Ani meteorit, ani kometa, tím méně Nikola Tesla neměl nic společného s obrovskou katastrofou, k níž došlo 30.června 1908 na Sibiři.

* Jak ruské noviny psaly o tomto jevu

 

"17. června ráno, na začátku 9 hodiny ráno, u nás pozorovali jakýsi neobvyklý přírodní jev. V obci N-Karelinském ... rolníci viděl na severozápadě, poměrně vysoko nad obzorem, nějaké mimořádně silně (nebylo možné pozorovat) svítící bělomodré těleso, pohybující se po dobu 10 minut dolů. Těleso mělo tvar "roura“, tj. válcové. Obloha byla bez mráčku, jen těsně nad obzorem, na stejné straně, na které bylo pozorováno světelné těleso, byl nápadně malý temný mrak.

Bylo horko a sucho. Po přiblížení se k zemi (lesu), třpytící se těleso se rozlomilo, na tomto místě vznikl obrovský oblak černého kouře a bylo slyšet velmi silný zvuk (ne hrom), jakoby od velkého zřícení skal nebo dělostřelecké palby. Všechny budovy se otřásly. Všichni vesničané vyběhli v panice na ulici, ženy plakaly, všichni si mysleli, že bude konec světa ... V té době v Kirensku někteří pozorovali na severozápadě jakoby ohnivě červené koule, pohybující se podle svědectví některé vodorovně, a podle svědectví jiných osob - velmi šikmo ... Tento jev vzbudil hodně dohadů. Někteří říkají, že je to obrovský meteorit, jiní -. že se jedná o kulový blesk (nebo jejich celou jejich sérii) "(noviny" Sibiř "/ Irkutsk / 2. červenec starého kalendáře 1908).

 

Obr. 6: Tak si v roce 1939 představoval tunguskou událost umělec Nikolaj Fedorov, člen poslední expedice Kulika

"V provincii Kansk – jenisejsé gubernii 17. června o deváté hodině ráno bylo zemětřesení. Následoval hluk z podzemí, dveře, okna, lampy u ikon - to vše se houpalo. Bylo slyšet dunění děl, jako od vzdálené dělostřelby. Po 5-7 minutách následovala druhá rána, silnější než ta první, doprovázená stejným rachotem. O minutu později další ráda, ale slabší než první dva." (Noviny "Hlas Tomska" 15. července (st. kalendář) 1908).

Ve stejné době, obyvatelé Vanavary (65 km od epicentra) viděli v severní části oblohy oslepující kouli, která se zdála jasnější než slunce. Ten se změnil na sloup ohně. Země se otřásla pod nohama, rachot se opakoval mnohokrát, jako hrom. Budovy se třásly, vznikla panika mezi obyvatelstvem.

Obr. 7: Hranice viditelnosti jevu

Semjon Semjonov, místní obyvatel, řekl: "Najednou se na severu obloha rozdělila na dvě části, a v něm široko a vysoko nad lesem se objevil oheň, který pokryl celou severní část oblohy. V tuto chvíli jsem pocítil takové horko, jako by na mě začala hořet rubáška. Chtěl jsem ji servat ze sebe, ale obloha zatemněla, a ozvala se těžká rána. Srazila mě z verandy o tři sáhy.

Po úderu začal rachot, jako by z nebe padaly kameny nebo se střílelo z děl, země se třásla, a když jsem ležel na zemi, tiskl si hlavu, ve strachu, že mi ji ty kameny rozbijí.
V ten moment, kdy se otevřelo obloze, od severu se přihnal horký vítr, stejně jako z děla, který zanechal stopy na zemi v podobě rýh a cestiček.

Pak se ukázalo, že mnohá skla v oknech byla rozbita, a ve stodole byla přelomena železná závora u zámku na dveřích."

Pokračování

 

*** 

Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 377