Ani meteorit, ani kometa, tím méně Nikola Tesla neměl nic společného s obrovskou katastrofou, k níž došlo 30.června 1908 na Sibiři.

Charakteristické rysy tohoto jevu * Záření z podzemí.

Vědci se domnívají, že zdroj jevu by mohl být v nitru Země... 

Charakteristické rysy tohoto jevu

1) na obloze byly pozorovány světelné objekty (koule, sloupy, válce), stejně jako mnohobarevné pruhy a kruhy, pohybující se v různých směrech
2) před začátkem zemětřesení probíhaly vzdušné výbuchy;
3) proběhlo silné proudění tepla, popálil lidi i stromy;
4) opakované výbuchy ve vzduchu byly spojeny s bleskem;
5) hlavní fáze jevu trvala déle než 10 minut;
6) jevu předcházely nebeské anomálie po celé Eurasii a trvaly i po něm. 

Záření z podzemí

Američtí vědci z Denveru v laboratoři zjistili, že žulové kostky vystavené vysokým tlakem, vyvolávají elektromagnetické záření a na jeho hranách vznikají elektrické potenciály.

Proto je možné, že z hlubin vychází proud elektromagnetického záření, vyvolaný obrovským statickým tlakem a tektonickými procesy nestacionárními a dynamickými (třením desek, vznikem zlomů, atd.).

Tento proud vychází na povrch planety a prostupuje celou atmosférou až do ionosféry.

V roce 1979 bylo zjištěno, že při letu nad silným zemětřesením přístroje družice "Interkosmos-19" zaznamenaly značný elektromagnetický šum.

A dokonce ionosférické poruchy začaly už několik hodin před zemětřesením.

Obecně lze říci, že neobvyklé události před zemětřesením a po něm probíhaly na všech úrovních atmosféry i na zemského povrchu.

Při zemětřesení v Číně v roce 1976 (rekordní počet úmrtí), po dobu 5 hodin před prvním otřesem, noční obloha po dobu 20 minut svítila jako ve dne.

A po půl hodinách probíhaly silné záblesky (nejprve červený, pak stříbrný a modrý, a nakonec oslnivě bílý), který připomínal atomový výbuch. Mnoho bílých a červených světel bylo vidět na stovky kilometrů daleko. Po zemětřesení byly některé části stromů a zahradních rostlin ožehnuté. 

V roce 1999, při zemětřesení v Turecku, se na obloze po dobu 5 - 20 minut rozsvěcovaly kruhy a trojúhelníkové tvary, barvy bílé, žluté, červené a modré. Těsně před zemětřesením se mořská voda ohřála a začala svítit červeně, i když v místě není žádná podvodní sopka.

Američtí a indičtí vědci na základě analýzy satelitních snímků zjistili, že nad epicentrem zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004 ve vodě vznikly světle zelené skvrny, které zmizely po zmírnění napětí v zemské kůře. Fytoplankton se totiž ohřevem vody šířil v těch oblastech oceánu, kde napětí v zemské kůře narostlo.

Rozmanité struktury litosféry a procesy, které v nich vznikají při tektonické aktivitě, vytváří obrovské množství forem elektromagnetických proudů a vírů, které vchází do ovzduší. Tyto silné víry mohou způsobit ionizaci vzduchu a vytvoření plasmoidu v takové podobě, jaký je tvar víru. Nejčastěji se jedná o kouli, ale může vzniknout i disk, válec, toroid. Plazmové těleso může zaniknout vybitím a nebo výbuchem.

Víry vznikají v zemi a vytváří plasmoid v atmosféře, který se v zásadě neliší od kulového blesku, jež získal vědecké uznání před padesáti lety.

Anglický profesor B. Goodlet kdysi sledoval, jak ohnivá koule velikosti pomeranče se ponořila do 16-ti litrové nádoby s vodou a přivedl ji do varu. To umožnilo určit hodnotu energie obsažené v tomto kulovém blesku přibližně na 5 miliónů joulů na litr objemu.

V ostatních případech malé výbuchy kulových blesků zničily věci a zabíjeli lidi nebo zvířata.

Nyní by bylo možné spočítat, jak velký by byl ohnivý kulový blesk, jenž by byl odpovědný za tunguský jev.

Obec Nižhněkarelinskoje se nachází 460 km od epicentra. Pokud je možné sledovat zářící válec z této vzdálenosti na horizontu, musel by být ve výšce asi 15 km vysoko. Rolníci viděli tento objekt na počátku fenoménu dokonce "vysoko nad obzorem." Pokud bychom za "vysoko" brali odhad úhel 6 stupňů (tj. 12 zdánlivých průměrů Slunce), pak by výška jevu musela být asi 60 km. Během 10 minut objekt sestoupil na horizont (tj. na výšku 15 km), kde i začaly výbuchy.

A jaká byla velikost světelného objektu? Rolníci ho viděli jako svislý válec.

Rozlišení lidského oka - asi jedna oblouková minuta, což umožňuje na vzdálenost 460 km pozorovat 100 metrový objekt jako jeden bod. Ale obyvatelé této obce neviděli jen bod nebo čárku, ale objekt ve tvaru válce!

 

Obr. 9: Vědci se domnívají, že zdroj jevu by mohl být v nitru Země...

Předpokládejme, že průměr válce odpovídá 2 elementům rozlišení, a výška - 10. Průměr takového válce by tedy mohl být nejméně 200 m, a výška - 1000 m! Celkový objem takového válce je 30 milionů metrů krychlových.

Vzhledem ke známé hodnotě energie v kulovém blesku, plná energie tohoto tunguzského válce by byla více než 10 na 17 Joulů, což přesně odpovídá 20 megatunám TNT. A to je přesně tolik, kolik energie je potřeba pro polom lesa v okruhu 30 km.

Mimochodem, celková energie elektromagnetického záření během zemětřesení je pravděpodobně srovnatelná jako energie seismických procesů tohoto zemětřesení.

Proto můžeme říci, že zemětřesení na Tungusce bylo o síle asi 8 stupňů.

Pokračování

***

 

Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 379