Ani meteorit, ani kometa, tím méně Nikola Tesla neměl nic společného s obrovskou katastrofou, k níž došlo 30.června 1908 na Sibiři.

Tunguzské těleso a Nikola Tesla? 

 

V roce 1996 se ve Spojených státech publikoval článek, že Tunguzský meteorit byl umělý jev a jeho autorem byl Nikola Tesla (1856-1943) - zakladatel moderní elektroenergetiky.

Vedle New Yorku postavil laboratoř s elektrárnou o výkonu 300 kW a věž „Wardencliff“, vysokou 60 metrů s dvacetimetrovým diskem na vrcholu. Pod věží byl prokopán kanál, ve kterém byly instalovány vysokorychlostní vibrátory.

V noci 15.června 1903 se rozzářilo nebe, a to nejen na Long Islandu, kde byla Teslova věž, ale i nad částí Atlantského oceánu. Z vrcholu zařízení do oblohy šlehaly elektrické výboje, z lidí vycházela tajemná záře.

Díky rezonanci se Teslovi podařilo vybudit silné přírodní zdroje energie, obsažené v ionosféře a litosféře planety.

Ale v roce 1905 Tesla náhle opustil laboratoř, a to i bez ohledu na smlouvu. Jak se uvádí v jeho biografii, nikdy se sem nevrátil. Je možné, že by měl něco společného s ničivými událostmi na druhém konci Země?

Nebo si včas uvědomil, jak před několika lety v jeho laboratoři v New Yorku vibrátor, připojený k rámu stavby, jehož frekvence se shodovala s rezonanční frekvencí budovy, vyvolal její otřesy a houpání natolik, že to zasáhlo i sousední budovy. Tesla kladivem rozbil vibrátor, neboť jinak by se zhroutila celá stavba. Policistům a hasičům řekl, že to bylo přirozené zemětřesení. Lžím renomovaných vědců se věří.

Možná, že se Teslovi životopisci mýlí, a po 3 letech se tajně vrátil do laboratoře na Long Islandu, a provedl pokus, který vyvolal tunguzské události? Jenže to by musel zapnout svou elektrárnu, spálit metrák uhlí za hodinu, aby za pomoci věží aktivizoval nějak zemskou ionosféru a litosféru.

 

Obr. 10: Věž Wardencliff měla být základním prostředkem pro bezdrátový přenos energie

Je těžké si představit, že házel uhlí do pece a současně spínal obvody a obsluhoval přístroje. K tomu všemu by potřeboval asistenty, které však propustil před třemi lety. Takže udržet v tajnosti návrat šéfa by sotva bylo možné.

Činnost věže, jak známo, provázelo zářící nebe a šňůry blesků. Záření na obloze ve 20:00 newyorského času by bylo možné přehlédnout, ale blesky sotva mohly zůstat bez povšimnutí.

Pokud bychom Teslu obvinili z katastrofy na Tunguzce, byl by velmi překvapen. Vždyť na to, aby se záměrně někam poslalo hodně energie, jedna věž nemohla stačit.

To mělo umožnit až několik takových věží – mělo se jich postavit pět v různých částech Země (Amsterdam, Čína a v blízkosti pólů), ale tento projekt nebyl realizován kvůli nedostatku finančních prostředků a ztrátu zájmů investorů. Proto ani Tesla není odpovědný za tunguzský jev.

Pokračování

***

 

Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 380