Vědci zjistili, že podzemní testy jaderných zbraní zabránily katastrofálním zemětřesením

 

 

Sedm nejničivějších zemětřesení, ke kterým došlo za posledních 100 let (od roku 1900) si vyžádalo životy 1,713.000 lidí. Seismologové stále ještě nevědí, jak předpovědět příchod strašlivých tektonických otřesů. Třeba nedávné zemětřesení v Nepálu v roce 2015, při kterém zahynulo asi 9.000 lidí, včetně několika týmů horolezců. (1)

Ale přitom před pěti lety ruští vědci našli způsob, kterým by bylo možné takovou katastrofu odvrátit. I když je těžké pochopit, jak je to možné...

Poděkujte studené válce!

Doktor fyzikálně-matematických věd Jevgenij Poljačenko z Ústavu nelineárních dynamických procesů astrofyziky a geofyziky MFTI (2) spolu s akademikem Alexejem Maximovičem Fridmanem zpočátku hledali souvislost mezi změnou rotace Země a zemětřesením. Výpočty však tuto souvislost nepotvrdily. Když však A. Friedman promýšlel tento problém, naznačil souvislost jaderných výbuchů se zemětřesením.

Poljačenko se rozhodl prověřit tuto hypotézu. Analyzoval data podzemních jaderných výbuchů, které provedli SSSR a USA, a srovnal tyto údaje s informacemi o velkých zemětřeseních v období od roku 1900 do roku 2008. Bylo zjištěno, že mezi léty 1957 a 1992 (kdy jaderné mocnosti prováděly maximum jaderných testů) nebyla velká zemětřesení o síle více než 8,3 ballu. Znamená to tedy, že pokud jsou prováděny podzemní jaderné výbuchy, pak pravděpodobnost velkých zemětřesení klesá.

Souvislost je prostá: Jaderné výbuchy zmírňují napětí v zemské kůře. K devastujícím otřesům dochází proto, že litosférické desky na sebe tlačí navzájem. V určitém bodě deska nemůže vydržet obrovský tlak a zlomí se. Dochází k zemětřesení. Ale jaderný výbuch otřese deskou a lehce zmírní tlak. Zemětřesení sice jsou, ale ne tak silná.

Jaderné zbraně, jejichž cílem bylo zničit lidstvo, tak paradoxně po dobu 25 let chránily planetu před velkou přírodní katastrofou!

Jak však využít tohoto zjištění? Odpalovat jaderné nálože, aby se předešlo silným zemětřesením?

Stupeň devastace při zemětřesení nezávisí na velikosti zemětřesení, třeba těch nejsilnějších 7-8 ballů, ale na blízkosti epicentra od obydlených míst. Např. zemětřesení v Taškentu v roce 1966 nebylo silné, mělo jen 5,2 ballů. Ale epicentrum bylo v hloubce, jen 3-8 km daleko, a polovina města se propadla pod zem.

Jak tento problém řešit? Zemětřesení by teoreticky mohlo zničit město, ale odpalovat jaderné bomby v jeho blízkosti? Co je lepší? Nevytloukal by se klín klínem?

Jsme v paradoxní situaci: máme unikátní poznatek, ale nevíme, jak jej použít v praxi, což je ve vědě běžné po celou dobu její existence. Zjištěná fakta ale potvrzují, že lidstvo mělo z jaderných výbuchů alespoň nějaký prospěch. Možná, že časem se lidé naučí, jak vše provádět bezpečně nějakými řízenými výbuchy, které by města neohrožovaly. Ale zatím nevíme, jak to udělat.

Fakta

První jaderný pokus byl proveden v USA 16. července 1945 ve státě Nové Mexiko. Sovětský svaz odpálil svou první jadernou bombu 29. srpna 1949. Nejprve byly jaderné zbraně testovány v různých oblastech: na zemi, ve vzduchu, ve vesmíru, pod vodou a pod zemí. V roce 1963 vstoupila v platnost dohoda o omezení testů ve třech prostředích, Sovětský svaz a Spojené státy omezily své zkoušky na podzemní výbuchy.

Průměrné náklady na podzemní jadernou zkoušku ve vertikální šachtě je 20-30 milionů dolarů. Výbuch hlavice v horizontální šachtě - tunelu je dražší - 40-70 milionů USD (v cenách z roku 1988).

Sovětský svaz jako první vyhlásil jednostranné moratorium na jaderné testy. Poslední podzemní jaderný výbuch provedl v roce 1990. O dva roky později, Spojené státy přestaly s testováním jaderných zbraní.

Jaderné zkoušky pak prováděly pouze Indie, Pákistán a Severní Korea.

Celkem jaderné mocnosti provedly více než dva tisíce jaderných výbuchů. Převážná část zkoušek proběhla v období od roku 1957 do roku 1992.

Největší zemětřesení současnosti

  • 28.12.1908 – Messina, Itálie, síla 7,1 – 123.000 mrtvých
  • 16.12.1920 – Ninsa, Čína, síla 8,5 – 240.000 mrtvých
  • 1.9.1923 – Kantó, Japonsko, síla 7,9 – 143.000 mrtvých
  • 6.10.1948 – Ašchabád, SSSR, síla 7,3 – 110.000 mrtvých
  • 28.7.1976 – Ťan-šan, Čína, síla 8,2 – 242.419 mrtvých
  • 26.12.2004 – Indický oceán, síla 9,3 – 230.210 mrtvých
  • 12.1.2010 – Port-au-Prince, Haiti, síla 7,0 – 212.000 mrtvých 

Odkazy

(1)    https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD
(2)    https://mipt.ru/