, sloužícího jako dodnes používané antidotum k léčbě metanolových intoxikací, nevadí), ale poněkud odlišnými postupy od klasických, určených pro evropský druh. Tato vína jsou znalci považována za velmi lahodná. Současné normy však požadují ve víně metanolu "čistou nulu", takže jak severoamerická réva, tak i její kříženci s evropskou vinnou révou se jako oficiální zdroje oficiálně distribuovaného vína nesmějí používat (respektive některé konkrétní modré odrůdy se smějí v malém množství přidávat do evropských hroznů jako zdroj barviv).

Lze předpokládat, že se osadníci mohli pokusit vykvasit víno z nasbíraných místních divoce rostoucích hroznů standardními evropskými postupy, což se jim povedlo, včetně senzoricky přijatelného výsledku (příměs metanolu chutí a čichem odlišit nelze). Po jeho konzumaci, pravděpodobně spojené s tradiční oslavou nového vína (tj. konzumovali asi všichni, včetně starších dětí, jak bylo tehdy zvykem) se probudili s těžkou otravou metanolem (tedy, pokud se probudili vůbec), vedoucí následně k oslepnutí. Patrně to nebylo tak dramatické, jak popisuje náhlé oslepnutí téměř veškeré populace John Wyndham ve známém románu "Den trifidů", nicméně část obyvatel patrně náhle a hromadně zemřela a zbylé obyvatelstvo bylo těžce smyslově knokautováno.

Přeživší patrně vynesli z osady mrtvá těla (a snad je i pohřbili), nicméně nebyli s to se o sebe postarat (něco takového se nevidomí a slabozrací dlouhodobě učí a cvičí; náhle osleplí mají problémy i v naší společnosti), takže rozpad osady nejspíš progredoval ztrátami těch, kteří se snažili sehnat potraviny, případně po paměti sklízet úrodu nebo lovit ryby. Ti pak zemřeli mimo osadu (mohli přijít k úrazu nebo jen nenalézt cestu zpět), až už zbylo jen pár posledních nešťastníků, kteří nekoordinovaně prchali, aby sehnali něco k jídlu, třeba kořínky, a dopadli podobně.

Náhlý nástup nemoci, vedoucí k oslepnutí, mohl také vyvolat panickou reakci obyvatel, vysvětlujících si postižení zásahem ďábla nebo jiných nadpřirozených sil, a rozutečením se nevidomých nebo silně zrakově hendikepovaných osadníků z "prokleté osady" do jejího okolí, kde se o ně a jejich pozůstatky "postarala" zvěř.

Oslepnutí také znemožnilo zanechat o katastrofě osady nějakou písemnou zprávu. 

Gramotní lidé se v té době rekrutovali ze spíše vyšších sociálních vrstev. Dá se očekávat, že při rozdělování první místní vinné úrody byli preferováni, a že patřili tudíž mezi nejhůře postižené (tj. patrně zemřeli mezi prvními).

Vikingové takto postiženi být nemuseli, protože víno vyrábět neuměli (tradičně vařili pivo) a konzumovali jen importované, buď koupené, nebo spíše ukořistěné.

Proč toto vysvětlení ještě nikoho (pokud je mi známo) nenapadlo? Možná proto, že ten zádrhel s americkou révou a jejím kvašením je dosti specializovaná informace z oboru vinařství a do obecného povědomí nepronikl. Autor tohoto textu se o něm dozvěděl jen čirou náhodou.

Doporučená literatura

Doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc.

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 789